Co vidět v Severní Makedonii? Mám pro tebe 8 tipů

Skopje, město soch a bazarů

Skopje je jediné hlavní město na Balkáně, kde od osmanského bazaru přejdeš po středověkém mostě rovnou mezi obří mramorové sochy z projektu Skopje 2014. Kamenný most přes Vardar měří 214 m, je 6 m široký a nese ho dvanáct oblouků, postavili ho Osmané v letech 1451 až 1469. Na druhém břehu začíná Stará čaršija, největší osmanský bazar mimo Istanbul, od roku 2008 zákonem chráněná památka, a stojí v ní mešita Mustafy Paši z roku 1492 i Sultan Muratova mešita z roku 1463. Nad bazarem se zvedá pevnost Kale se základy ze 6. století a do jejího areálu se chodí zdarma. Rodný kraj Matky Terezy připomíná Památní dům otevřený v roce 2009 na místě kostela, kde ji v roce 1910 pokřtili. Káva, jídlo i pivo tu vyjdou levněji než u Ohridu, takže Skopje je ideální na první i poslední noc v zemi.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen, mimo největší letní vedra

Ohrid a Ohridské jezero

Ohrid je jedno z mála míst v Evropě zapsaných na seznamu UNESCO dvakrát, jezero jako přírodní lokalita v roce 1979 a město jako kulturní památka v roce 1980. Ohridské jezero patří k nejstarším na světě, jeho nejstarší sedimenty jsou staré 3 až 5 milionů let, hladina leží ve výšce 693 m a nejhlubší místo má 288 m. Plocha 358 km2 se dělí mezi Severní Makedonii se 69 procenty a Albánii se zbytkem, na délku má jezero 30,4 km. Ikonou je kostel Sv. Jovana v Kaneu ze 13. století na skále nad vodou, vstup dovnitř stojí kolem 150 denárů, výhled zvenku nic. Nad střechami se táhnou asi 3 km hradeb Samuilovy pevnosti zhruba 100 m nad hladinou, vstup na ochoz vyjde také na 150 denárů a v pondělí bývá zavřeno. Antické divadlo přímo v centru je volně přístupné, a když si k tomu přidáš dvě noci ve městě, zbyde ti den na cestu podél břehu.

Kdy tam jít: květen až září kvůli koupání a plavbám po jezeře

Matka kaňon u Skopje

Matka je kaňon jen 15 km od centra Skopje, kde se řeka Treska zařezává mezi skály a zadržuje ji nejstarší přehrada v zemi. Hráz Sv. Ondřeje vyrostla v roce 1938 a vytvořila vůbec první umělé jezero na makedonském území. Chráněné území má zhruba 5 000 hektarů a napočítali v něm 77 druhů motýlů. Od hráze vede skalní stezka ke klášteru Sv. Ondřeje z roku 1388, o kus dál stojí ještě klášter Matka ze 14. století a Sv. Nikola Šiševski. Loďka tě doveze k jeskyni Vrelo, prozkoumané do hloubky 212 m a podle odhadů sahající možná až k 330 m, což by z ní dělalo jednu z nejhlubších podvodních jeskyní světa. Je to nejsnadnější půldenní výlet ze Skopje, stačí taxi nebo místní autobus a máš krásný kontrast k městu plnému soch.

Kdy tam jít: duben až říjen, ráno kvůli klidu na loďkách

Bitola a Heraclea Lyncestis

Bitola byla za Osmanů městem konzulů a dodnes to poznáš na promenádě Široki Sokak, ale hlavní důvod přijet leží 2 km jižně od centra. Antické město Heraclea Lyncestis založil v polovině 4. století před naším letopočtem Filip II. Makedonský, otec Alexandra Velikého. Dochovaly se dvě raně křesťanské baziliky s podlahovými mozaikami a římské divadlo o dvaceti řadách sedadel, které archeologové odkryli až v roce 1968. Malou baziliku kopali v letech 1936 až 1938, další výzkum probíhal od roku 1960 do roku 1964. Nad městem se zvedá národní park Pelister, vyhlášený v roce 1948 jako vůbec první v zemi, o rozloze 171,5 km2 a s vrcholy až do 2 601 m. Rostou tu endemické borovice molika a ve výšce kolem 2 200 m leží dvě ledovcová jezera, takzvané horské oči.

