Počasí v Libyi a nejlepší doba na cestu (po měsících)

Sezóna v kostce

Pobřežní Libye má středomořské podnebí, tedy mírné a poměrně vlhké zimy a horká suchá léta. V Tripolisu se v lednu drží denní maxima kolem osmnácti stupňů a v červenci a srpnu kolem šestatřiceti, déšť spadne skoro výhradně od října do března. Směrem do vnitrozemí rychle ubývá srážek a přibývá tepla, v saharských oázách jako Ghadámes je v létě běžně přes čtyřicet stupňů a v zimě v noci klesá k nule. Zvláštní kapitolou je ghibli, horký suchý vítr z pouště, který dokáže i na pobřeží během několika hodin vyhnat teplotu přes čtyřicet stupňů a naplnit vzduch pískem.

Nejlepší doba na cestu

Nejlepší doba na cestu je jaro a podzim, tedy zhruba březen až duben a říjen až listopad, kdy se dají památky obcházet celý den a v poušti se dá dýchat.

Jaro a podzim, jediné rozumné okno

Od poloviny března do poloviny dubna a od poloviny října do poloviny listopadu je na pobřeží kolem pětadvaceti stupňů, což je přesně to, co potřebuješ na celodenní chození po Leptis Magně bez stínu. Na jaře je navíc Kyrenaika na východě zelená a kvete, na podzim se zase dá ještě koupat, moře drží přes dvacet stupňů až do listopadu. Do těchhle oken plánují termíny i agentury, takže výběr zájezdů je největší. Počítej ale s tím, že na jaře může kdykoli přijít ghibli a den ti změní v písečnou mlhu.

Léto, horko na pobřeží a peklo v poušti

Od června do září se denní maxima v Tripolisu drží kolem pětatřiceti stupňů a k tomu se přidá vlhkost od moře, takže odpolední prohlídky antických areálů jsou vyloženě těžké. Déšť prakticky nespadne, obloha je celé týdny bez mráčku. Ve vnitrozemí a v Ghadámes je v létě přes čtyřicet stupňů a poušť se v tuhle dobu nenavštěvuje. Kdo přijede v létě, ať plánuje památky na brzké ráno a odpoledne stráví u moře nebo v klimatizaci.

Zima, déšť na pobřeží a mráz v poušti

Od prosince do února prší v Tripolisu nejvíc, běžně devět dešťových dnů v měsíci, a k tomu fouká od moře, takže se to zdá chladnější, než ukazuje teploměr. Denní maxima kolem osmnácti stupňů jsou ale na chození po ruinách docela příjemná a nikde není horko. Zima je zároveň jediná doba, kdy dává smysl vyrazit do Ghadámes a do pouště, přes den je tam kolem dvaceti stupňů. V noci ale v Sahaře klesá teplota k nule, tak si přibal teplou vrstvu a čepici.