Co vidět na Borneu? Mám pro tebe 7 tipů

Mount Kinabalu, střecha jihovýchodní Asie

Mount Kinabalu měří 4 095 m a je to nejvyšší hora Malajsie i celého pásu mezi Himálajem a Novou Guineou. Klasický výstup trvá dva dny, první den vyšlapeš k horské chatě Panalaban ve výšce zhruba 3 270 m, přespíš tam a druhý den vyrážíš ještě za tmy, abys byl na vrcholu Low’s Peak za východu slunce nad mořem mraků. Počet lezců omezuje kapacita horských chat, podle oficiálního ceníku na rok 2026 je v Panalabanu 30 míst na den a v Lemaingu dalších 20, takže rezervuj klidně půl roku dopředu. Dvoudenní balíček s noclehem, třemi jídly, pojištěním a povolením vyjde cizince na 1 043 ringgitů, na místě k tomu připlatíš konzervační poplatek 50 ringgitů a povinného horského průvodce za 350 ringgitů na skupinu do pěti lidí. Park kolem hory je od roku 2000 na seznamu UNESCO a dá se projít i jen na den, když se ti na vrchol nechce, láká na horské stezky, vodopády a botanickou zahradu.

Kdy tam jít: březen až září v suchém období, rezervuj dopředu

Sepilok a záchrana orangutanů

Sepilok Orangutan Rehabilitation Centre u Sandakanu funguje od roku 1964 a je to nejznámější místo na Borneu, kde se dá orangutan zahlédnout v lese a ne za mříží. Centrum leží 25 km západně od Sandakanu uvnitř lesní rezervace Kabili-Sepilok o rozloze 4 294 hektarů a stará se o osiřelá a zabavená zvířata, která se učí zpátky do divočiny. Ty se na ně díváš jen z dřevěné vyhlídkové plošiny za zábradlím, ke zvířatům se nesmí a dotýkat se jich je zakázané. Plošina se otevírá dvakrát denně, v 10:00 a v 15:00, vstup pro cizince od 17 let stojí 30 ringgitů a za fotoaparát se platí dalších 10. Hned vedle stojí Bornean Sun Bear Conservation Centre, veřejnosti otevřené od roku 2014, kde žije 44 zachráněných medvědů malajských, nejmenších medvědů světa, a vstup vyjde taky na 30 ringgitů. Obě centra zvládneš za jedno dopoledne a Sepilok bývá první zastávkou na cestě k řece Kinabatangan.

Kdy tam jít: plošina se otevírá v 10:00 a v 15:00, přijeď s předstihem

Říční safari na Kinabatanganu

Kinabatangan je s 560 km druhá nejdelší řeka Malajsie a její dolní tok je nejlepší místo v Sabahu na pozorování divoké zvěře. Kolem koryta je od roku 1997 vyhlášená rezervace o rozloze zhruba 26 000 hektarů, kde se zvířata mačkají v úzkém pásu lesa mezi řekou a palmovými plantážemi. Z loďky za úsvitu a za soumraku máš reálnou šanci zahlédnout divoké orangutany, nosaté opice, zakrslé slony, krokodýly a část z více než dvou set druhů ptáků včetně zobozobců. Ubytování je v jednoduchých lodžích přímo u vody, obvykle kolem vesnice Sukau, a bere se dvou až třídenní balíček s několika plavbami, jídlem a průvodcem. Zvířata jsou nejaktivnější brzy ráno a večer, přes den je vedro a klid, takže odpoledne stejně skončíš v houpací síti.

