Co vidět v Turkmenistánu? Mám pro tebe 8 tipů

Ašchabad, mramorové město

Ašchabad je jediné hlavní město na světě, které má od Guinnessovy knihy rekordů papír na nejvyšší koncentraci budov obložených bílým mramorem. Rekord padl v roce 2013 a týká se 543 staveb na ploše 22 km2, na které padlo 4 513 584 m2 mramoru. Nad městem se tyčí monument Neutrality vysoký 95 m, dokončený v roce 1998 a v letech 2010 až 2012 přesunutý na okraj centra, na vrcholu s dvanáctimetrovou zlatou sochou prvního prezidenta. Asi 10 km na západ, v rodné vsi Gypjak, stojí mešita Türkmenbaşy Ruhy z roku 2004, do které se vejde 10 000 lidí. Široké bulváry jsou skoro prázdné, mezi zlatými sochami a obřími fontánami se prochází jen málokdo. Působí to trochu jako přehlídka moci, ale je to zážitek, jaký jinde nezažiješ, hlavně večer, když se celé město rozsvítí.

Kdy tam jít: Celoročně, v létě ale žár od mramoru pořádně sálá

Plynový kráter Darvaza, Brána do pekla

Kráter Darvaza leží asi 260 km severně od Ašchabadu uprostřed pouště Karakum, měří 60 až 70 m napříč a je zhruba 30 m hluboký. Hoří od roku 1971, kdy sovětští geologové zapálili unikající plyn v naději, že vyhasne za pár týdnů. Počítej ale s tím, že se výjev změnil, prezident nařídil kráter uhasit v roce 2022, v okolí se vyvrtaly odsávací vrty a v roce 2025 úřady hlásily třikrát menší oheň, kdy zůstaly hlavně rozptýlené plamínky u dna. Podle infračervených měření klesla tepelná stopa kráteru za tři roky o víc než 75 procent, takže záři už z dálky přes poušť neuvidíš jako na starých fotkách. I tak se sem vyplatí přijet po setmění, kdy je oranžové světlo u dna nejlíp vidět a kolem stojí jurtové tábory na přespání. Není tu žádné zábradlí ani placené parkoviště, jen ticho, vítr a hvězdy nad pouští.

Kdy tam jít: Duben až květen a září až říjen, přespání v jurtě

Starobylé Merv u města Mary

Merv je největší archeologické naleziště hedvábné stezky ve Střední Asii a dnešní historicko kulturní park zabírá asi 350 hektarů. Ve 12. století tu podle dobových odhadů žilo přes půl milionu lidí, tedy víc než v Bagdádu nebo Konstantinopoli, a na seznam UNESCO se lokalita dostala v roce 1999. Nejnápadnější stavbou je mauzoleum sultána Sandžara vysoké 38 m, dokončené kolem roku 1157, kdy panovník zemřel. Projdeš se od nejstarší pevnosti Erk Kala přes hradby Sultan Kala až ke zbytkům karavanserají, ale počítej s tím, že jde hlavně o hliněné valy a základy. Základnou je moderní město Mary asi 30 km odtud, kam se z Ašchabadu snadno doletí vnitrostátní linkou. Stín tu prakticky není, takže si vezmi klobouk a vodu s sebou.

Kdy tam jít: Březen až květen a září až listopad, dopoledne za chladu

Konye-Urgench na severu

Konye-Urgench na severu u hranic s Uzbekistánem je to, co zbylo z hlavního města Chórezmu, které rozbořili Mongolové, a od roku 2005 je na seznamu UNESCO. Vévodí mu minaret Kutlug Timur vysoký kolem 60 m s průměrem 12 m v základně, nejvyšší středověká stavba ve Střední Asii, obnovená kolem roku 1330. Kousek dál stojí mauzoleum Türabek Hanym ze 14. století s kupolí vyloženou mozaikou, která připomíná hvězdnou oblohu. Místo je pořád živým poutním cílem, místní sem chodí prosit o štěstí a plodnost a část areálu obchází bosí. Cesta sem vede přes poušť Karakum a obvykle se spojuje s návštěvou kráteru Darvaza. Areál je rozlehlý a plochý, takže tu nachodíš víc, než čekáš.

