Co vidět v Arménii? Mám pro tebe 8 tipů

Jerevan, růžové město

Jerevan je starší než Řím, pevnost Erebuni na jeho okraji stojí od roku 782 před naším letopočtem a celé centrum je postavené z růžového a broskvového tufu, takže za slunce doslova září. Srdcem je náměstí Republiky s tančícími fontánami a nedaleká Kaskáda, obří schodiště s 572 schody, které tě vynese o 118 m výš a odmění výhledem na Ararat. Uvnitř Kaskády sídlí Cafesjianovo centrum umění, jehož galerie jsou zdarma, stejně jako celé venkovní schodiště se sochami. Matenadaran s téměř 20 000 starými rukopisy stojí 2 000 AMD, tedy asi 115 Kč, a jeho sbírka je od roku 1997 zapsaná v registru UNESCO Paměť světa. Genocidní památník Cicernakaberd je bez vstupného a večer to žije v kavárnách a vinárnách kolem Severního bulváru.

Kdy tam jít: celoročně, nejpříjemněji na jaře a na podzim

Garni a Geghard

Garni je jediný antický sloupový chrám, který zůstal stát na území bývalého Sovětského svazu, řecko-římská stavba z 1. století našeho letopočtu asi 28 km východně od Jerevanu. Původní chrám shodilo zemětřesení v roce 1679 a dnešní podoba je pečlivá rekonstrukce ze sedmdesátých let, poskládaná z původních kamenů metodou anastylózy. Vstupné je 1 500 AMD, tedy asi 87 Kč, a k bazaltovým varhanám zvaným Symfonie kamenů na dně kaňonu se platí zvlášť symbolických 200 AMD. Kousek dál stojí klášter Geghard, jehož části jsou vytesané přímo do skály, na seznamu UNESCO je od roku 2000 a vstup do něj je zdarma. Obě místa jsou od sebe jen zhruba deset kilometrů, takže je spojíš do jednoho dopoledne s marshrutkou nebo taxíkem přes aplikaci GG.

Kdy tam jít: duben až říjen, v zimě může být kluzko

Chor Virap a výhled na Ararat

Chor Virap je místo, odkud uvidíš Ararat přesně tak, jak ho Arméni malují: klášter v popředí a nad ním zasněžený vrchol vysoký 5 137 m, který ovšem leží už na turecké straně hranice. Váže se sem přijetí křesťanství jako státního náboženství v roce 301, do podzemní cely hluboké asi 6 m se sestupuje po železném žebříku a podle tradice tu byl svatý Řehoř Osvětitel vězněn třináct let. Vstup do kláštera i do jámy je zdarma, jen si vezmi čelovku, dole je tma a vlhko. Z Jerevanu je to 43 km na jihovýchod, autem necelou hodinu, marshrutky vyjíždějí z autobusového nádraží Sasuntsi David. Na Ararat je nejlepší výhled brzy ráno, než se přidá opar, a nejjasnější bývá obloha na podzim a v zimě.

Kdy tam jít: nejjasnější obloha na podzim a v zimě, ráno

Klášter Tatev a lanovka Wings of Tatev

Lanovka Wings of Tatev drží od svého otevření v roce 2010 Guinnessův rekord jako nejdelší kyvadlová dvoulanová dráha na světě, měří 5 752 m a nad kaňonem Vorotan visí až 320 m nad zemí. Kabina pro třicet lidí letí 12 až 17 minut rychlostí až 37 km v hodině a jezdí od úterý do neděle, v pondělí se drží technická odstávka. Zpáteční jízdenka stojí od března do listopadu 9 000 AMD, tedy asi 520 Kč, přes zimu jen 5 500 AMD, tedy asi 320 Kč, a děti do 140 cm platí 1 000 AMD. Na druhé straně kaňonu čeká klášter Tatev z konce 9. století zavěšený nad propastí, vstup do areálu je zdarma a z Jerevanu je to skoro 250 km, tedy zhruba čtyři hodiny cesty. Silnice na jih vede místy blízko ázerbájdžánské hranice, a české ministerstvo zahraničí varuje před cestami do zhruba patnáctikilometrového pásma podél ní po celé délce, včetně pouhého průjezdu, tak se drž hlavního tahu a neimprovizuj s vedlejšími silnicemi. Karabach je od září 2023 celý pod ázerbájdžánskou kontrolou, z Arménie do něj vjet nelze, pozemní hranice mezi oběma státy zůstává pro cestovatele zavřená a mírová smlouva je zatím jen parafovaná, nikoli podepsaná.

