Co vidět v Ázerbájdžánu? Mám pro tebe 8 tipů

Baku a Staré město Icherisheher

Baku je jediné město u Kaspického moře, kde z hradeb středověké pevnosti koukáš na skleněné mrakodrapy ve tvaru plamenů. Staré město Icherisheher je od roku 2000 na seznamu UNESCO a stojí v něm Panenská věž vysoká 29,5 m ze 12. století a palác Širvánšáhů z 15. století. Do Panenské věže se platí vstupné kolem 10 AZN, otevřeno bývá zhruba od 10:00 do 18:00 a palác Širvánšáhů má vstupenku zvlášť. Nad zálivem se tyčí tři Plamenné věže, nejvyšší z nich měří 182 m, dokončili je v roce 2012 a po setmění se na jejich fasádách rozhoří obří LED plameny. Na Baku si vyčleň tři až čtyři dny, projdi nábřežní promenádu Bulvar a zbytek času nech na bloudění uličkami za hradbami.

Kdy tam jít: celoročně, nejpříjemněji na jaře a na podzim

Gobustan a jeho petroglyfy

Gobustan je skalní rezervace asi 60 km jižně od Baku, kde pravěcí lovci vytesali do balvanů obrázky lodí, tanců a zvířat. Do skal je jich vyryto přes 6 000 a pokrývají zhruba 40 000 let osídlení, od roku 2007 je celá lokalita zapsaná na seznamu UNESCO. Moderní muzeum u vstupu srozumitelně vysvětlí, jak tu lidé žili a co jednotlivé rytiny znamenají, a je to jedno z mála muzeí v zemi s pořádnou anglickou expozicí. Vstupné se platí u pokladny a pohybuje se v jednotkách manatů, na muzeum i okruh mezi balvany počítej dvě až tři hodiny. Návštěvu si spoj s bahenními sopkami do jednoho celodenního výletu z Baku.

Kdy tam jít: celoročně, ideálně dopoledne za chladu

Bahenní sopky

Bahenní sopky jsou nejpodivnější krajina Ázerbájdžánu, pole nízkých kráterů, ze kterých bez ustání bublá studené šedé bahno. Země jich má kolem 350, tedy zhruba třetinu všech na světě, a nejhustší pole leží jižně od Baku poblíž Gobustanu. Turistický areál Mud Volcanoes Tourism Complex je asi 80 km od centra Baku, cesta po dálnici E119 trvá kolem hodiny a 20 minut a otevřeno má denně od 10:00 do 19:00. Žádná láva tu neteče, bahno je studené, takže smíš stát přímo u kráteru a dívat se dovnitř. Poslední úsek cesty je rozbitý, dřív se přesedalo do terénních aut místních řidičů, dnes si v areálu půjčíš čtyřkolku nebo golfový vozík.

Kdy tam jít: celoročně, po dešti bývá cesta blátivá

Ohňový chrám Ateshgah

Ateshgah je pětiúhelníková pevnůstka na poloostrově Abşeron postavená kolem místa, kde ze země sám od sebe hořel unikající zemní plyn. Dnešní podobu jí dali zoroastristé spolu s hinduistickými a sikhskými kupci na hedvábné stezce v 17. a 18. století. Uprostřed nádvoří dodnes plane oltářní oheň, po vytěžení místních ložisek ho ale musel nahradit přívod z plynovodu. Muzeum tu funguje od roku 1975 a od roku 2007 je celý areál státní historicko-architektonickou rezervací, vstupné pro cizince je kolem 9 AZN. Cely kolem dokola ukazují, jak tu poutníci a mniši žili, a od centra Baku je to sem do čtvrti Suraxanı asi 30 km.

Kdy tam jít: celoročně, jako půldenní výlet z Baku

Yanardag, hořící hora

Yanardag je svah kopce kousek od Baku, kde z pískovcových průduchů bez ustání šlehají plameny vysoké až 10 m. Hoří tu zemní plyn unikající ze země podél zhruba desetimetrové stěny a oheň se tady drží nepřetržitě desítky let. Areál je dnes upravený, má muzeum, vyhlídkovou terasu i amfiteátr a vstupné pro cizince je kolem 9 AZN, s kombinovanou vstupenkou na Ateshgah vyjde levněji. Nejpůsobivější je po setmění, kdy plameny osvětlují celý svah a fotky konečně vypadají jako v prospektech. Od chrámu Ateshgah je to sem asi 30 minut jízdy, takže obě místa dáš v jednom půldni.

Kdy tam jít: celoročně, nejhezčí po setmění

Sheki pod Kavkazem

Sheki je karavanní město v podhůří Velkého Kavkazu asi 300 km severozápadně od Baku, autem se sem jede kolem pěti hodin. Hlavní tahák je letní palác šekinských chánů z roku 1797 s okny šebeke, do kterých řemeslníci skládají přes 5 000 kousků dřeva a barevného skla na každý metr čtvereční, a to bez jediného hřebíku či kapky lepidla. Historické centrum Sheki spolu s chánským palácem je od roku 2019 na seznamu UNESCO. Vstupné do paláce je pro cizince kolem 9 AZN a dovnitř se pouští po skupinách, takže samotná prohlídka je krátká. Zůstaň přes noc v některém z opravených karavanserajů a ochutnej zdejší piškotovou halvu, kterou jinde v zemi nedělají.

Kdy tam jít: duben až říjen, na podzim za barevných lesů

Quba a horské vesnice

Quba na severu země je klidné sadařské město asi 170 km od Baku a výchozí bod do hor Velkého Kavkazu. Odtud vede horská silnice do vesnice Xınalıq, která leží ve výšce kolem 2 300 m a od roku 2023 je na seznamu UNESCO jako kulturní krajina Xınalıqu a stezky Köç Yolu. Z Quby je to do Xınalıqu 57 km po silnici vylepené do skalní stěny a jízda zabere skoro dvě hodiny. Sama stezka Köç Yolu měří 200 km a pastevci po ní dodnes ženou stáda mezi letními horskými pastvinami a zimními nížinami. Quba je známá výrobou koberců a nedalekou soutěskou Tengialti, takže je to skvělá základna pro hory a treky.

Kdy tam jít: květen až říjen, horské silnice jsou v zimě náročné

Gabala a zelené hory

Gabala je horské letovisko v zelených kopcích asi 227 km od Baku, cesta autem trvá kolem tří hodin. Lanovka Tufandag tě vyveze zhruba z 900 m na 1 920 m nad mořem a její gondolové trasy měří dohromady přes 12 km. V okolí leží jezero Nohur ve výšce kolem 700 m sevřené lesy a vodopád Yeddi Gozel, který má nejvíc vody od března do června, kdy taje sníh. V zimě jezdí Tufandag jako lyžařské středisko, v létě je tu chladněji než v pouštním okolí Baku, takže se sem jezdí utíkat před vedrem. Cesta z Baku vede malebným podhůřím a dá se spojit se zastávkou v Sheki.

Kdy tam jít: léto na turistiku, zima na lyže