Kdy tam jít: Duben až květen a září až říjen

Parthské pevnosti Nisa

Nisa je nejsnadnější výlet z Ašchabadu, hliněné hradby parthských králů leží jen 18 km západně od města pod horami Kopet Dag. Chráněné území má 77,9 hektaru s ochranným pásmem 400,3 hektaru a na seznam UNESCO se dostalo v roce 2007. Sídlo založil Arsakés I. kolem roku 250 před naším letopočtem a dělí se na Starou Nisu na kopci a Novou Nisu v údolí. Z pevnosti dnes zbyly hlavně valy a základy budov, ale výhled na okolní krajinu a blízkost k městu z ní dělají snadný půldenní výlet. Archeologové tu našli slavné slonovinové rhytony, které dnes zdobí Národní muzeum v Ašchabadu. Ráno je tu nejlepší světlo a hradby vypadají nejplastičtěji.

Kdy tam jít: Celoročně, jako půldenní výlet z Ašchabadu

Kaňon Jangikala

Jangikala je nejfotogeničtější místo Turkmenistánu a přezdívá se mu Grand Canyon Střední Asie, i když sem prakticky nikdo nejezdí. Skalní stěny se táhnou v pásu asi 25 km směrem k zálivu Garabogazköl a útesy měří na výšku zhruba 60 až 100 m. Jméno znamená Ohnivé pevnosti a sedí, vrstvy hoří odstíny červené, růžové a bílé, hlavně v poslední hodině před západem slunce. Kdysi tudy sahalo pravěké moře, dnes je to jedno z nejodlehlejších míst země, asi 160 km východně od Turkmenbaši. Vede sem jen prašná cesta bez veřejné dopravy, takže se sem dostaneš pouze s terénním autem a průvodcem. Voda ani stín tu nejsou, počítej s tím při plánování dne.

Kdy tam jít: Duben až květen a září až říjen, na západ slunce

Awaza a Kaspické moře

Awaza je státem vybudované přímořské letovisko na východním břehu Kaspického moře, asi 12 km od města Turkmenbaši. Vládní turistická zóna zabírá kolem 5 000 hektarů, první hotel tu otevřel v roce 2004 a dnes jich tu stojí přes dvacet, doplněných o umělý kanál dlouhý 7 km s restauracemi podél břehu. Působí to trochu prázdně a vylidněně, mimo sezonu potkáš na promenádě víc uklízečů než hostů. Koupání v Kaspiku je ale příjemné, voda je díky přítoku Volhy jen mírně slaná a nepálí oči. Dobře se to spojí s výletem do kaňonu Jangikala, který leží stejným směrem. Ubytování tu patří k nejdražším v zemi, takže na spaní radši zvol Turkmenbaši.

Kdy tam jít: Červen až září na koupání v Kaspickém moři

Poušť Karakum

Karakum, česky Černé písky, je devátá největší poušť světa a s rozlohou kolem 350 000 km2 pokrývá asi 70 procent území Turkmenistánu. Projíždíš ji při každém přesunu mezi památkami, protože skoro všechny hlavní silnice vedou přes ni. Krajina je pustá a rozpálená, ale právě v ní se skrývá kouzlo země, dlouhé prázdné silnice, jurtové tábory a naprosté ticho. Přes den se rtuť v létě šplhá přes 40 stupňů, zato v noci se poušť rychle ochladí, takže si přibal i něco teplého. Pouští vede i Karakumský kanál, který se začal hloubit v roce 1954 a přivádí vodu z Amudarji přes stovky kilometrů písku. Nejhezčí zážitek je usnout v jurtě pod hvězdami u kráteru Darvaza.

Kdy tam jít: Duben až květen a září až říjen, léto je extrémní