Co vidět v Turecku? Mám pro tebe 9 tipů

Istanbul, město na dvou kontinentech

Istanbul je jediná metropole světa ležící na dvou kontinentech a rozkládá se po obou březích Bosporu mezi Evropou a Asií. V historické čtvrti Sultanahmet stojí naproti sobě Hagia Sofia a Modrá mešita, do Hagie Sofie ale cizinci platí 25 EUR a chodí se jen po horní galerii s byzantskými mozaikami, přízemí je vyhrazené modlitbě. Kousek dál je palác Topkapı, kde stojí kombinovaná vstupenka s harémem kolem 2 750 TL, a podzemní cisterna Yerebatan od zhruba 1 950 TL za denní vstup. Ztrať se v uličkách Velkého bazaru, projdi se přes most Galata a dej si čaj s výhledem na loďky, tohle je zadarmo. Večer sedni na trajekt do asijské čtvrti Kadıköy, plavba trvá kolem 20 minut a čeká tě nejlepší street food a nálada bez davů turistů.

Kdy tam jít: duben až červen a září až listopad, léto bývá dusné a plné davů

Kappadokie a balony nad skalami

Kappadokie je surreálná krajina ve středu Anatolie, kde erozí vznikly skalní věže, kužely a takzvané pohádkové komíny. Vrcholem je let horkovzdušným balonem, který startuje výhradně za úsvitu a trvá zhruba 60 minut, standardní koš vyjde v roce 2026 většinou na 150 až 250 EUR. Rezervuj ho hned, jak máš jisté datum, v jarní a podzimní špičce se místa vyprodávají několik týdnů dopředu a lety se ruší kvůli větru bez náhradního termínu, tak si nechej v Kappadokii aspoň dvě rána. Skalní kostely s freskami si prohlédneš v Göreme Open Air Museum, kde je vstup 20 EUR a Tmavý kostel se platí zvlášť. Podzemní město Derinkuyu klesá do hloubky 85 m a mělo osm pater pro tisíce lidí. Kdo šetří, projde si údolí Göreme, Love Valley a Red Valley pěšky a západ slunce sleduje z vyhlídek zadarmo.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen, v zimě mrzne a sněží, ale je čarovně

Antalya a turecká riviéra

Antalya je hlavní letovisko tureckého Středomoří a brána k plážím riviéry, které se táhnou desítky kilometrů na obě strany. Staré město Kaleiçi je spleť úzkých uliček s osmanskými domy, přístavem a Hadriánovou branou, postavenou k návštěvě císaře Hadriána kolem roku 130. Za koupáním vyraz na oblázkovou Konyaaltı nebo písečnou Laru, za památkami do antického Aspendu asi 47 km východně od centra, autem to trvá kolem 50 minut. Tamní římské divadlo z 2. století po Kristu je nejzachovalejší v celém Středomoří a pojme kolem 7 000 diváků, dodnes se v něm hraje. Je to ideální základna, když chceš spojit moře, výlety do hor a vodopády Düden přímo ve městě.

Kdy tam jít: květen až červen a září až říjen na koupání i výlety bez největšího horka

Pamukkale a bílé terasy

Pamukkale, doslova Bavlněný hrad, je svah bílých vápencových teras dlouhý zhruba 2 700 m a vysoký kolem 160 m, který vytvořila stékající teplá minerální voda. Naboso se projdeš po vyznačené trase mezi kaskádami tyrkysových bazénků, boty se před vstupem povinně zouvají, aby se povrch nešpinil. Nad terasami leží antické lázeňské město Hierapolis s divadlem a nekropolí, celý areál je od roku 1988 na seznamu UNESCO. Kombinovaná vstupenka na terasy i Hierapolis stojí kolem 30 EUR, Kleopatřin bazén s antickými sloupy se platí zvlášť. V létě je jižní brána otevřená od 6:30 do 21:00, tak přijeď hned po otevření nebo k večeru, kdy je světlo nejhezčí a davy nejmenší.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen, ideálně hned po otevření bran