Kdy tam jít: za úsvitu a soumraku, kdy jsou zvířata nejaktivnější

Potápění u Sipadanu

Sipadan je jediný oceánský ostrov Malajsie, korálová čepička na sopečném kuželu, který se zvedá 600 m ze dna moře. Stěna spadá kolmo do hloubky a potkáš u ní mořské želvy, žraloky, obří hejna barakud a tvrdé i měkké korály, tohle je pořád jedna z nejlepších potápěčských lokalit světa. Na ostrově se nesmí nocovat a počet potápěčů na den je pevně omezený, povolení dostaneš jen jako součást balíčku od licencovaného resortu na okolních ostrovech Mabul, Kapalai nebo Mataking. Samotné potápěčské povolení stojí cizince 350 ringgitů na den a k tomu se platí konzervační poplatek 100 ringgitů, od května 2026 se zase smí dělat tři ponory denně místo dvou. Základnou je městečko Semporna na východním pobřeží Sabahu, odkud se na ostrovy pluje lodí, a celý Sipadan se vyplatí plánovat jako samostatný tří až čtyřdenní výlet s rezervací dlouho dopředu.

Kdy tam jít: duben až prosinec, viditelnost bývá nejlepší, rezervuj povolení dopředu

Kuching, kočičí město Sarawaku

Kuching je nejpříjemnější velké město celého Bornea a zároveň nejlepší základna pro výlety po Sarawaku. Jeho jméno znamená v malajštině kočka, takže po městě potkáš kočičí sochy i celé muzeum věnované kočkám. Nejhezčí je nábřežní promenáda podél řeky Sarawak, odkud tě dřevěný převozník tambang přehodí na druhý břeh k pevnosti Margherita z roku 1879. Kuchingský okres měl podle sčítání v roce 2020 přes 600 000 obyvatel, a přesto se tu chodí pěšky a bez davů. Na dosah máš rezervaci Semenggoh 24 km od města, kde se orangutani pozorují jen z vyhrazeného místa, a taky národní parky a dlouhé domy původních obyvatel. Místní kuchyně patří k nejlepším na ostrově, dej si sarawackou laksu k snídani a nudle kolo mee k obědu.

Kdy tam jít: celoročně, nejlíp v sušším období duben až září

Bako a nosaté opice

Bako je nejstarší národní park Sarawaku, vyhlášený v roce 1957, a leží jen asi 37 km od Kuchingu na výběžku poloostrova Muara Tebas. Poslední úsek se pluje malou loďkou z vesnice Kampung Bako a trvá kolem 20 minut, takže si hlídej příliv a odliv, při odlivu se občas brodí. Na pouhých 2 727 hektarech se tu potkává sedm ekosystémů od mangrovů přes vřesovištní les po pískovcové útesy a žije tu kolem 150 nosatých opic, které nenajdeš nikde jinde než na Borneu. Kromě nich narazíš na vousatá prasata, makaky, masožravé láčkovky a spoustu ptáků, po parku vede osmnáct barevně značených stezek od půlhodinových okruhů po celodenní treky. Vstup pro cizince stojí 20 ringgitů a kdo chce zažít džungli i po setmění, přespí v jednoduchém ubytování přímo v parku a vyrazí na noční procházku.

Kdy tam jít: celoročně, na loďku počítej s přílivem a odlivem

Jeskyně Gunung Mulu

Národní park Gunung Mulu je od roku 2000 na seznamu UNESCO a na 528 km² schovává nejprozkoumanější tropický kras na světě s 295 km zmapovaných chodeb. Deer Cave má jednu z nejširších jeskynních chodeb na světě, v průměru 120 až 150 m, a do Sarawak Chamber o rozměrech 600 krát 415 m a výšce přes 80 m by se vešlo několik letadel. Za soumraku se z Deer Cave valí ven zhruba tři miliony netopýrů, kteří se vinou oblohou jako dým, a je to jeden z nejzapamatovatelnějších přírodních úkazů, jaký na Borneu uvidíš. Park nemá silniční spojení, takže se sem prakticky dostaneš jen malým letadlem na letiště Mulu z Miri, Limbangu nebo Bandar Seri Begawanu. Kromě jeskyní tu vedou stezky pralesem a náročný třídenní trek k Pinnacles, ostrým vápencovým jehlám na svahu hory Api vysokým až 45 m.

Kdy tam jít: celoročně, netopýří exodus za soumraku bez deště