Co vidět v Togu? Mám pro tebe 8 tipů

Lomé, hlavní město u moře

Lomé je jedno z mála afrických hlavních měst, kde ti pláž začíná pár set metrů od centra, a je zároveň nejuvolněnější velkoměsto v regionu. Srdcem je třípatrový Velký trh, kde vládnou obchodnice s látkami zvané Nana Benz, o kus dál stojí Památník nezávislosti, secesní katedrála Nejsvětějšího srdce v německém neogotickém stylu a zrekonstruovaný Palais de Lomé s galerií a parkem. Nejsilnějším zážitkem je ale fetišový trh Akodessewa, největší svého druhu na světě, kde se prodávají ingredience pro tradiční léčitelství a vúdú. Město hraničí přímo s Ghanou, takže přejít pěšky do ghanského Aflao je otázka pár minut.

Kdy tam jít: celoročně, na trhy vyraz dopoledne

Kpalimé, kopce, káva a vodopády

Kpalimé leží asi 120 kilometrů severozápadně od Lomé a je to nejzelenější kout Toga, kolem rostou kávovníky a kakaovníky a vzduch je o poznání chladnější. Město je hlavním centrem řemesel v zemi, dělá se tu dřevořezba, batika, keramika, tkaní i proslulé zarámované motýly. Odsud se vyráží na túry do lesa Kloto a rezervace Misahöhe, k vodopádům Womé a Kpimé a k vile Château Viale na hřebeni. Pár kilometrů odtud se tyčí hora Agou, nejvyšší bod Toga, ze kterého je za jasného dne vidět až k moři.

Kdy tam jít: listopad až únor na túry, vodopády jsou nejsilnější v září a říjnu

Togoville a jezero Togo

Togoville je ospalá vesnice na severním břehu laguny jezero Togo a je to místo, kde se v roce 1884 podepsala smlouva, kterou vznikl německý protektorát Togoland. Dodnes je to jedno z center togské tradice vúdú, uvidíš tu svatyně, posvátné stromy a k tomu katolickou baziliku, což je typický togský mix. Nejhezčí je dostat se sem pirogou z Agbodrafo na jižním břehu, plavba přes jezero trvá zhruba půl hodiny a je to zážitek sám o sobě. Z Lomé je to autem asi hodina, takže se to dá zvládnout jako půldenní výlet.

Kdy tam jít: dopoledne, kdy je na jezeře klid

Aného a pobřeží

Aného leží asi 45 kilometrů východně od Lomé u hranice s Beninem a bylo prvním hlavním městem koloniálního Toga. Zůstaly tu koloniální budovy, stará katedrála a rybářský přístav, kde se ráno vytahují sítě přímo z příboje. Pláže mezi Lomé a Aného jsou dlouhé a prázdné, ale příboj je silný a nebezpečný, koupej se jen tam, kde to dělají místní, a nikdy sám. Cestou zastav v Agbodrafo u takzvaného Maison des Esclaves, domu s podzemním sklepem, který připomíná obchod s otroky.

Kdy tam jít: prosinec až únor, mimo období dešťů

Atakpamé a vodopád Aklowa u Badou

Atakpamé je kopcovité město zhruba v polovině cesty mezi Lomé a Karou a hodí se jako zastávka na dlouhém přejezdu na sever. Kolem se zvedají zalesněné kopce a je odsud blízko do Badou, odkud se dá dojít k vodopádu Aklowa, jednomu z nejvyšších v zemi. Cesta k vodopádu vede zhruba hodinu lesem podél potoka a končí u kaskády, ve které se dá vykoupat, průvodce z vesnice je prakticky nutnost. Oblast je zemědělská, uvidíš tady kakaové a kávové plantáže a vesnice, kam se turista dostane jen zřídka.

Kdy tam jít: říjen až prosinec, kdy má vodopád ještě vodu a už neprší

Kara a park Fazao-Malfakassa

Kara je největší město severní poloviny Toga a základna, ze které se vyráží ke Koutammakou. Žije tu lid Kabyů, jehož iniciační zápasy Evala se konají každý rok v červenci a jsou jednou z nejsilnějších tradičních událostí v zemi. Cestou z Atakpamé míjíš pohoří s národním parkem Fazao-Malfakassa, největším chráněným územím Toga, kde se prolíná les se savanou a dá se tu chodit pěšky s průvodcem. Samotná Kara nemá velké památky, ale má dobré ubytování, trhy a spolehlivé spojení dál na sever.

Kdy tam jít: červenec na zápasy Evala, jinak listopad až únor

Koutammakou, věžové domy Batammariba

Koutammakou je krajina na pomezí severního Toga a Beninu, kde žijí Batammaribové, a od roku 2004 je na seznamu UNESCO, v roce 2023 byl zápis rozšířen i o beninskou stranu. Stavějí si hliněné věžové domy zvané takienta neboli siken, které mají v přízemí chlév, nahoře obytnou terasu se sýpkami a fungují jako malá pevnost, dnes jsou národním symbolem Toga. Nejde o skanzen, ale o živé vesnice v údolí Tamberma, do kterých se vstupuje s místním průvodcem a po domluvě s rodinami. Nejblíž je město Kandé zhruba 55 kilometrů severně od Kary, odkud se dá dojet sdíleným taxíkem nebo na motorce.

Kdy tam jít: listopad až únor, v období dešťů jsou hliněné cesty rozbahněné

Savanes a Dapaong, kam se dnes nejezdí

Nejsevernější region Savanes s hlavním městem Dapaong leží na hranicích s Burkinou Faso a Nigerem a je to jediná část Toga, které se týká varování českého ministerstva zahraničí. MZV kvůli pronikání radikálních islamistických skupin ze Sahelu a riziku teroristických útoků a únosů doporučuje zcela se vyhnout Dapaongu a všem oblastem severně od něj včetně měst Mandouri a Cinkassé. Britské úřady nedoporučují jakékoli cesty do pásma třiceti kilometrů od hranice s Burkinou Faso, výjimku dělají jen pro samotný Dapaong a silnici N1 k němu, a do zbytku regionu Savanes radí jezdit jen v nezbytných případech, MZV je ale u Dapaongu přísnější a tím se řiď. Prakticky to znamená, že togská trasa dnes končí u Koutammakou a Kandé a že hraniční přechod do Burkiny Faso přes Cinkassé nepřipadá v úvahu.

Kdy tam jít: nedoporučuje se vůbec, situaci si ověř u MZV