Co vidět v Thajsku? Mám pro tebe 9 tipů

Bangkok

Bangkok je jediné místo v Thajsku, kde na jednom břehu řeky stojí královský palác, ležící Buddha dlouhý 46 m i nejlepší street food v zemi, a proto tu stojí za to zůstat aspoň tři dny. Velký palác s chrámem Wat Phra Kaew založil král Ráma I. v roce 1782, vstup pro cizince stojí 500 bahtů, tedy asi 315 Kč, otevřeno je denně od 8:30 do 16:30 a pokladny zavírají už v 15:30. Kousek odsud leží Wat Pho, kde je zlacená socha ležícího Buddhy vysoká 15 m a jeho chodidla o rozměrech 4,5 krát 3 m jsou vykládaná perletí do 108 příznivých symbolů. V areálu najdeš přes tisíc soch Buddhy, jedenadevadesát malých čedí a od roku 1955 tu funguje národní škola tradiční thajské masáže. Street food ochutnáš na trzích v Chinatownu za pár desítek bahtů, po městě tě sveze nadzemka BTS, která se od roku 1999 rozrostla na 64 stanic a 70 km tratí, a lodě po řece Chao Phraya.

Kdy tam jít: listopad až únor, kdy je nejméně vedro a sucho

Ayutthaya

Ayutthaya je bývalé hlavní město Siamu, které barmská armáda srovnala se zemí, a dnes je z ruin historický park zapsaný na seznamu UNESCO. Město založil král Ramathibodi I. v roce 1351, plných čtyři sta let bylo srdcem království a v roce 1767 skončilo v plamenech, obyvatelé se sem už nevrátili. Obnovovat se areál začal v roce 1969, statut historického parku dostal v roce 1976 a v roce 1991 ho UNESCO zapsalo mezi světové dědictví. Chráněné jádro má rozlohu 289 hektarů a mezi ruinami chrámů najdeš i slavnou hlavu Buddhy vrostlou do kořenů stromu ve Wat Mahathat. Areál se nejlépe projíždí na půjčeném kole, půjčovny jsou hned u nádraží a z Bangkoku sem jezdí vlaky několikrát denně.

Kdy tam jít: listopad až únor, ideálně brzy ráno kvůli vedru

Chiang Mai

Chiang Mai leží 700 km severně od Bangkoku v nadmořské výšce zhruba 300 m a v jeho okrese stojí 117 buddhistických chrámů, takže je klidnější a levnější než hlavní město. Staré město tvoří skoro pravidelný čtverec o straně 1,6 km, obehnaný cihlovými hradbami a vodním příkopem z doby, kdy tu král Mangrai v roce 1296 založil hlavní město království Lan Na. Nad městem se ve výšce 1 050 m tyčí posvátný chrám Wat Phra That Doi Suthep, kam vede nejdelší dračí schodiště v Thajsku s 309 stupni a od centra je to asi 15 km serpentinami. Chrám vznikl v roce 1383 a je to nejnavštěvovanější poutní místo severu, choď sem brzy ráno, než přijedou zájezdy. Odsud vyrazíš na trek do džungle, do etických sloních rezervací nebo na kurz thajské kuchyně, jen se vyhni kouřové sezoně, kdy prašnost překračuje limity až dvojnásobně.

Kdy tam jít: listopad až únor, mimo období pálení polí v březnu a dubnu

Pai

Pai je horské městečko 146 km severozápadně od Chiang Mai, kam vede jediná silnice číslo 1095 plná serpentin, a batůžkáři sem jezdí kvůli pohodové atmosféře. Ještě v roce 2006 tu žilo jen 2 284 lidí, dnes tvoří turisté zhruba 15 % obyvatel a v sezoně je městečko plné kaváren a levných guesthousů. Odměnou za tříhodinovou cestu minivanem jsou vodopády Mo Paeng, horké prameny Sai Ngam a výhledy z úzkých hřebenů vyhlídky Pai Canyon. Samotné městečko leží v údolí řeky Pai obklopeném kopci, což znamená svěží rána a večery, kdy se hodí mikina. Večer se sejdeš s ostatními cestovateli na živé Walking Street plné stánků a živé hudby.

