Co vidět v Rumunsku? Mám pro tebe 9 tipů

Brašov, brána do Transylvánie

Brašov je nejlepší základna pro celou Transylvánii a stojí v něm největší gotický kostel mezi Vídní a Istanbulem. Černý kostel stavěli Sasové od let 1383 až 1385 do roku 1476, je 89 m dlouhý, 38 m široký a jeho věž měří 65 m, uvnitř visí nejtěžší rumunský zvon o hmotnosti 6,3 tuny a stojí tu Buchholzovy varhany z roku 1839 se 4 000 píšťalami a 63 rejstříky. Jméno kostela mimochodem nepochází od požáru z roku 1689, jak se traduje, ale od průmyslových sazí z 19. století. Nad městem se zvedá hora Tâmpa a lanovka z roku 1971 tě na ni vyveze za necelé tři minuty z 640 m na 960 m nad mořem po 573 m dlouhém laně. Dole si projdi náměstí Piața Sfatului se starou radnicí a nejužší uličku Strada Sforii, a nech si na Brašov klidně dva až tři dny, protože odsud máš kousek na Bran, Peleș i do Sinaii.

Kdy tam jít: květen až červen a září až říjen, mimo největší letní vedra

Hrad Bran a zámek Peleš

Bran je nejslavnější rumunský hrad, i když s Draculou má společné hlavně marketingové oddělení, historici se shodují, že tu Vlad Napichovač skoro nepobýval. Poprvé se objevuje v listině Ludvíka I. Uherského z 19. listopadu 1377, stojí na skále v 760 m nad mořem asi 25 km jihozápadně od Brašova a od 1. června 2009 ho jako první soukromé muzeum v zemi provozují Habsburkové. Otevřeno má od dubna do července a od října do března v úterý až neděli od 9 do 18 hodin a v pondělí až od 12 hodin, v srpnu a září o hodinu déle, takže na dopolední pondělí to neplánuj. Zámek Peleș v Sinaii je úplně jiná liga, základní kámen položili 22. srpna 1873, král Carol I. ho slavnostně otevřel 7. října 1883 a dostavěný byl až v roce 1914, má přes 170 místností, 3 200 m² půdorysu, věž vysokou 66 m a sbírku přes 4 000 zbraní. Pozor, v roce 2026 je Peleș kvůli údržbě zavřený od 2. listopadu do 1. prosince a sousední Pelișor od 28. září do 3. listopadu, vstupenky se navíc prodávají výhradně přes bilete.peles.ro.

Kdy tam jít: duben až říjen, na Bran ráno kvůli frontám a nikdy ne v pondělí dopoledne

Sibiu, hlavní město kultury

Sibiu je nejelegantnější saské město Transylvánie a domov domů s podkrovními vikýři, které z ulice vypadají jako přimhouřené oči ve střechách. Titul Evropského hlavního města kultury neslo v roce 2007 a od té doby patří k nejlépe opraveným městům v zemi. Jednu věc si ale musíš odpustit: radniční věž Turnul Sfatului se 19. ledna 2026 zavřela veřejnosti a rekonstrukce za 9,27 milionu lei z evropských fondů má trvat 24 měsíců, takže výhled z ní si letos ani příští rok nedáš. Zbytek města funguje normálně, projdeš se po Velkém a Malém náměstí a přes Most lhářů, litinovou konstrukci z roku 1859 s rozpětím 10,4 m, která byla prvním mostem v Rumunsku bez podpěrných pilířů. Odsud sejdeš klikatými uličkami do dolního města a máš to kousek na Transfăgărășan i za opevněnými kostely.

Kdy tam jít: květen až září, o adventu kvůli vánočním trhům, radniční věž zavřená do roku 2028

Sighișoara a opevněné saské kostely

Sighișoara je nejlépe dochované obydlené středověké město Evropy a od roku 1999 je na seznamu UNESCO. Celé leží v 380 m nad mořem, žije v něm necelých 24 000 lidí a dominuje mu hodinová věž ze 13. století vysoká 64 m, dnes městské muzeum. Uvnitř hradeb stojí dům, kde se údajně narodil Vlad Napichovač, a odtud vyšlapeš krytým dřevěným schodištěm z roku 1642 ke gotickému kostelu na kopci, původně mělo 300 schodů, po roce 1849 jich zbývá 175. V okolí Sibiu a Sighișoary jsou roztroušené saské vesnice s opevněnými kostely, sedm z nich má vlastní zápis v UNESCO od roku 1993 s rozšířením v roce 1999, nejkrásnější jsou Biertan a Viscri. Vesnici Viscri proslavil britský král Karel III., který si tu ještě jako princ koupil dům, a dnes je z ní symbol zachráněného transylvánského venkova.

