Co vidět v Turíně? Mám pro tebe 7 tipů

Mole Antonelliana a Národní filmové muzeum

Mole Antonelliana je se svými 167,5 m nejvyšší nevyztuženou cihlovou stavbou na světě a uvidíš ji z každého druhého rohu Turína. Stavět se začala v roce 1863 jako synagoga pro turínskou židovskou obec, jenže náklady utekly a v roce 1876 ji převzalo město, dokončena byla v roce 1889. Od roku 2000 v ní sídlí Národní filmové muzeum, jehož expozice se vine po spirále kolem centrální haly s ležátky, kde běží filmy na obří plátna, a kolem jsou plakáty, rekvizity a interaktivní zákoutí. Prosklený výtah tě vyveze do tempietta na vyhlídku vysoko nad střechami, odkud za jasného počasí vidíš celý oblouk Alp. Vstupné do muzea je 18 EUR plné a 16 EUR snížené do 26 let, samotný panoramatický výtah stojí 9 EUR a kombinovaná vstupenka 23 EUR, snížená 20 EUR. Otevřeno je od 9:00, od pondělí do čtvrtka do 19:00 a od pátku do neděle do 20:00, v úterý je zavřeno a o víkendu se vyplatí rezervovat.

Kdy tam jít: za jasného počasí kvůli výhledu na Alpy, v úterý má zavřeno

Museo Egizio, Egyptské muzeum

Turínské Egyptské muzeum je nejstarší muzeum na světě věnované výhradně staroegyptské kultuře a sbírkou druhé největší hned po tom káhirském. Vzniklo v roce 1824, kdy savojský král koupil sbírku konzula Bernardina Drovettiho, a v listopadu 2024 oslavilo dvě stě let. Ve čtyřech patrech je přes 30 000 předmětů, od Galerie králů s monumentálními sochami přes nedotčenou hrobku architekta Chy a jeho ženy Merit až po skalní chrám z Ellesije a Papyrus králů. Vstupenka se kupuje výhradně online, plné vstupné je 18 EUR, mladí od 15 do 18 let platí 3 EUR a děti od 6 do 14 let jen 1 EUR, do šesti let zdarma. Otevřeno je v pondělí od 9:00 do 14:00, od úterý do pátku a v neděli do 18:30 a v sobotu až do 20:00. Vyhraď si dvě až tři hodiny, jinak poslední patra jen proběhneš.

Kdy tam jít: celoročně, lístek si rezervuj online, jinak se dovnitř nedostaneš

Katedrála a Turínské plátno

Dóm svatého Jana Křtitele je jediný renesanční kostel v Turíně a jeho hlavním pokladem je Turínské plátno s otiskem těla ukřižovaného muže. Vidět ho ale nemůžeš, plátno je uložené v uzavřené schránce a vystavuje se jen výjimečně, poslední veřejná ostenze byla v roce 2015 a v jubilejním roce 2025 ho ukázali jen zhruba tisícovce mladých, další termín zatím vyhlášený není. Běžně tedy uvidíš schránku, věrnou repliku s vysvětlením a Guariniho kapli, kterou po požáru z roku 1997 opravovali tak dlouho, že se znovu otevřela až v roce 2018. Vstup do dómu je zdarma a otevřeno bývá denně zhruba od 9:00 do 12:30 a od 15:00 do 19:00, kapli si můžeš zamluvit dopředu a přijít o 15 minut dřív. Kdo chce vědět víc, ať zajde do Muzea plátna ve Via San Domenico, vstupné je 8 EUR plné, 6 EUR snížené a 3 EUR pro děti od šesti do dvanácti let. Hned za rohem začíná Piazza Castello a s ní srdce barokního Turína.

Kdy tam jít: celoročně, originál plátna jen při ohlášených ostenzích, jinak jen replika

Piazza Castello, Palazzo Reale a barokní centrum

Piazza Castello je hlavní náměstí Turína a nejlepší místo, kde začít, protože z něj vybíhají všechny důležité třídy. Stojí tu Palazzo Madama s barokním průčelím a Palazzo Reale, sídlo savojské dynastie, které je od roku 1997 spolu s dalšími savojskými rezidencemi zapsané na seznamu UNESCO. Okruh Musei Reali přes Palazzo Reale, Královskou zbrojnici, Galerii Sabauda a Muzeum starožitností stojí 15 EUR, mladí od 18 do 25 let platí 2 EUR a do osmnácti let je vstup zdarma. Otevřeno je od čtvrtka do úterý od 9:00 do 19:00, ve středu zavřeno a pokladna končí v 18:00. Odsud vede pod arkádami elegantní Via Roma na Piazza San Carlo, přezdívanou salon Turína, a dál k nádraží Porta Nuova. Turín má dohromady kolem 18 km podloubí, z toho přes 12 km souvislých, a Piazza Vittorio Veneto u řeky Pádu je s plochou skoro 40 000 m² největší podloubím lemované náměstí v Evropě.