Efez, klenot antiky

Efez je nejlépe dochované antické město ve východním Středomoří a kdysi jedna z největších metropolí římské říše. Vstup vyšplhal na 40 EUR, terasové domy s mozaikami se platí zvlášť za dalších zhruba 15 EUR, a areál je otevřený od 8:00 do 18:00 s poslední vstupenkou v 17:30. Prochází se tu po mramorové dlažbě kolem fasády Celsovy knihovny a velkého divadla pro pětadvacet tisíc diváků. Když chceš objíždět víc lokalit, vyplatí se Museum Pass Aegean asi za 95 EUR na sedm dní, který pokrývá přes čtyřicet míst v Egejském regionu. Základnou je městečko Selçuk, odkud je kousek i k egejským plážím u Kuşadası.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen, přes poledne v létě bývá úmorné vedro

Bodrum a egejské pobřeží

Bodrum je elegantní přístavní letovisko na Egejském moři, kterému vévodí hrad svatého Petra, postavený johanitskými rytíři od roku 1402. Uvnitř sídlí Muzeum podvodní archeologie, založené v roce 1962 a proslulé nálezy z vraků z doby bronzové, vstup do hradu i muzea vyjde kolem 20 EUR. Bílé domy s modrými okenicemi, jachty v přístavu a klidnější atmosféra než na přeplněné riviéře z něj dělají příjemnou zastávku. Kdysi tu stálo Mausoleum v Halikarnassu, jeden ze sedmi divů starověkého světa, dnes z něj zůstaly jen základy a pár bloků v hradbách. Odsud vyplouvají lodě na plavby po zálivech i na blízké řecké ostrovy Kos a Rhodos.

Kdy tam jít: květen až červen a září až říjen, v červenci a srpnu je tu živo a horko

Fethiye, Ölüdeniz a Lycijské pobřeží

Okolí Fethiye je nejkrásnější kus tureckého pobřeží, s tyrkysovými zálivy, borovicemi a skrytými plážemi. Ikonická je laguna Ölüdeniz, chráněná přírodní rezervace s vlastním vstupným, nad kterou se z hory Babadağ vysoké 1 969 m snáší paraglidisté. Tandemový let trvá zhruba 20 až 30 minut a v roce 2026 stojí kolem 90 až 150 EUR, startuje se z odbaviště kousek pod vrcholem. Odsud vede Lycijská stezka dlouhá zhruba 540 km z Fethiye až k Antalyi, cestou míjí ruiny Patary, Kaşe a potopené město Kekova. Na den nebo dva se vyplatí lodní výlet po dvanácti ostrovech s koupáním v opuštěných zátokách.

Kdy tam jít: květen až červen a září až říjen na túry, koupání i paragliding

Trabzon a Černé moře

Černomořský sever je úplně jiné, zelené a deštivé Turecko, které skoro nikdo z turistů nezná. Nad Trabzonem visí na skalní stěně klášter Sümela ve výšce kolem 1 200 m, založený už kolem roku 386 a po dlouhé rekonstrukci znovu otevřený veřejnosti. Vstup stojí zhruba 20 EUR a od parkoviště v národním parku Altındere se k němu stoupá po strmé lesní cestě, tak si vezmi pořádné boty. Do vnitrozemí se táhnou čajové plantáže, horské louky yayla a údolí řek vhodná na rafting. Je to region na cesty autem mimo hlavní proud, kde poznáš tradičnější a syrovější tvář Turecka.

Kdy tam jít: červen až září, kdy jsou horské louky přístupné a méně prší

Nemrut a východní Anatolie

Hora Nemrut na jihovýchodě země je jedno z nejzvláštnějších míst Turecka, na vrcholu ve výšce přes 2 100 m stojí kolosální kamenné sochy bohů a králů. Král Antiochos I. Kommagénský si tu v 1. století před Kristem nechal postavit mohylu a obří trůnní sochy, jejichž hlavy dnes leží roztroušené na terasách. Celý areál je od roku 1987 zapsaný na seznamu UNESCO a vstup vyjde kolem 10 EUR. Nejsilnější zážitek je východ nebo západ slunce, kdy kamenné tváře nasvítí zlaté světlo, na vrcholu ale i v létě fouká studený vítr, tak si vem bundu. Cesta sem je delší, obvykle přes Adıyaman nebo Malatyu, ale odměnou je krajina východní Anatolie skoro bez turistů.

Kdy tam jít: květen až říjen, mimo tuto dobu bývá vrchol pod sněhem a nepřístupný