Co vidět na Lomboku? Mám pro tebe 7 tipů

Ostrovy Gili

Gili jsou tři malé ostrůvky u severozápadního cípu Lomboku, kde místní vyhláška zakazuje motorová vozidla, takže se po nich pohybuješ pěšky, na kole nebo koňskou drožkou zvanou cidomo. Gili Trawangan je největší, měří 3 km na délku a 2 km na šířku, žije na něm asi 1 500 lidí a je tu nejvíc barů i potápěčských center. Gili Air s 1 800 obyvateli drží rovnováhu mezi klidem a vybaveností, Gili Meno je s asi pěti sty lidmi nejtišší a jezdí sem hlavně páry. Voda je průzračná a při šnorchlování běžně potkáš zelené želvy, hlavně u severního pobřeží ostrovů. Z přístavu Bangsal na pevnině tě přeplaví veřejná loďka asi za 20 minut a stojí kolem 20 000 rupií, počítej ale s tím, že se na Gili všechno dováží a jídlo i ubytování je o dost dražší než na Lomboku.

Kdy tam jít: suchá sezóna, klidnější moře na přeplutí i šnorchlování

Sopka Rinjani

Rinjani je s výškou 3 726 m druhá nejvyšší sopka Indonésie a od roku 2018 patří do sítě geoparků UNESCO. Klasický trek trvá dva až tři dny, vede přes okraj kaldery velké zhruba 6 na 8,5 km a kolem kráterového jezera Segara Anak, které leží ve výšce 2 000 m a je až 200 m hluboké. Na vrchol se stoupá za tmy před svítáním a jde to jen s licencovaným průvodcem, cizinci tu na vlastní pěst chodit nesmí. Permit si musíš zarezervovat předem v systému e-Rinjani, vstup do parku na hlavní trasy ze Sembalunu, Senaru a Toreanu vyjde cizince na 200 000 až 250 000 rupií a od roku 2026 k tomu musíš mít i trekové pojištění. Národní park bývá každý rok od 1. ledna do 31. března kvůli dešti a bezpečnosti uzavřený, plánuj proto výstup na duben až prosinec.

Kdy tam jít: duben až prosinec, ideálně červen až září

Kuta Lombok a jižní pláže

Kuta na jihu Lomboku je klidnější a mnohem míň zastavěná verze slavného jmenovce na Bali a dneska je to hlavní základna surfařů. V okolí najdeš nejhezčí pláže ostrova, širokou zátoku Tanjung Aan s bílým pískem, mělkou Selong Belanak 22 km na západ, kde se učí začátečníci, a stinnou podkovu Mawun asi 17 km od města. Kousek od Kuty leží okruh Mandalika dlouhý 4,3 km se sedmnácti zatáčkami, otevřený v listopadu 2021, kde se jezdí motocyklová Grand Prix. Ta letos padne na 9. až 11. října 2026, takže tou dobou je ubytování v celém okolí plné a znatelně dražší. Po okolí se nejlíp jezdí na skútru, denní pronájem automatu vyjde na 70 000 až 100 000 rupií, cesty jsou ale místy prašné a úzké, tak jezdi opatrně.

Kdy tam jít: suchá sezóna kvůli plážím, surf funguje celoročně

Senggigi

Senggigi je nejstarší turistické letovisko Lomboku, dlouhý pás hotelů a restaurací podél západního pobřeží. Z letiště v Prayi je to sem asi 50 km a autem počítej 60 až 75 minut, protože silnice vede přes vnitrozemí a ne po pobřeží. Na jižním konci pláže stojí na skalním výběžku hinduistický chrám Pura Batu Bolong a při dobré viditelnosti se odsud za západem slunce rýsuje silueta balijské sopky Agung. Letovisko je dnes trochu za zenitem a klidnější než dřív, což z něj dělá pohodovou a levnou základnu pro první dny na ostrově. Je odtud blízko do přístavu Bangsal, odkud vyplouvají lodě na Gili, a podél pobřeží najdeš spoustu podniků s místním i mezinárodním jídlem.

Kdy tam jít: podvečer kvůli západu slunce, suchá sezóna

Vodopády Sendang Gile a Tiu Kelep

Na severním úbočí Rinjani u vesnice Senaru leží dva nejznámější vodopády ostrova, Sendang Gile a Tiu Kelep. K prvnímu sejdeš po schodech za pár minut, k mohutnějšímu Tiu Kelep, který padá z výšky 45 m, vede od něj dalších 30 až 45 minut cesty džunglí s několika brody přes potok. Vstup do celé oblasti stojí 20 000 rupií a vyplatí se vzít si místního průvodce, protože stezka k Tiu Kelep není vždycky dobře značená. Pod vodopády se dá vykoupat v přírodních tůních, voda je ale svěží a proud pod Tiu Kelep opravdu silný, tak buď opatrný. Obojí zvládneš ze Senaru za půl dne, takže se to dá spojit s prohlídkou sasacké vesnice hned nad parkovištěm.

Kdy tam jít: suchá sezóna, po deštích jsou stezky kluzké a brody hlubší

Pink Beach a jihovýchod

Pink Beach, místně Pantai Tangsi, leží v odlehlém jihovýchodním cípu ostrova a růžový nádech má díky drobtům červeného korálu namíchaným do bílého písku. Z Kuty je to asi 55 km a na skútru počítej dvě až dvě a půl hodiny, protože posledních deset kilometrů po poloostrově je rozbitý beton a hlína. Vstup na pláž stojí 50 000 rupií a právě díky té cestě tu bývá i v sezóně málo lidí. Barva nejlíp vynikne za ostrého slunce kolem poledne a při určitém úhlu vln, v zataženo je písek prostě béžový. Voda je klidná a mělká, vhodná na koupání i šnorchlování, a občas sem zajíždějí lodní výlety se zastávkou u okolních ostrůvků.

Kdy tam jít: za slunce kolem poledne a v suché sezóně kvůli cestě

Sasacké vesnice a kultura

Lombok obývá převážně sasacký národ, který tvoří kolem 85 % obyvatel ostrova, mluví vlastním jazykem a hlásí se hlavně k islámu, takže je ostrov kulturně dost jiný než hinduistické Bali. Nejznámější tradiční vesnice Sade u silnice z Prayi do Kuty ale v noci na 23. srpna 2026 vyhořela, oheň zničil 167 staveb včetně pětasedmdesáti domů s doškovou střechou, mešity, osmi rýžových sýpek a skoro sedmdesáti krámků. Nikdo nezahynul, škoda se odhaduje na 34 miliard rupií a vesnice je zatím pro návštěvníky zavřená, takže si před cestou ověř, jestli už ji otevřeli. Zajet můžeš do sousední vesnice Ende nebo do Rembitanu, kde stojí stejné domky z bambusu a udusané hlíny a ženy tkají barevné látky na starých ručních stavech. Prohlídka trvá krátce, je založená na dobrovolném příspěvku kolem 20 000 až 50 000 rupií a na nákupu tkanin, takže peníze jdou přímo vesnici.

Kdy tam jít: celoročně, dopoledne kvůli menším davům