Kdy tam jít: květen až říjen, mimo pondělí

Jezero Sevan

Sevan je největší jezero Kavkazu a jedno z nejvýš položených sladkovodních jezer světa, hladina leží v nadmořské výšce 1 900 m a plocha je asi 1 242 km². Na poloostrově stojí klášter Sevanavank, který v roce 874 založila princezna Mariam, dcera krále Ašota I., a ke dvěma kostelíkům vede pár set schodů odměněných širokým výhledem na modrou plochu. Poloostrov býval opravdovým ostrovem, jenže sovětské odvodňování snížilo hladinu o desítky metrů a spojilo ho s pevninou, na starých mapách proto uvidíš ostrov. V létě se voda ohřeje na 20 až 22 °C a otevřou se jediné arménské pláže, dá se tu plavat i jezdit na kajaku. Z Jerevanu je to asi 65 km, tedy hodina jízdy, a nezapomeň ochutnat místního pstruha iškhan.

Kdy tam jít: červenec až srpen na koupání, jinak květen až září

Dilijan a národní park

Dilijanu se přezdívá arménské Švýcarsko a je to nejzelenější kout země, národní park o rozloze 240 km² začíná hned na okraji města. Lesní stezky vedou k jezeru Parz a ke dvěma klášterům ukrytým v listnatých hvozdech: Haghartsin z 11. až 13. století a Goshavank, který v roce 1188 založil učenec Mchitar Goš. Park vznikl v dnešní podobě v roce 2002, předtím tu od padesátých let byla přírodní rezervace, a prochází jím i část Zakavkazské stezky pro vícedenní treky. Staré městečko Sharambeyan s řemeslnými dílnami je jediná zachovalá ulice starého Dilijanu a připomíná, jak to tu vypadalo před sto lety. Z Jerevanu je to zhruba 95 km, takže se Sevan i Dilijan dají spojit do jednoho dne, klidně tu ale strávíš i noc.

Kdy tam jít: květen až říjen, na podzim nádherné barvy lesů

Noravank a vinařský Areni

Noravank stojí na konci úzkého kaňonu s rezavě červenými skalními stěnami, které za odpoledního slunce hoří, a hlavní kostel Surb Astvatsatsin tu v roce 1339 dokončil sochař a architekt Momik. Od hlavní silnice na jih k němu vede asi 8 km úzké odbočky přímo kaňonem a do horního patra kostela se leze po schodech přilepených zvenku na průčelí bez zábradlí, vstup do areálu je zdarma. Cestou míjíš vesnici Areni, kde v jeskyni Areni-1 archeologové odkryli nejstarší známou vinařskou dílnu na světě starou přes 6 000 let a v roce 2008 tu našli i nejstarší dochovanou koženou botu. Z místní odrůdy areni se dnes dělá většina arménských červených vín a ochutnáš je přímo u vinařů ve vesnici. Z Jerevanu je to asi 120 km na jihovýchod, takže se výlet dobře spojí s cestou na jih k Tatevu.

Kdy tam jít: duben až listopad, vinobraní na podzim

Ečmiadzin a Zvartnots

Katedrála v Ečmiadzinu je považovaná za nejstarší katedrálu na světě, vznikla podle tradice v letech 301 až 303 hned po přijetí křesťanství a dodnes je sídlem hlavy arménské apoštolské církve. V roce 2018 se zavřela kvůli statickému zpevnění proti zemětřesení a znovu se vysvětila a otevřela 29. září 2024, takže uvnitř uvidíš čerstvě restaurované fresky. Na seznamu UNESCO je od roku 2000 spolu s kostely svaté Gajane a svaté Hripsime a s ruinami chrámu Zvartnots. Zvartnots byl kruhový třípatrový chrám postavený v polovině 7. století, který se zhruba o tři sta let později zřítil, dnes z něj stojí obnovené sloupy a základy a vstupné je 1 300 AMD, tedy asi 75 Kč. Celý komplex leží asi 20 km od Jerevanu hned u letiště, takže ho stihneš cestou do města nebo z něj a zabere ti zhruba půl dne.

Kdy tam jít: celoročně, v zimě kratší otvírací doba