Co vidět v Severní Koreji? Mám pro tebe 8 tipů

Pchjongjang

Pchjongjang je jediné město v KLDR, kde okruh stráví většinu času, protože se odsud vyjíždí prakticky všude jinde. Náměstí Kim Ir Sena bylo otevřené v srpnu 1954, má rozlohu 75 000 metrů čtverečních a vejde se na něj při přehlídce přes 100 000 lidí. Věž Čučche z roku 1982 měří 170 m, z toho posledních 20 m tvoří nasvícená pochodeň, a je poskládaná z 25 550 žulových kvádrů, jeden za každý den prvních sedmdesáti let života Kim Ir Sena. Vítězný oblouk z téhož roku je 60 m vysoký a 50 m široký, tedy o 10 m vyšší než ten pařížský. Na kopci Mansu stojí 22 m vysoké bronzové sochy vůdců, u kterých se čeká úklona a fotit se smí jen celá socha, nikdy detail. Průvodci tě vodí po předem daných zastávkách a k srpnu 2026 sem západní turisty stejně nepustí.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen, až se země znovu otevře

DMZ a Panmunjeom

Panmunjeom je jediné místo, kde se jako turista dostaneš k demarkační linii mezi Koreami na pár kroků, a ze severní strany se na ni díváš přesně opačně než většina světa. Demilitarizovaná zóna je 250 km dlouhý a zhruba 4 km široký pás, jehož středem vede vojenská demarkační linie z konce bojů. V modrých barácích, které linie protíná, se dá překročit hranici uvnitř jednací místnosti. Příměří se tu podepsalo 27. července 1953, mírová smlouva dodnes uzavřená není a obě Koreje jsou technicky vzato pořád ve válce. Severokorejský důstojník ti odvypráví oficiální verzi dějin a napětí je hmatatelné. Návštěva probíhá vždy pod dozorem armády a v rámci programu okruhu, samostatně se sem nedostaneš.

Kdy tam jít: celoročně, vždy jako řízená návštěva s armádou

Hora Pektu

Pektu je s 2 744 m nejvyšší hora Koreje a režim z ní udělal mýtickou kolébku a údajné rodiště Kim Čong Ila. V kaldeře široké asi 5 km leží kráterové jezero Čchon s obvodem 12 až 14 km a hloubkou až 384 m, jedno z nejhlubších kráterových jezer světa. Sopka naposledy vybuchla v roce 1903 a její erupce v roce 946 vyvrhla přes 100 km³ tefry, patří tak k největším za poslední dvě tisíciletí. Kvůli odlehlosti se sem přelétá vnitrostátně z Pchjongjangu do Samdžijonu, a proto Pektu bývá jen v delších a dražších okruzích. Počasí je vrtkavé, jezero je velkou část roku zamrzlé a mlha ti výhled sebere klidně i v létě.

Kdy tam jít: červen až září, kvůli sněhu a mlze

Kesong

Kesong patří k mála korejským městům, kde se dochovala stará zástavba s tradičními domy, takže je to protiváha k betonovému Pchjongjangu. Bylo hlavním městem dynastie Korjo od roku 919 do roku 1394, tedy skoro 475 let, a při sčítání v roce 2009 tu žilo 192 578 lidí. Dvanáct zdejších památek na ploše 494 ha je od roku 2013 na seznamu UNESCO, mezi nimi konfuciánská akademie Songgjungwan založená roku 992, městské hradby, brána Namdemun a hrobka krále Wang Kona. Leží pár kilometrů od hranice, takže se sem zajíždí ve stejný den jako do DMZ, obojí se dá stihnout jako jednodenní výlet z hlavního města. Tradiční oběd pansangki, servírovaný v řadě malých mosazných misek, patří k tomu nejlepšímu, co se v zemi dá sníst.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen, nejlépe spojit s DMZ

