Peníze a placení v Pokhaře: měna, karty, hotovost a bankomaty

Pokhara spadá pod Nepál, takže u peněz a placení tady platí to samé jako pro celou zemi. Níž najdeš všechno potřebné.

Měna nepálská rupie

V Nepálu se platí nepálskou rupií (NPR, symbol ₨), která je jedinou zákonnou měnou pro běžné platby. Podle kurzů ČNB z 31. srpna 2026 vyjde 1 000 NPR na 137 Kč, stovka je tedy necelých 14 Kč. Rupie je od roku 1960 pevně navázaná na indickou v poměru 1,60 nepálské za jednu indickou, takže vůči koruně kolísá spolu s ní. Indické bankovky v hodnotě 2 000 rupií jsou v Nepálu zakázané úplně a úleva, kterou nepálská centrální banka vyhlásila v červenci 2026 pro indické dvoustovky a pětistovky, se týká jen občanů Indie a Nepálu, ne turistů odjinud. Bankovky chodí od 5 až po 1 000 rupií a drobné se ti budou hodit pořád, protože tisícovku ti na stánku nikdo nerozmění.

Karta versus hotovost

Nepál je pořád hlavně hotovostní země a hotovost budeš potřebovat skoro všude. Kartou Visa nebo Mastercard zaplatíš ve větších hotelech, lepších restauracích, trekových agenturách a turistických obchodech ve městech, skoro vždycky ti ale k útratě připočtou tři až čtyři procenta, což je poplatek zpracovatele karty, ne trik obchodníka. Na stáncích, v taxi, u malých penzionů a hlavně v horách nad koncem silnice platíš výhradně hotově, čajovny na trecích karty neberou vůbec. Nepálská centrála cestovního ruchu navíc přímo počítá s tím, že cizinci hradí hotely, cestovní kanceláře a letenky v cizí měně, takže dolary nebo eura v hotovosti si s sebou vezmi i tak. Slušnou zásobu drobných rupií měj u sebe pořád.

Jak to mám já: na cestách vozím tři karty a hotovost. Hlavní je Partners Banka s výběry z bankomatů bez poplatku po celém světě a výborným kurzem, jako zálohu nosím Wise a poslední rezervu Revolut (nižší limity, o něco horší kurz a přirážka o víkendu). K tomu vždycky aspoň 150 dolarů v menších bankovkách. V peněžence mám jen hlavní kartu a drobné do 10 dolarů, padesátku schovanou v kapsičce a zbytek karet i peněz rozdělený na dvě různá místa, třeba batoh a ledvinka nebo batoh a kufr. Tohle je můj univerzální základ, v zemích, kde vládne hotovost, jí měj u sebe víc.

Bankomaty a poplatky

Bankomaty ve městech berou zahraniční Visu i Mastercard, cestovatelé si nejvíc chválí automaty Standard Chartered, Nabil, Everest Bank, Himalayan Bank, Global IME, Siddhartha a NIC Asia. Háček je v poplatku: nepálská banka si za jeden výběr zahraniční kartou účtuje svoje, běžně 500 až 700 NPR, tedy zhruba 70 až 96 Kč, a to bez ohledu na to, kolik vybereš. K tomu si přičti limit na jednu transakci, většina automatů dá nejvýš 25 000 NPR, asi 3 430 Kč, nejvyšší strop mají Nabil a Siddhartha s 35 000 NPR, tedy zhruba 4 800 Kč. Vybírej proto najednou co nejvíc a u banky s vyšším stropem, ať poplatek platíš míň často. Když ti automat nabídne přepočet na koruny, odmítni ho a nech transakci proběhnout v rupiích.

