Co vidět ve Váránasí? Mám pro tebe 6 tipů

Dashashwamedh Ghat a večerní Ganga aarti

Dashashwamedh je nejrušnější z 84 ghátů Váránasí a jediné místo ve městě, kde se ohnivá ceremonie Ganga aarti koná každý večer bez výjimky. Podle pověsti tu bůh Brahma obětoval deset koní, aby přivítal Šivu, a ghát proto platí za nejposvátnější kus celého nábřeží. Obřad vede sedmice kněží s velkými mosaznými lampami, trvá zhruba 45 minut a doprovází ho zpěv manter a bubny. Vstup na schody ghátu je zdarma, sedí se ale těsně vedle sebe, takže na slušné místo se chodí s hodinovým předstihem. Kdo chce obřad sledovat z vody, zaplatí za místo ve sdílené lodi asi 300 až 500 rupií, celá pramice vyjde na 800 až 1500 rupií.

Kdy tam jít: Po setmění, v létě obřad začíná kolem 18:45, v zimě kolem 17:45, přijď hodinu předem kvůli místu

Ranní loď po Ganze

Ranní plavba po Ganze je jediná chvíle dne, kdy uvidíš celou frontu ghátů z vody a ještě bez davů. Lodě vyplouvají už kolem půl šesté ráno z Assi Ghatu na jižním konci nábřeží, kde ve stejnou dobu běží ranní program Subah-e-Banaras, v létě od 5:00 a v zimě od 5:30. Nábřeží měří zhruba 6,5 km od Assi na jihu po Adi Keshava na severu a z vody ho v klidu projedeš za dvě až tři hodiny. Za místo ve sdílené lodi dáš kolem 300 až 500 rupií, za celou pramici za úsvitu spíš 1500 až 2200 rupií, protože ranní hodina je nejdražší. Do řeky ale sám nelez, indický koupací standard CPCB povoluje 500 koliformních bakterií na 100 ml a hodnoty naměřené u Váránasí se dlouhodobě pohybují v tisících.

Kdy tam jít: Za úsvitu, ideálně od listopadu do března, kdy je klidná hladina a příjemné ráno

Kashi Vishwanath, zlatý chrám

Kašividžvanáth je nejposvátnější chrám Váránasí, jeden ze dvanácti Šivových džjótirlingů, a jediný, ke kterému dnes vede krytý koridor přímo od řeky. Dnešní svatyni nechala v roce 1780 postavit indorská mahárání Ahiljábáí Holkarová a věž pokrývá zlato, které v roce 1835 věnoval Randžít Singh. Koridor Kašividžvanáth Dhám se otevřel 13. prosince 2021, zabírá zhruba pět set tisíc čtverečních stop, vede po 400 m dlouhé ose k Dashashwamedh Ghatu a je v něm přes čtyřicet menších svatyní. Vstup do areálu je zdarma a denně sem projde kolem 45 000 poutníků. Cizinec si podle oficiálních stránek chrámu vyzvedne lístek na daršan za 600 rupií na helpdesku poblíž Bashfataku, kde musí ukázat originál pasu a odevzdat kopii pasu a víza. Elektroniku i mobil nech v úschovně před vstupem a velkým svátkům se raději vyhni, fronty jsou pak na hodiny.

Kdy tam jít: Brzy ráno kvůli kratším frontám, ranní daršan začíná ve 4:00, kolem poledne se kvůli Bhog aarti na chvíli zavírá

Manikarnika, kremační ghát

Manikarnika není turistická atrakce, ale hlavní kremační pohřebiště Váránasí, kde hranice hoří dnem i nocí a kam se chodí jen jako tichý host. Podle víry přináší zpopelnění právě tady vysvobození z koloběhu životů, a tak sem mrtvé vozí z celé Indie. Na ghátech Váránasí se ročně zpopelní zhruba 25 000 až 30 000 těl, průměrně kolem osmdesáti denně, a většina připadá právě na Manikarniku a menší kremační ghát Harishchandra o kus jižněji. Na jednu hranici padne kolem 300 až 400 kg dřeva a rodina za ně podle druhu zaplatí od 4000 do 20 000 rupií. Focení kremací je zakázané, oblékni se decentně, mluv potichu a fotoaparát nech v batohu. Žádný oficiální poplatek se tu nevybírá, takže když po tobě někdo chce 500 až 2000 rupií za nevyžádaný výklad nebo 200 až 1000 rupií za povolení focení, jde o podvod a nemá smysl se s ním dohadovat.

Kdy tam jít: Kdykoli, ale vždy s respektem a bez fotoaparátu namířeného na hranice

Sarnath, kde Buddha kázal

Sarnath je místo, kde Buddha po osvícení pronesl první kázání, a leží jen asi 10 km severovýchodně od ghátů Váránasí. Dominantou areálu je válcová stúpa Dhamek vysoká 43,6 m s průměrem 28 m, postavená kolem roku 500 na starším ašókovském základu z třetího století před naším letopočtem. Ve stejném areálu stály i zbytky ašókovského sloupu, jehož lví hlavice se stala státním znakem Indie a dnes je hlavním exponátem místního archeologického muzea. Vstupné do archeologického areálu je 25 rupií pro Indy a 300 rupií pro cizince, online přes portál ASI o pár rupií levněji. Muzeum má otevřeno od 9:00 do 17:00 a v pátek je zavřené. Autorikšou nebo taxíkem jsi tam z centra do půl hodiny a na celý Sarnath ti pohodlně stačí půlden.

Kdy tam jít: Dopoledne na půldenní výlet, muzeum má v pátek zavřeno

Uličky a staré město

Staré Váránasí za nábřežím tvoří bludiště uliček zvaných gullies, do kterých se nevejde auto ani cyklorikša, takže jediný způsob dopravy jsou vlastní nohy. Nejznámější je Vishwanath Gali plná stánků s obětinami, hedvábím a sladkostmi, která dnes ústí přímo do chrámového koridoru otevřeného v roce 2021. Uličky lemují celé nábřeží dlouhé zhruba 6,5 km a propojují všech 84 ghátů od Assi na jihu po Adi Keshava na severu. Většina schodišť k řece dostala dnešní podobu v 18. století za marátských maháradžů, takže chodíš mezi paláci starými přes dvě stě let. Zabloudit je skoro nevyhnutelné a je to vlastně pointa, protože právě tady vidíš Váránasí mimo obřady, tedy dílny na hedvábí, čajovny a vývařovny.

Kdy tam jít: Kdykoli přes den, brzy ráno a k večeru je příjemnější teplota