Wonsan a východní pobřeží

Wonsan je přístav na východním pobřeží a od 1. července 2025 u něj stojí nové letovisko Wonsan Kalma s kapacitou zhruba 20 000 lidí. Táhne se podél 4 km dlouhé pláže na Kalmském poloostrově a do roku 2025 se tu dokončilo šest velkých hotelů a 37 motelů ze sedmnácti plánovaných. Zahraniční turisty tam ale režim přestal pouštět 18. července 2025, tedy sedmnáct dní po otevření, a v roce 2026 sem míří prakticky jen domácí návštěvníci a oficiální delegace. Asi 20 km od Wonsanu leží lyžařské středisko Masikrjong z roku 2014, které postavili vojáci za deset měsíců: má devět sjezdovek, nejdelší měří 4,8 km, vrchol je v 1 360 m a hotel má 120 pokojů. Jižně odsud se zvedají hory Kumgang, jedny z nejkrásnějších v zemi, ale jejich dostupnost pro cizince se mění ze sezóny na sezónu.

Kdy tam jít: červen až září na pobřeží, leden až březen na Masikrjong

Metro v Pchjongjangu

Pchjongjangské metro je jedno z nejhlubších na světě, koleje leží místy přes 110 m pod zemí a sjezd eskalátorem na nástupiště trvá tři a půl minuty. Otevřelo se 5. září 1973, má dvě linky, 16 stanic a dohromady 22,5 km tratí. Stanice jsou obložené mramorem, zdobené obřími mozaikami z dějin režimu a masivními lustry, takže připomínají spíš podzemní paláce než dopravní stavbu. Systém se stavěl zároveň jako protiatomový kryt, což vysvětluje tu hloubku i těžké ocelové dveře u vstupů. Do roku 2010 směli cizinci projet jen úsek mezi stanicemi Puhung a Jonggwang, od roku 2014 jsou pro návštěvníky otevřené všechny stanice, i když v praxi projedeš jen ty, které ti průvodce vybere.

Kdy tam jít: celoročně, v rámci prohlídky města

Pohoří Mjohjang

Mjohjangsan se zvedá do 1 909 m severně od Pchjongjangu a od roku 2009 je zapsaný jako biosférická rezervace UNESCO. Hlavní tahák tu ale není příroda, nýbrž Mezinárodní výstava přátelství, obří komplex zahloubený do hory, otevřený 26. srpna 1978. Má přes 150 sálů s dary, které vůdci KLDR dostali od hlav států a organizací, a odhady jejich počtu se pohybují od 60 000 do 220 000 kusů. Procházet nekonečné sály plné darů od obrněného vagonu po plyšáky je bizarní a nezapomenutelná ukázka kultu osobnosti. Pod horou stojí buddhistický klášter Pohjon z 11. století, jeden z mála funkčních v zemi. Jezdí se sem na jednodenní nebo dvoudenní výlet z hlavního města.

Kdy tam jít: duben až říjen, na podzim s barvami listí

Kumsusan a památníky

Palác slunce Kumsusan je mauzoleum, kde jsou v prosklených rakvích vystavena nabalzamovaná těla Kim Ir Sena a Kim Čong Ila, a pro režim je to nejposvátnější místo v zemi. Budova vznikla v roce 1976 jako sídlo a kancelář Kim Ir Sena, po jeho smrti v roce 1994 se přestavěla na mauzoleum a veřejnosti se otevřela 8. července 1995. Podlahová plocha má zhruba 10 700 metrů čtverečních a některé chodby jsou až kilometr dlouhé, takže je projedeš na pojízdném pásu. Cizinci sem smějí ve čtvrtek a v neděli dopoledne a o státních svátcích, prohlídka trvá dvě až tři hodiny, vyžaduje formální oblečení a úklony a mladší 17 let dovnitř nesmějí. Fotit ani filmovat se uvnitř nesmí vůbec. Kolem po Pchjongjangu najdeš i další monumenty, od soch na kopci Mansu po hřbitov revolučních mučedníků.

Kdy tam jít: obvykle čtvrtek a neděle dopoledne, dle programu okruhu