Co vidět v Seville? Mám pro tebe 8 tipů

Katedrála a věž Giralda

Sevillská katedrála je největší gotický kostel na světě, měří 135 na 100 metrů a postavili ji na místě velké almohadské mešity. Vysvěcená byla v roce 1507 a od roku 1987 je spolu s Giraldou, Alcázarem a Archivem Indií na seznamu UNESCO. Uvnitř tě dostane zlacený oltář Retablo Mayor, na kterém se pracovalo od roku 1482 skoro celé století, a hrob Kryštofa Kolumba nesený čtyřmi královskými postavami. Věž Giralda byla původně minaret dokončený v roce 1198 a místo schodů se v ní stoupá po pětatřiceti nakloněných rampách, po kterých se kdysi vyjíždělo nahoru na koni. Vstupenka koupená online stojí 13 eur, na pokladně 14 eur a platí i pro sousední kostel El Salvador. Otevřeno je od pondělí do soboty od 11 do 18 hodin a v neděli od 14:30 do 19 hodin, v červenci a srpnu se otevírá už v 9:30, tak přijď hned ráno.

Kdy tam jít: brzy ráno na otevření, v červenci a srpnu už v 9:30

Real Alcázar a zahrady

Alcázar je královský palác, který se používá dodnes, a španělská královská rodina v jeho horním patře pořád bydlí, když je v Seville. Jádrem je mudéjarský palác Petra I. Kastilského, na jehož průčelí je vytesaný rok 1364 a v Sále vyslanců arabský nápis s rokem 1366. Nejslavnější je Patio de las Doncellas, jehož zapuštěnou zahradu s dlouhým bazénem po roce 1581 zasypali mramorem a odkryly ji až vykopávky v letech 2002 až 2005. Za palácem se rozkládají zahrady s fontánami a pomerančovníky, kde se v páté řadě Hry o trůny natáčely vodní zahrady Dorne. Plné vstupné stojí 15,50 eura, snížené 8 eur a horní královské komnaty přijdou na dalších 5,50 eura. Od dubna do září je otevřeno od 9:30 do 19 hodin, od října do března jen do 17 hodin, a lístek si rozhodně kup online s časovým slotem.

Kdy tam jít: ráno na otevření v 9:30 nebo pozdní odpoledne kvůli vedru

Plaza de España a park María Luisa

Plaza de España je monumentální cihlový půlkruh, který architekt Aníbal González stavěl v letech 1914 až 1929 pro Ibero-americkou výstavu. Podél stavby vede kanál dlouhý 515 m, po kterém si můžeš zapádlovat na loďce, a v jejích obloucích je 48 keramických lavic, jedna za každou tehdejší španělskou provincii. Vstup na náměstí je zdarma a nejhezčí je pozdní odpoledne, kdy zapadající slunce rozzáří cihlu i kachlíky. Hned vedle navazuje park María Luisa, čtyřicet hektarů stínu, fontán a exotických stromů, které městu darovala infantka Luisa Fernanda. Dnešní podobu mu dal francouzský zahradník Jean-Claude Nicolas Forestier, který ho od roku 1911 přestavěl ze zahrady paláce San Telmo. V sevillském létě je to nejlepší místo, kam se v poledne schovat, průměrné denní maximum v červenci a srpnu je tu kolem 36 °C.

Kdy tam jít: pozdní odpoledne kvůli světlu, v poledne do stínu parku

Čtvrť Santa Cruz

Santa Cruz je bývalá židovská čtvrť hned za katedrálou a nejužší bludiště uliček v celé Seville. Judería tu vznikla po dobytí města v roce 1248 a byla druhá největší ve Španělsku hned po toledské, než ji v roce 1391 smetl pogrom. Celou čtvrť projdeš pěšky za 20 minut, ale právě tady má smysl mapu schovat a nechat se vést náhodou k patiím plným muškátů a k náměstíčkům s fontánou. V uličce Calle Reinoso se domy sbíhají tak blízko, že se jí říká ulička polibků, a v létě se do ní skoro nedostane slunce. Stojí tu i barokní Hospital de los Venerables se zapuštěným patiem a obrazárnou Centro Velázquez, vstupné je 12 eur a otevřeno má od pondělí do soboty od 10 do 19 hodin. Večer si sedni na skleničku do některého z tapas barů, tou dobou se dav od katedrály konečně rozejde.

