Co vidět ve Vysokých Tatrách? Mám pro tebe 7 tipů

Štrbské pleso a jeho okolí

Štrbské pleso je nejznámější a nejdostupnější tatranské jezero, leží ve výšce 1346 metrů a je zároveň lyžařským i výletním střediskem. Kolem plesa vede pohodlný okruh dlouhý asi dva a půl kilometru s pohlednicovými výhledy na štíty Solisko a Kriváň. Odsud startuje spousta tras, k vodopádu Skok, na Solisko sedačkovou lanovkou nebo dál k plesům Mlynická a Furkotská dolina. Je to ideální místo pro první den v Tatrách i pro rodiny, které chtějí velehory bez náročného výstupu.

Kdy tam jít: červen až říjen na túry, zima na běžky a sjezdovky

Lomnický štít a Skalnaté pleso

Lomnický štít je s výškou 2634 metrů druhý nejvyšší tatranský vrchol a jeden z mála velehorských štítů na světě, kam tě vyveze kabinová lanovka téměř až na vrchol. Nejdřív vyjedeš gondolou z Tatranské Lomnice ke Skalnatému plesu, kde je stará astronomická observatoř a přestupní stanice. Odtud pokračuješ visutou lanovkou přímo na vrchol Lomnického štítu, kde je vyhlídková terasa a nejvýše položená kavárna na Slovensku. Vstup na Lomnický štít je časovaný a v sezóně vyprodaný, takže si lístek rezervuj online dopředu, zpáteční jízdenka na vrchol stojí kolem 40 eur.

Kdy tam jít: za jasného počasí kvůli výhledu, lístek rezervuj předem

Rysy a Popradské pleso

Rysy jsou s vrcholem ve 2501 metrech nejvyšším tatranským štítem, na který vylezeš po značené trase bez horského vůdce. Výstup začíná u Popradského plesa, tyrkysového jezera v kotli obklopeném štíty, a stoupá kolem chaty pod Rysmi až na hraniční vrchol se Slovenskem a Polskem. Je to náročný celodenní trek s jištěnými řetězovými úseky ve svrchní části, počítej zhruba s deseti až dvanácti hodinami tam a zpět. U Popradského plesa se zastav i u symbolického cintorína obetiam Tatier, pietního místa připomínajícího horolezce, kteří v horách zahynuli.

Kdy tam jít: polovina června až říjen, jen za dobrého počasí

Kriváň, symbol Slovenska

Kriváň je samostatně stojící štít vysoký 2494 metrů a jeden z národních symbolů Slovenska, jehož charakteristický zahnutý vrchol poznáš z dálky. Výstup vede z oblasti Štrbského plesa nebo od Tří studniček přes Priehybu a je to náročná celodenní túra po skalnatém hřebeni. Nahoře tě čeká jeden z nejkrásnějších kruhových rozhledů po celých Tatrách i na Liptov a Nízke Tatry. Kvůli délce a expozici vyrážej brzy ráno, ber si dost vody a hlídej předpověď, protože bouřky sem přicházejí odpoledne.

Kdy tam jít: červenec až září, výstup ráno kvůli bouřkám

Zelené pleso, Téryho a Zbojnícka chata

Východní část Tater kolem Tatranské Lomnice je divočejší a méně přeplněná, přesto plná krásných cílů. K Zelenému plesu vede pohodlná túra Dolinou Kežmarskej Bielej vody až k chatě pri Zelenom plese, kde se v hladině zrcadlí Lomnický a Kežmarský štít. Náročnější treky míří k Téryho chatě v Malé Studené dolině mezi pěti plesy a ke Zbojnícké chatě ve Velké Studené dolině, obě jsou klasické horské chaty, kde se dá i přespat. Cestou často potkáš kamzíky a svišťe, kterých je tady v horních partiích spousta.

Kdy tam jít: červen až září, na chatách rezervuj nocleh předem

Hrebienok a Studenovodské vodopády

Hrebienok nad Starým Smokovcem je jedním z nejpohodovějších výchozích bodů v Tatrách, vyveze tě sem stará pozemní lanovka během pár minut. Od horní stanice vede krátká nenáročná procházka ke Studenovodským vodopádům, kaskádám na Studeném potoce v hezkém lese. Odsud pokračuje Tatranská magistrála a trasy k Zamkovského chatě, do Velké Studené doliny nebo k Rainerově chatě, nejmenší historické chatě v Tatrách. V zimě tady navíc vzniká Tatranský ledový dóm, kaple vytesaná z ledu, kterou stojí za to vidět.

Kdy tam jít: celoročně, vodopády nejhezčí po tání a v zimě zamrzlé

Tatranská magistrála

Tatranská magistrála je nejslavnější dálková stezka Vysokých Tater, červeně značený chodník, který vede úbočím hor napříč od Podbanského přes Štrbské Pleso a Hrebienok až ke Skalnatému plesu. Celá měří kolem 46 kilometrů a dá se rozdělit na příjemné denní úseky mezi středisky, mezi kterými se svezeš zpátky elektrickou železnicí TEŽ. Trasa nevede na vrcholy, drží se v pásmu kosodřeviny a plesů, takže je fyzicky zvládnutelná i pro méně zdatné turisty. Nabízí přitom pořád nové výhledy na štíty a je ideálním způsobem, jak Tatry poznat za pár dní bez extrémů.

Kdy tam jít: polovina června až polovina října, kdy nejsou uzávěry