Směna peněz

Nejlepší kurz dostaneš u licencovaných směnárníků v turistických čtvrtích velkých měst, kde se dolary i eura mění s minimální provizí a bez velké přirážky. Na letišti si směň jen tolik, kolik potřebuješ na odvoz do města, tam je kurz nejhorší. Účtenku ze směny si vždycky nech: nepálská centrála cestovního ruchu upozorňuje, že bez ní se zbylé rupie zpátky na tvrdou měnu nesmění, a i s ní ti banka vymění nejvýš deset procent z celkové směněné částky. Ke konci pobytu si proto neměň víc, než utratíš, rupie se mimo Nepál prakticky nedají prodat. Hotovost v hodnotě nad pět tisíc dolarů na osobu se při příletu přiznává celnici.

Digitální a QR platby

Mezi místními jedou platby přes aplikace eSewa a Khalti a přes QR kódy sítě Fonepay, které vidíš skoro v každém obchodě. Od roku 2026 do téhle sítě pustili i některé zahraniční peněženky, 29. května přibyla čínská UnionPay a přes eSewa Business QR fungují peněženky Alipay+ z jedenácti asijských zemí, dřív se napojilo indické UPI. Běžná evropská karta Visa nebo Mastercard ale nepálský QR kód naskenovat neumí a účet v eSewě si bez nepálského telefonního čísla a bankovního účtu nezaložíš. Apple Pay ani Google Pay v terminálech běžně nechodí. Jako turista se tedy na digitální platby nespoléhej a drž se hotovosti a karty ve větších podnicích. Placení kryptoměnami je v Nepálu zakázané.

Spropitné

Spropitné se v Nepálu cení, i když není povinné. V restauraci nech kolem deseti procent, ale nejdřív koukni na účet, jestli tam servisní poplatek už není, ať nedáváš dvakrát. Průvodci a nosičům na trecích se spropitné dává skoro automaticky a bývá pro ně důležitou částí příjmu, takže si ho rovnou naplánuj do rozpočtu a měj na něj hotovost, kartou se dýško dát nedá. Pár drobných potěší i uklízečku v hotelu nebo řidiče, když odvede dobrou práci. Právě kvůli spropitnému se vyplatí držet zásobu stovek a pětistovek, ne jen tisícovek z bankomatu.

Denní rozpočet

Nepál je levný, skromný cestovatel se ve městě vejde zhruba do 2 500 až 4 000 NPR na den, tedy asi 340 až 550 Kč, při noclehu v guesthousu a jídle z místních jídelen. Střední rozpočet s lepším hotelem a restauracemi počítej spíš kolem 5 000 až 8 000 NPR denně, tedy 690 až 1 100 Kč. Co rozpočet nafoukne, jsou treky. Vstup do národního parku nebo chráněné oblasti stojí cizince 3 000 NPR, tedy asi 410 Kč, a k tomu se kupuje karta TIMS za 2 000 NPR, asi 274 Kč, kterou od roku 2023 nejde koupit na přepážce: vyřizuje ji online registrovaná agentura a vydá se jen s licencovaným průvodcem, jehož denní sazba je další položka. Jídlo, voda i nabíjení telefonu navíc s nadmořskou výškou zdražují, protože se všechno nahoru nese nebo doveze vrtulník.

Pokhara: co je tady jinak

Pokhara je nástupní základna k Annapurnám a to určuje, co tady s penězi řešíš. Permit do chráněné oblasti Annapurna za 3 000 NPR, tedy asi 410 Kč, se vydává v kanceláři ACAP a nepálské centrály cestovního ruchu v Damside neboli Pardi, platí se hotově v rupiích a kancelář má stejně jako ta v hlavním městě zavřeno v sobotu. Bankomatů je kolem Lakeside hodně, ale poplatky ani stropy tu nejsou nižší než jinde v zemi, takže si tady nevybereš levněji, jen pohodlněji. Hlavní důvod, proč z Pokhary odjíždět s hotovostí a rezervou, je to, co přijde potom: automaty v Besisaharu, Chame, Manangu, Jomsomu i Muktinathu sice existují, ale vypadávají a docházejí jim peníze. Mezinárodní provoz na pokharském letišti navíc začíná až 23. září 2026 jedinou denní linkou ze Zálivu, takže vízum i první směnu skoro každý stejně řeší po příletu do hlavního města.