Kdy tam jít: celoročně, muzea v palácích ideálně dopoledne, ve středu je Palazzo Reale zavřený

Automobilová historie, MAUTO a Lingotto

Turín je kolébkou italského automobilu, Fiat tu vznikl v roce 1899 a poznáš to na každém kroku. Národní automobilové muzeum MAUTO u řeky Pádu ukazuje přes 200 originálních vozů od osmdesáti značek, od prvních kočárů s motorem po designové ikony a závodní speciály. Plné vstupné je 18 EUR, snížené 15 EUR pro seniory nad 65 let a mladé od 18 do 25 let, děti od 6 do 17 let platí 8 EUR, v pondělí má otevřeno jen od 10:00 do 14:00, jinak do 19:00. Na jihu města stojí Lingotto, bývalá továrna Fiat s legendární testovací dráhou na střeše, po které od roku 2022 projdeš pěšky jako po okruhu Pista 500 s visutou zahradou a uměleckými instalacemi. V budově dnes najdeš obchodní centrum, Eataly a Pinacoteca Agnelli s díly Matisse nebo Modiglianiho, umístěnou ve Scrignu, ocelové schránce Renza Piana o ploše 450 m² zavěšené 34 m nad dráhou. Vstupné do galerie je 6 EUR, na samotnou Pista 500 stačí 4 EUR a otevřeno je od úterý do neděle od 10:00 do 20:00.

Kdy tam jít: celoročně, na střechu Lingotta za pěkného počasí, v pondělí mají obě místa zkrácenou dobu

Čokoláda, káva a historické kavárny

Turín je zaslíbený sladkému, gianduja, tedy pasta z čokolády a piemontských lískových oříšků, tu vznikla kolem roku 1852, když kvůli napoleonské blokádě chybělo kakao a bylo ho čím nahradit. Podle receptury musí mít gianduja aspoň 30 % oříšků, dnes odrůdy Tonda Gentile z Langhe, a právě z ní firma Caffarel kolem roku 1865 vylisovala kostičku ve tvaru převrácené loďky a zabalila ji do zlatého staniolu, čímž vznikla první samostatně balená čokoláda na světě. Označení Giandujotto di Torino se zatím teprve schvaluje, italské ministerstvo poslalo žádost o evropskou známku IGP do Bruselu v dubnu 2026. Rozhodně ochutnej bicerin, vrstvený nápoj z kávy, čokolády a šlehané smetany, nejlíp v kavárně Al Bicerin na Piazza della Consolata, která funguje od roku 1763. Zajdi i do dalších historických kaváren jako Baratti a Milano nebo Caffè San Carlo se zrcadly a lustry, kde se čas jako by zastavil. Nejlepší je toulat se centrem pod arkádami a zaskakovat na kávu a zákusek, jako to tu dělají místní.

Kdy tam jít: celoročně, kavárny nejlíp dopoledne nebo pozdě odpoledne

Aperitivo, vermut a večerní Turín

Turín je rodištěm vermutu, Antonio Benedetto Carpano ho poprvé namíchal v roce 1786 v krámku na Piazza Castello z moscata, bylin a koření a udělal z léčivého vína společenský nápoj. Označení Vermouth di Torino má od roku 2017 vlastní ministerskou výrobní normu, která přesně určuje, co se smí do láhve dát a kde se to musí vyrobit. Večerní aperitivo je tady skoro rituál, zhruba mezi 18:00 a 20:00 dostaneš k drinku talířky s jednohubkami nebo rovnou přístup ke stolu se studenou kuchyní, obojí v ceně nápoje. Nejživěji je v uličkách Quadrilatero Romano, nejstarší části města s římským půdorysem, a pak kolem řeky na Piazza Vittorio Veneto. Objednej si klasický vermut s ledem a citronem nebo koktejl na jeho bázi a máš jeden z nejpříjemnějších italských večerů. Počítej s pobytovým poplatkem, v roce 2026 je to 3 EUR v hotelu jedna až dvě hvězdy, 3,50 EUR ve tříhvězdičkovém, 4,50 EUR ve čtyřhvězdičkovém, 5 EUR v pětihvězdičkovém a 3,80 EUR v béčku, a platí se nejvýš za sedm nocí.

Kdy tam jít: celoročně, aperitivo mezi šestou a osmou večer