Peníze a placení v Íránu: měna, karty, hotovost a bankomaty

Měna riál a toman

Oficiální měnou je íránský riál (IRR), ale v běžném životě všichni počítají v tomanech, kde jeden toman je deset riálů. V obchodě ti tedy řeknou cenu v tomanech, i když na účtence je riál, na tohle si dej pozor, ať nepřeplatíš desetinásobek. Kurz je kvůli sankcím a vysoké inflaci hodně nestabilní, na volném trhu se jeden dolar pohyboval kolem dvou milionů riálů, tedy zhruba 200 000 tomanů. Ceny i kurz se mění rychle, ber jakékoli částky jen orientačně.

Mezinárodní karty nefungují

Tohle je klíčové, íránské banky nejsou napojené na mezinárodní systém SWIFT, takže Visa ani Mastercard tady vůbec neprojdou. Nezaplatíš kartou v obchodě ani nevybereš z bankomatu, tvoje evropská karta je v Íránu prostě k ničemu. Musíš proto celou cestu pokrýt buď hotovostí, kterou si přivezeš, nebo místní turistickou debetní kartou. S tímhle počítej při plánování rozpočtu, dodatečně si peníze z domova nijak nepošleš.

Hotovost v eurech a dolarech

Nejjistější je přivézt si dostatek hotovosti v eurech nebo amerických dolarech na celou cestu. Vezmi si nové, nepomačkané bankovky vysokých nominálů, za crisp stovky dostaneš nejlepší kurz. Peníze měň postupně ve směnárnách zvaných sarafi ve městě, ne na letišti, kde je kurz horší. Měj hotovost rozdělenou na víc míst a nenos všechno najednou, banky ti v případě ztráty nepomůžou.

Jak to mám já: na cestách vozím tři karty a hotovost. Hlavní je Partners Banka s výběry z bankomatů bez poplatku po celém světě a výborným kurzem, jako zálohu nosím Wise a poslední rezervu Revolut (nižší limity, o něco horší kurz a přirážka o víkendu). K tomu vždycky aspoň 150 dolarů v menších bankovkách. V peněžence mám jen hlavní kartu a drobné do 10 dolarů, padesátku schovanou v kapsičce a zbytek karet i peněz rozdělený na dvě různá místa, třeba batoh a ledvinka nebo batoh a kufr. Tohle je můj univerzální základ, v zemích, kde vládne hotovost, jí měj u sebe víc.

Turistické debetní karty

Praktická alternativa k tahání hromady hotovosti je íránská turistická debetní karta, hlavně Mah Card nebo Daric. Kartu si objednáš online předem, nabiješ v eurech či dolarech a přepočte se ti na riály, které pak utrácíš. Platíš s ní v obchodech přes místní POS terminály a vybíráš z íránských bankomatů úplně normálně jako místní. Za vydání a nabití platíš poplatek, ale ušetří ti to nošení velké hotovosti a řešení směny.

Směna a bankomaty

Vybírat z bankomatu zahraniční kartou nejde, íránské bankomaty berou jen íránské karty. Hotovost proto směňuj ve směnárnách sarafi, které jsou ve všech větších městech a nabízejí lepší kurz než hotely nebo letiště. Kurz si předem zkontroluj na webu volného trhu, ať víš, co je férová sazba. Drž se oficiálních směnáren a vyhýbej se pouličním překupníkům, ať se nespálíš.

Spropitné a denní rozpočet

Spropitné (tarof je íránská zdvořilost kolem peněz) se v restauracích běžně nechává kolem 10 procent, u taxi se zaokrouhluje nahoru. Skromný cestovatel se v Íránu vejde zhruba do 700 až 1 200 Kč na den při noclehu v hostelu a jídle z místních jídelen. Jídlo i doprava jsou přitom velmi levné, největší položkou bývá ubytování a placené výlety. Kvůli inflaci ber tyhle částky jen jako hrubý odhad a měj radši rezervu navíc.

Denní rozpočet

Rozpočet si počítej v dolarech, které si vezeš v hotovosti, kurz rialu je pokřivený a mění se rychle. Skromný cestovatel se vejde do zhruba 700 až 1 200 Kč na den, tedy asi 35 až 60 USD: lůžko v dormu stojí 200 až 400 Kč (10 až 20 USD), noční VIP autobus mezi městy 100 až 300 Kč a jídlo z místních jídelen je vedle toho levné. Střední varianta s tradičními domy nebo tříhvězdičkovými hotely a placenými výlety vyjde zhruba na 1 500 až 2 500 Kč denně. Kvůli inflaci ber všechna čísla jen orientačně a měj rezervu navíc.