Počasí v Ekvádoru a nejlepší doba na cestu (po měsících)

Sezóna v kostce

Na rovníku nerozhoduje roční doba, ale déšť, a Quito je toho učebnicový příklad. Denní maxima se celý rok drží na 18 nebo 19 °C a noci mezi 5 a 7 °C, mezi lednem a červencem tak není teplotně žádný rozdíl. Mění se jenom srážky: nejdeštivější je duben s 200 mm, nejsušší srpen se 40 mm. Od června do září spadne dohromady 219 mm, což je sotva víc než samotný duben. Zbytek roku, od října do května, je mokrý a měsíční úhrny se pohybují od 121 do 200 mm.

Počasí po měsících

Tabulka platí pro Quito a měřila ji stanice Izobamba-Santa Catalina patnáct kilometrů jižně od města, ve výšce 3 058 metrů. Quito samo leží níž, ve 2 850 metrech, takže noci v centru bývají o něco mírnější, jinak je obrázek stejný: rovník úplně bez horka.

Průměry za období 1991 až 2020, meteostanice Izobamba-Santa Catalina. Zdroj: Meteostat.

Nejlepší doba na cestu

Jeď mezi červnem a zářím. Jsou to čtyři nejsušší měsíce roku, srpen má 40 mm, červenec 45 mm, červen 63 mm a září 71 mm, zatímco zbytek roku se drží nad 120 mm. Teplota ti do rozhodování nemluví, ve dne je 18 nebo 19 °C po celý rok, takže vybíráš čistě podle oblohy. A obloha je to, o co jde: jasná rána znamenají výhled na Cotopaxi a Cayambe, v mokrých měsících je to otázka štěstí. Druhé okno je kratší a slabší, prosinec se 144 mm a leden se 141 mm jsou znatelně sušší než březen a duben se 194 a 200 mm.

Čtyři světy, čtvero počasí

Ekvádor je malá země, klimaticky se ale dělí na čtyři světy a tabulka nahoře popisuje jen jeden z nich, andskou vysočinu. Ve výšce nad 2 500 metrů panuje celoročně jarní klima, tedy přesně to, co v tabulce vidíš: 18 až 19 °C ve dne a chladno v noci. Na pobřeží u Guayaquilu a v amazonské nížině u Coky je proti tomu horko a dusno, denní maxima přesahují 30 °C a vzduch je vlhký. Čtyři hodiny autobusem z Quita dolů tedy znamenají jinou zemi i jiný batoh, počítej s tím při balení. Pobřeží má navíc obrácený režim srážek než hory, nejvíc mu naprší od ledna do dubna, kdy je zároveň nejtepleji, a od června do listopadu se vyjasní.

Sucho a déšť v horách

V andských městech od Quita přes Baños po Cuencu platí stejný vzorec, sucho od června do září a mokro od října do května. V srpnu spadne v Quitu 40 mm, tedy pětina dubnových 200 mm, a to je na treky a výhledy na sopky rozdíl, který poznáš na první pohled. Ani v mokrých měsících ale neprší celý den, typický průběh je jasné ráno a přeháňka odpoledne, takže dopolední program vyjde skoro vždycky. Noc je ve výšce chladná pořád, od 5 °C v srpnu po 7 °C v prvních pěti měsících roku, takže mikina na večer a spacák do hostelu bez topení jsou nutnost. Nejchladnější noci má srpen s 5 °C, což je zároveň nejsušší měsíc, protože bez mraků teplo přes noc uteče.

Kdy na Galapágy

Galapágy leží necelý tisíc kilometrů od pevniny a tabulka pro Quito o nich neříká vůbec nic. Rok tam dělí studený Humboldtův proud na dvě části: od prosince do května je tepleji a vlhčeji, přicházejí krátké přeháňky a ostrovy zezelenají. Od června do listopadu proud zesílí, přinese chladnější vodu, nízkou oblačnost zvanou garúa a větší vlny, zato bohatší planktonovou polévku a s ní i víc života pod hladinou. Šnorchlování je proto příjemnější v prvním období, pozorování ptáků a mořského života ve druhém. Zvířata na ostrovech jsou celoročně, takže termín vybírej podle toho, jestli chceš spíš teplo, nebo spíš dění pod hladinou, a od června do listopadu počítej s neklidnějšími přeplavbami mezi ostrovy.