Kdy tam jít: květen až říjen, na Pelister spíš léto

Klášter Sv. Naum a jižní břeh

Klášter Sv. Nauma stojí 29 km jižně od Ohridu těsně u albánské hranice a založil ho v roce 905 Naum, žák Cyrila a Metoděje. Pod klášterem vyvěrají prameny Černého Drimu a projížďka na veslici mezi nimi trvá zhruba 30 minut a stojí okolo 5 EUR. Vstup do kláštera i do muzea vyjde po 150 denárech, tedy asi 2,5 EUR za každý. Z ohridského přístavu sem od května do září jezdí výletní lodě, zpáteční jízdenka stojí kolem 1 200 denárů, tedy zhruba 20 EUR. V zahradách se procházejí pávi a hned vedle jsou klidné pláže, takže se návštěva kláštera dá spojit s koupáním v čistší části jezera. Autobusem to vyjde levněji, ale plavba přes jezero je jednoznačně nejhezčí způsob, jak sem dorazit.

Kdy tam jít: květen až září, kdy jezdí výletní lodě

NP Mavrovo a Sv. Jovan Bigorski

Mavrovo je největší národní park Severní Makedonie, 731 km2 hor a lesů chráněných už od roku 1949. Nejvyšším bodem je Korab s 2 764 m, zároveň nejvyšší hora celé země. Ze stejnojmenné přehrady vyčnívá při nízké vodě kostel Sv. Nikoly, stavěný v letech 1850 až 1857 a zatopený v roce 1953 kvůli vodní elektrárně. Zvonice stojí dodnes, střecha se propadla a v suchých létech se ke kostelu dá dojít po souši. Nedaleko v údolí Radiky je klášter Sv. Jovana Bigorského založený v roce 1020, jehož ořechový ikonostas řezali mijačtí mistři v letech 1829 až 1835. V roce 2009 část kláštera zničil požár a obnova začala hned rok nato, horské penziony kolem parku přitom patří k nejlevnějšímu ubytování v zemi.

Kdy tam jít: červen až září na treky, prosinec až březen na lyže

Vinařství Tikveš

Tikveš kolem Kavadarci a Negotina je největší vinařská oblast Balkánu, úrodná pláň o rozloze zhruba 2 000 km2 asi 90 km jižně od Skopje. Tři domácí odrůdy, Vranec, Smederevka a Temjanika, tvoří 80 % veškeré zdejší sklizně hroznů. Vinařství Tikveš funguje od roku 1885, je nejstarší a největší v zemi a dnes nabízí přes 50 vín i řízené degustace ve sklepích. Kouzlo mají ale i menší rodinné sklepy v okolí, kam se dá zajet autem a kde ochutnávka vyjde na zlomek západoevropských cen. Megalitická observatoř Kokino, kterou k oblasti řadí kdejaký průvodce, leží ve skutečnosti až u Kumanova na severovýchodě, 30 km od města a ve výšce 1 010 až 1 030 m. Objevili ji v roce 2001 a nálezy z ní pocházejí z 19. až 7. století před naším letopočtem, takže na ni počítej se samostatným výletem.

Kdy tam jít: září a říjen v době vinobraní, jinak celoročně

Pohoří Šar a Tetovo

Šar Planina je zhruba 80 km dlouhý hřeben na hranici s Kosovem se 70 ledovcovými jezery a nejvyšším vrcholem Titov Vrv s 2 748 m. Makedonská část je od 30. června 2021 národním parkem o rozloze 62 705 hektarů, tedy asi 627 km2, čtvrtým v zemi a prvním vyhlášeným po osamostatnění. Nad Tetovem ve výšce kolem 1 700 m leží středisko Popova Šapka s asi 20 km sjezdovek a třemi lanovkami. Přímo v Tetovu stojí Pestrá mešita z roku 1438, přestavěná v roce 1833, na jejíž malby padlo podle tradice přes třicet tisíc vajec. V létě odsud vedou treky k jezerům a na vrcholy nad 2 000 m, v zimě se tu lyžuje s minimem lidí. Je to region pro dobrodruhy, kteří chtějí hory bez davů a autentické makedonské i albánské vesnice.

Kdy tam jít: červen až září na treky, prosinec až březen na lyže