Kdy tam jít: kdykoli, nejhezčí je večer kvůli atmosféře a tapas

Metropol Parasol (Setas)

Metropol Parasol, kterému Sevillané říkají Setas čili Houby, je největší dřevěná stavba na světě a stojí uprostřed starého města na Plaza de la Encarnación. Navrhl ji německý architekt Jürgen Mayer, jehož projekt uspěl mezi pětašedesáti návrhy, a otevřela se v dubnu 2011 po šesti letech stavby. Konstrukce měří zhruba 150 na 70 m a je 26 m vysoká, nahoře po ní vede vlnící se vyhlídková stezka dlouhá 250 m s rozhledem na katedrálu i Giraldu. Vstupenka začíná na 16 eurech a kromě vyhlídky zahrnuje projekci Feeling Sevilla a večerní světelnou show Aurora. Otevřeno je denně od 9:30 do jedné hodiny po půlnoci a poslední vstup je v 0:15, takže sem klidně vyraz až po večeři. Ve spodních patrech najdeš tržnici a Antiquarium s římskými ruinami, které dělníci objevili při stavbě a kvůli kterým se celý projekt na roky zasekl.

Kdy tam jít: za soumraku, poslední vstup je až v 0:15

Triana a flamenco

Triana je čtvrť za řekou Guadalquivir, kolébka sevillského flamenka a keramiky, a dodnes se tváří jako svébytné město ve městě. Přejdeš přes most Isabely II. z roku 1852, první pevný most v Seville, dlouhý 149 m, a od katedrály jsi tu za 15 minut chůze. Na druhém břehu stojí tržnice Mercado de Triana postavená na základech hradu San Jorge, kde po staletí sídlila inkvizice, a hned vedle Centro Cerámica Triana otevřené v roce 2014 v bývalé továrně na kachlíky. Právě tady se rodilo flamenco a najdeš tu autentická tablaa i menší kluby, kde se tančí dlouho do noci. Večer se vydej podél nábřeží Calle Betis, odkud máš přes vodu nejlepší výhled na osvětlenou Torre del Oro i katedrálu. Jí se tu líp a levněji než v centru, protože do většiny barů chodí místní.

Kdy tam jít: večer na flamenco a tapas u řeky

Podél řeky a Torre del Oro

Guadalquivir dělí Sevillu na dvě části a je to jediná splavná řeka Španělska, díky které se město stalo bránou do Ameriky. U vody stojí dvanáctiboká maurská Torre del Oro, jejíž spodní patro postavili Almohadé v letech 1220 až 1221, měří 36 m a dnes v ní sídlí malé námořní muzeum. Vstupné je 3 eura a v pondělí se nic neplatí, otevřeno má ve všední dny od 9:30 do 18:45 a o víkendu od 10:30 do 18:45. Od věže vyplouvají vyhlídkové lodě a podél vody vede rovné nábřeží, na kterém se dobře běhá i jezdí na kole. Kousek dál narazíš na býčí arénu Plaza de Toros de la Maestranza, prohlídka stojí 10 eur, odchází každých dvacet minut ve španělštině i angličtině a je v ní muzeum s dvanácti Goyovými grafikami.

Kdy tam jít: podvečer na procházku, v pondělí je Torre del Oro zdarma

Tapas a sevillská kuchyně

Sevilla patří k místům, kde tapas vznikly, a jídlo se tu pořád jí postojácky u pultu a po malých porcích. Objednej si espinacas con garbanzos čili špenát s cizrnou, smažené rybičky pescaíto frito, jamón ibérico nebo studený salmorejo, který ve vedru zachrání. Jedna tapa vyjde ve slušném baru na 3 až 4 eura, takže si za 15 eur poskládáš večeři z pěti různých chodů a k tomu skleničku. K pití patří místní Cruzcampo, které se v Seville vaří od roku 1904, nebo suché fino z nedalekého Jerezu. Vyhni se podnikům přímo u katedrály a přesuň se do Triany nebo do čtvrti Alameda, kde jedí místní. A počítej s tím, že Španělé večeří až po 21 hodině, dřív bývají kuchyně poloprázdné.

Kdy tam jít: večer po deváté, kdy začínají večeřet místní