Co vidět ve Splitu? Mám pro tebe 7 tipů

Diokleciánův palác a Peristyl

Diokleciánův palác je jediný římský císařský palác, ve kterém se dodnes normálně bydlí, mezi antickými zdmi žijí zhruba 3 000 lidí. Císař Dioklecián si ho nechal stavět zhruba od roku 295 a nastěhoval se do něj v roce 305, půdorys měří přibližně 215 krát 175 m. Do areálu vedou čtyři brány a z hradeb vystupuje šestnáct věží, takže to není ohraničený památník s pokladnou u vchodu, ale živá čtvrť s bary, obchůdky i prádlem sušícím se mezi sloupy. Srdcem je nádvoří Peristyl s egyptskou sfingou starou asi 3 500 let, kterou sem Dioklecián nechal dovézt z chrámu faraona Thutmose III. Celé jádro je od roku 1979 na seznamu UNESCO a určitě sejdi do podzemních sálů Podrumi, kterými se dá projít až na Rivu.

Kdy tam jít: brzy ráno nebo večer, přes den v létě praská ve švech

Katedrála svatého Domnia a zvonice

Katedrála svatého Domnia je nejstarší katedrála na světě, která se pořád používá ve své původní stavbě, protože vznikla přestavbou Diokleciánova mauzolea z roku 305. Je v tom pořádná ironie: z hrobky císaře, který nechal pronásledovat křesťany, se kolem přelomu 7. století stal křesťanský chrám. Uvnitř najdeš vyřezávané dveře, které v roce 1214 vytesal z ořechového dřeva Splitčan Andrija Buvina, a relikvie městského patrona. Nejlepší zážitek je ale výstup na 57 m vysokou románsko-gotickou zvonici, kterou začali stavět v polovině 13. století a naposledy důkladně přestavěli mezi lety 1890 a 1908. Schody nahoru jsou strmé a otevřené, takže na to nechoď se závratí, a v sezóně počítej s frontou u pokladny.

Kdy tam jít: celoročně, na zvonici vyraž ráno kvůli světlu a menší frontě

Riva a rybí trh

Riva je palmami lemovaná promenáda podél jižní hradby Diokleciánova paláce, která měří 181 m, a je to hlavní společenská tepna celého Splitu. Dnešní podobu dostala na začátku 19. století za napoleonské správy, kdy Dalmácii spravoval maršál Marmont. Sedneš si tu na kávu s výhledem na přístav, sleduješ vyplouvající trajekty a nasáváš dalmatské tempo, které město s 160 577 obyvateli podle sčítání z roku 2021 pořád má. Kousek od Rivy je barevný ranní rybí trh Ribarnica, kde místní nakupují ryby přivezené ráno z moře a kde díky sirnému prameni vedle nepotkáš mouchy. Vedle stojí za zastávku i městská tržnice Pazar s ovocem, sýry a domácím olivovým olejem.

Kdy tam jít: podvečer na korzo a západ slunce, trh nejlíp dopoledne

Kopec Marjan a městské pláže

Marjan je zalesněný poloostrov, který se zvedá přímo nad Splitem do 178 m, a místní mu říkají plíce města. Chráněné území je z něj od roku 1964, ale borovice sem lidé sázeli už od roku 1852 a do roku 1918 les pokryl přes 75 hektarů. Z Varoše nahoru ke kavárně Vidilica vede 378 kamenných schodů dokončených v roce 1924, což je nejrychlejší cesta z centra do stínu. Cestou mineš kapli svatého Mikuláše ze 13. století a poustevnu svatého Jeronýma z 15. století zavrtanou do skály. Na vrcholu Telegrin stojí od roku 2024 devatenáctimetrová vyhlídková věž a pod svahem najdeš tiché zátoky na koupání.

Kdy tam jít: ráno nebo k večeru kvůli vedru, na fotky je nejlepší podvečer

Bačvice a hra picigin

Bačvice jsou nejznámější městská pláž Splitu a jedna z mála písčitých na dalmatském pobřeží, takže se dá jít do moře desítky metrů a pořád stojíš. Právě tady v roce 1908 vznikl picigin, hra, při které se skupinka lidí v kotníkové vodě natahuje po malém míčku z oloupaného tenisáku a nesmí ho nechat spadnout. Od roku 2005 se tu hraje mistrovství světa a od června 2008 je picigin chráněné nehmotné kulturní dědictví Chorvatska. Nejtvrdší tradice je novoroční zápas prvního ledna, kdy moře mívá sotva 15 °C a hráči do něj stejně vlezou. Přes den je to rodinná pláž, večer se okolní bary probouzejí, a když chceš klid, jdi o kus dál na Firule nebo Ovčice.

Kdy tam jít: červen až září na koupání, picigin uvidíš celoročně

Trogir a vodopády Krka

Ze Splitu se dají za den stihnout dva úplně jiné výlety: kamenný Trogir 27 km na západ a vodopády národního parku Krka. Trogir založili řečtí kolonisté ve 3. století před naším letopočtem, historické jádro na ostrůvku je od roku 1997 na seznamu UNESCO, žije v něm asi 10 tisíc lidí a projdeš ho celé za dopoledne. Dojedeš tam městskou linkou 37 nebo v sezóně lodí, takže nepotřebuješ ani auto. Národní park Krka má 109 km2, vyhlásili ho v roce 1985 a jeho hlavní tahák Skradinski buk tvoří 17 kaskád na úseku dlouhém 400 m s celkovým převýšením 47,7 m. Vstupné se v roce 2026 mění podle měsíce: od ledna do března a v listopadu s prosincem platíš 7 EUR, v dubnu, květnu a říjnu 20 EUR, a od června do září po patnácté hodině 30 EUR. Koupání přímo pod Skradinski bukem je zakázané, chodí se jen po dřevěných chodnících nad vodou.

Kdy tam jít: Trogir celoročně, Krka nejlíp mimo hlavní léto kvůli davům

Ostrovy Hvar, Brač, Vis a Šolta

Ze splitského přístavu vyplouvají trajekty i rychlé katamarány na většinu dalmatských ostrovů, takže Split je hlavně brána k moři. Na Brač, největší z nich s 396 km2, se jezdí kvůli pláži Zlatni rat u Bolu, štěrkovému jazyku dlouhému necelých 500 m, který podle větru mění tvar klidně během pár hodin. Nad ním se zvedá Vidova gora, s 780 m nejvyšší vrchol všech jadranských ostrovů, a z místního bílého vápence je postavený i Diokleciánův palác. Hvar láká na levanduli a noční život, klidnější Vis je s 89,72 km2 a jen 3 300 obyvateli mnohem prázdnější a do roku 1989 na něm stála vojenská základna, kam cizinci vůbec nesměli. Trajekt na Vis jede ze Splitu 2 hodiny a 20 minut, rychlý katamarán to zvládne za hodinu a půl, a blízká Šolta je nejrychlejší útěk z města do olivových hájů. Jízdní řády Jadrolinije a Krila si hlídej dopředu, v sezóně se lístky na oblíbené spoje vyprodávají.

Kdy tam jít: trajekty jezdí celoročně, nejvíc spojů od června do září