Kdy tam jít: listopad až únor, kdy jsou rána svěží a obloha čistá

Krabi a Railay

Railay je poloostrov u Krabi, na který se nedostaneš po silnici, vápencové stěny ho odřezávají od pevniny a jezdí se sem výhradně dlouhoocasými čluny. Provincie Krabi zabírá 5 323 km² a patří k ní 154 ostrovů, ročně sem zamíří kolem šesti milionů turistů a v žebříčku příjmů z cestovního ruchu je pátá v zemi. Poloostrov se dělí na čtyři části, West Railay s luxusními resorty, levnější East Railay, klidnou pláž Phra Nang a lezecké Ton Sai, a patří k nejlepším místům na světě pro lezení po skalách. Kolem dokola leží mořský národní park Hat Noppharat Thara a Mu Ko Phi Phi, vyhlášený 6. října 1983, jehož korálové útesy pokrývají zhruba 388 km². Vlna tsunami v roce 2004 Railay kupodivu vážně nepoškodila, takže tu pořád stojí ty samé bungalovy pod útesy.

Kdy tam jít: listopad až duben, což je na Andamanu období sucha

Phuket a Phi Phi

Phuket je s rozlohou 543 km² největší thajský ostrov a jediná brána na jih s vlastním mezinárodním letištěm, takže sem doletíš bez přestupu v Bangkoku. Od hlavního města ho dělí 863 km na jih, což z něj dělá nejrušnější a nejzastavěnější kus thajského pobřeží, s bujným nočním životem v Patongu. Z Phuketu vyplouvají lodě na ostrovy Phi Phi se zátokou Maya Bay, kterou proslavil film Pláž z roku 2000, a která je dlouhá jen 250 m a široká 15 m. Kvůli zničeným korálům, kterých ubylo až 80 %, byla zátoka od roku 2018 zavřená a znovu se otevřela až v roce 2022, dnes sem smí maximálně 2 000 lidí denně, každý nejvýš na hodinu, lodě kotví mimo zátoku a koupat se nesmí. Klidnější koutky najdeš na severu ostrova nebo na okolních menších plážích, kam nejezdí zájezdové trajekty.

Kdy tam jít: listopad až duben, hlavní sezona s klidným mořem

Ko Samui, Ko Pha Ngan a Ko Tao

Ko Samui je s 228,7 km² druhý největší ostrov Thajska a spolu s Ko Pha Ngan a Ko Tao tvoří trojici, kterou objedeš trajekty během pár dní. Samui je nejvybavenější a od roku 1989 má vlastní letiště, které provozují Bangkok Airways, takže sem doletíš přímo z Bangkoku. Ko Pha Ngan má 125 km² a proslul měsíční Full Moon Party na pláži Haad Rin, která se koná od roku 1985 a přiláká podle sezony 5 000 až 30 000 lidí. Nejmenší Ko Tao měří jen 21 km² a patří k nejlevnějším místům na světě, kde si uděláš potápěčský kurz, žije tu přitom oficiálně jen kolem tisícovky obyvatel. Mezi ostrovy se přeplavíš trajekty, z Ko Pha Ngan na Ko Tao to trvá 1,5 až 2 hodiny a ze Samui zhruba 2,5 hodiny, jízdenky koupíš i s ubytováním na místě.

Kdy tam jít: únor až duben a červenec až září, záliv má opačnou sezonu než Andaman

Sukhothai

Sukhothai chrání 193 ruin prvního thajského království na ploše zhruba 70 km² a od roku 1991 patří na seznam světového dědictví UNESCO. Království tady založili bratři Pho Khun Bang Klang Hao a Pho Khun Pha Mueang v roce 1238 a odsud se rozšířilo na většinu dnešního Thajska. Mezi jezírky a lotosy stojí zbytky královského paláce a šestadvaceti chrámů, největší z nich je Wat Mahathat s řadami štíhlých čedí a sochami Buddhy. Do stejného zápisu z roku 1991 patří i sousední historická města Si Satchanalai a Kamphaeng Phet, takže si klidně přidej ještě jeden den. Celý areál se pohodlně projíždí na půjčeném kole a leží zhruba na půli cesty mezi Bangkokem a Chiang Mai, takže ho snadno zařadíš do trasy na sever.

Kdy tam jít: listopad až únor kvůli snesitelnějšímu vedru

Národní park Khao Sok

Khao Sok chrání 739 km² deštného pralesa, který je podle vědců starší a druhově pestřejší než Amazonie, jeho stáří se odhaduje na 160 milionů let. Národním parkem je od 22. prosince 1980 a jeho srdcem je jezero Cheow Lan o rozloze 165 km², které vzniklo po dostavbě přehrady Ratchaprapha v roce 1982. Hráz je vysoká 94 m a nad hladinu z ní vystupují vápencové věže, nejvyšší vrchol parku měří 950 m. Přespíš v plovoucích bungalovech přímo na hladině, přes den vyrazíš na kánoi nebo na trek za divokou přírodou, večer slyšíš gibony. Je to skvělá zastávka mezi Andamanem a zálivem, když chceš vyměnit pláž za džungli.

Kdy tam jít: prosinec až duben, kdy je v parku nejméně dešťů