Peníze a placení na Filipínách: měna, karty, hotovost a bankomaty

Měna peso

Platí se filipínským pesem (PHP). Podle kurzovního lístku ČNB z 2. září 2026 odpovídá jedno peso 0,33 Kč, takže 100 PHP je zhruba 33 Kč a tisícovka kolem 334 Kč. V oběhu jsou vedle sebe dvě řady bankovek: papírové v hodnotách 20, 50, 100, 200, 500 a 1 000 pesos a novější polymerové na 50, 100, 500 a 1 000, obě jsou plnohodnotné platidlo. Mince jsou 1, 5, 10 a 20 pesos, takže dvacetipeso potkáš jako bankovku i jako minci. Menší bankovky se hodí na tricykly, trhy a stánky, kde na tisícovku často nevrátí. Aktuální kurz si zkontroluj třeba v aplikaci Wise nebo na xe.com.

Karta versus hotovost

Ve velkých městech, hotelech, obchodních centrech a řetězcích zaplatíš kartou bez problému, ale na ostrovech, u pouličního jídla a v malých podnicích platí hotovost. Filipíny jsou přes sedm tisíc ostrovů a čím menší ostrov, tím častěji narazíš na ubytování, výlety lodí i restaurace čistě na cash, a kdo kartu bere, přidá si k ceně tři až pět procent.

Hotovost si proto naber ve větším městě dřív, než se přesuneš na menší ostrov, protože tam bývá bankomatů pár a poplatky za výběr jsou úplně jinde. Ideál je kombinace, karta na větší útraty a hotovost na drobné výdaje. A vždycky plať v pesech, ne v korunách, když terminál nabídne přepočet (DCC), kurz je pak nevýhodný.

Jak to mám já: na cestách vozím tři karty a hotovost. Hlavní je Partners Banka s výběry z bankomatů bez poplatku po celém světě a výborným kurzem, jako zálohu nosím Wise a poslední rezervu Revolut (nižší limity, o něco horší kurz a přirážka o víkendu). K tomu vždycky aspoň 150 dolarů v menších bankovkách. V peněžence mám jen hlavní kartu a drobné do 10 dolarů, padesátku schovanou v kapsičce a zbytek karet i peněz rozdělený na dvě různá místa, třeba batoh a ledvinka nebo batoh a kufr. Tohle je můj univerzální základ, v zemích, kde vládne hotovost, jí měj u sebe víc.

Bankomaty a poplatky

Tady je potřeba říct rovnou jednu věc: žádná filipínská banka poplatek pro zahraniční karty nezveřejňuje. BPI na svých stránkách píše jen tolik, že u zahraničně vydaných účtů se poplatek účtovat může a že si banka doma naúčtuje svoje. Ze shodných zkušeností z ostrovů vychází u bankovních bankomatů zhruba 200 až 250 pesos za výběr, tedy asi 67 až 84 Kč.

Důležitější je ale něco jiného. Velká část volně stojících bankomatů na ostrovech nepatří bankám, ale soukromé síti Euronet, která od roku 2022 provozuje i část bývalých bankomatů BPI. Poplatek si bere pevný kolem 250 pesos jako banky, ale navíc ti na obrazovce nabídne vlastní přepočet do korun (DCC) s přirážkou, která podle měření spotřebitelských organizací umí spolknout i přes deset procent vybírané částky. Poznáš je podle vlastního loga a podle toho, že stojí samostatně u obchodů, kdežto bankovní bankomaty najdeš u poboček a v obchodních centrech. Jeden výběr bývá u Euronetu omezený kolem 10 000 pesos, tedy asi 3 340 Kč, bankovní stroje pouští i 20 000 pesos, takže vybírej větší částky a míň často, drž se bankovních bankomatů a přepočet do korun přímo v bankomatu vždycky odmítni, v pesech ti výběr přepočítá tvoje banka za férovější kurz.

Směna hotovosti

Hotovost směníš nejvýhodněji ve směnárnách ve větších městech, kde mají lepší kurzy než banky, hotely nebo letiště. Nejhorší kurzy jsou na letišti, tam měň jen minimum na první útraty. Eura i americké dolary směníš běžně, koruny spíš neber, radši vybírej peso z bankomatu nebo měň eura. U větších částek se vyplatí porovnat pár směnáren, kurzy se liší, a na malých ostrovech je rozdíl proti městu ještě znatelnější.

Pozor taky na to, kolik peněz smíš vézt přes hranici. Podle pravidel filipínské centrální banky odvezeš bez povolení nejvýš 50 000 pesos na osobu, a to včetně dětí, a cizí měnu do 10 000 dolarů nebo ekvivalentu, nad tuhle hranici se celá částka deklaruje. Povolení na víc se vyřizuje předem, na letišti ho už nedostaneš.

Digitální platby GCash

Filipíny masivně používají e-peněženky GCash a Maya, které místní přijímají skoro všude, od stánků po tricykly. Jako turista je ale rozjedeš hůř. GCash sice má i verzi pro registraci se zahraniční SIM, jenže ověření po tobě chce filipínský doklad totožnosti a cílí hlavně na Filipínce žijící v cizině. Když ti to nesedne, drž se hotovosti a karty, bez GCash se dá pohodlně cestovat. Pokud pojedeš na delší dobu a máš místní SIM, GCash zjednoduší drobné platby a dobíjení dat.

Spropitné

Spropitné není na Filipínách povinné, ale za dobrou obsluhu se cení. V restauracích dej okolo 10 procent, pokud servisní poplatek (service charge) není už na účtu. Hotelovému personálu dej 20 až 50 pesos za zavazadlo, tedy zhruba 7 až 17 Kč, řidiči Grabu můžeš zaokrouhlit nahoru. U pouličního jídla a v malých bufetech se spropitné neřeší.

Denní rozpočet

Nízkonákladově se dá na Filipínách vyjít i s 800 až 1 200 Kč na den včetně hostelu, místního jídla a lokální dopravy. Střední komfort s hotelem, restauracemi a občasným výletem nebo lodí vyjde zhruba na 1 800 až 3 000 Kč na den. Nejvíc utratíš za ubytování v hlavní sezóně, za vnitrostátní lety mezi ostrovy a za výlety lodí.

Druhá položka, na kterou se zapomíná, jsou místní poplatky. Skoro každý turisticky vytížený ostrov nebo obec vybírá vlastní environmentální či terminálový poplatek, sazby se mění klidně od dubna na duben a vybírají se hlavně v hotovosti, takže si na ně nech rezervu v drobných. Na jídle a lokální dopravě se naopak ušetří snadno.