Kdy tam jít: květen až září, ráno nebo pozdě odpoledne kvůli světlu

Bukurešť a Parlament

Bukurešť je metropole, kde se secesní vily a pařížsky laděné bulváry potkávají s nejtěžší budovou světa. Palác parlamentu nechal postavit Ceaușescu, stavba začala 25. června 1984 a hotová byla až v roce 1997, tedy dávno po jeho popravě, ční 84 m nad zem a dalších 92 m se zapouští pod ni. Uvnitř je 1 100 místností a 365 000 m² podlahové plochy, prohlídka projde jen malý zlomek a stejně ti sebere hodinu a půl. Vstupenky se prodávají výhradně na místě, dospělý platí 85 lei, otevřeno je denně od 9 do 17 hodin, den předem si zavolej kvůli rezervaci a vezmi si občanku nebo pas, řidičák tu neuznají. Zbytek města si užiješ zdarma, projdi se starou čtvrtí Lipscani plnou barů, zajdi do skanzenu venkovské architektury v parku Herăstrău a počítej s tím, že káva a pivo tě tu vyjdou levněji než skoro kdekoli v Evropské unii.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen, na Parlament dopoledne a s rezervací

Transfăgărășan a Karpaty

Transfăgărășan je 151 km dlouhá horská silnice, kterou Ceaușescu nechal prorazit napříč Fogarašskými horami ze strachu ze sovětské invaze. Stavěla ji armáda v letech 1970 až 1974, otevřeli ji 20. září 1974, spotřebovalo se na ni asi 6 milionů kilogramů dynamitu a oficiálně při ní zahynulo 40 vojáků, neoficiální odhady mluví o stovkách. Nejvyšší bod leží ve 2 042 m nad mořem u ledovcového jezera Bâlea, kde silnici uzavírá 884 m dlouhý tunel, nejdelší silniční tunel v zemi. Průsmyk je kvůli sněhu otevřený zhruba jen od konce června do konce října, mimo tu dobu se k jezeru dostaneš jen lanovkou. Počítej s průměrnou rychlostí kolem 40 km v hodině, na serpentinách se rychleji jet nedá, a kdo chce ještě víc, může vyzkoušet i druhou horskou silnici Transalpina.

Kdy tam jít: červenec až polovina října, kdy je průsmyk spolehlivě bez sněhu

Maramureš, dřevěné kostely a Veselý hřbitov

Maramureš na severu je nejtradičnější kout Rumunska, kde venkov pořád žije s dřevěnými vraty a koňskými povozy. Slavné jsou zdejší štíhlé dřevěné kostely s vysokými šindelovými věžemi, osm z nich je od roku 1999 na seznamu UNESCO, jmenovitě Bârsana, Budești, Desești, Ieud, Plopiș, Poienile Izei, Rogoz a Șurdești. Celkem jich v kraji stojí kolem stovky, což je asi třetina toho, co tu bylo před dvěma sty lety. Nejznámější atrakcí je Veselý hřbitov v Săpânțe, kde v roce 1935 vyřezal řezbář Stan Ioan Pătraș první pomalovaný kříž s vtipným veršem o zesnulém a v šedesátých letech jich už stálo přes 800. Pátraș zemřel v roce 1977, ale jeho učedníci v tom pokračují dodnes, a když si přidáš projížďku úzkokolejkou Mocănița údolím řeky Vaser, poznáš úplně jiné Rumunsko.

Kdy tam jít: květen až září kvůli přístupnosti a počasí

Delta Dunaje

Delta Dunaje je druhá největší a nejzachovalejší říční delta Evropy a od roku 1991 je celá zapsaná na seznamu UNESCO. Měří asi 4 152 km², z toho 3 446 km² leží v Rumunsku, a Dunaj se v ní dělí do tří hlavních ramen: Chilia měří 120 km, Sfântu Gheorghe 70 km a Sulina jen 64 km. V létě tu žije přes 320 druhů ptáků, z toho 166 hnízdících a 159 tažných, včetně pelikánů a volavek, které pozoruješ z loďky nebo kajaku. Základnou je přístavní Tulcea, odkud vyplouvají lodě do rybářských vesnic jako Sfântu Gheorghe nebo Mila 23, kam se jinak nedostaneš. Vezmi si repelent a dalekohled, tohle je zážitek hlavně pro milovníky přírody a ticha.

Kdy tam jít: duben až červen na ptáky, září na klid a teplou vodu

Černomořské pobřeží a Constanța

Rumunské Černé moře není žádný Karibik, ale na levnou koupačku a jedno antické město navíc poslouží dobře. Constanța je nejstarší nepřetržitě obydlené město země, Řekové ji založili jako Tomis, a její ikonou je secesní kasino na nábřeží od architekta Daniela Renarda, otevřené 15. srpna 1910 a postavené za 1,3 milionu lei. Kasino bylo desítky let ruina, ale rekonstrukce běžící od ledna 2020 do března 2025 ho vrátila do života a 21. května 2025 se znovu otevřelo návštěvníkům, tentokrát jako kulturní prostor, ne jako herna. Hned vedle města leží největší letovisko Mamaia s dlouhou písečnou pláží, promenádou a letní party atmosférou. Jižněji najdeš klidnější Vama Veche u bulharské hranice, oblíbenou u batůžkářů a hudebníků.

Kdy tam jít: červen až září kvůli koupání, srpen je nejteplejší