Co vidět v Rovníkové Guineji? Mám pro tebe 8 tipů

Malabo, španělská Afrika u rovníku

Malabo sedí na severním okraji sopečného ostrova Bioko a je to nejevropštější město, jaké v téhle části Afriky najdeš. Ve starém městě stojí novogotická katedrála svaté Alžběty dokončená v roce 1916 se dvěma čtyřicetimetrovými věžemi a kolem ní koloniální domy s dřevěnými verandami. Podél přístavu vede promenáda paseo marítimo, kam večer chodí celé rodiny a kde uslyšíš španělštinu na každém kroku. Nefoť tady ale bezhlavě, letiště, vládní budovy ani vojáky rozhodně ne, policie je na tohle citlivá.

Kdy tam jít: celoročně, nejpříjemněji od prosince do února

Pico Basilé, sopka nad Malabem

Pico Basilé měří 3 011 metrů a je to nejvyšší bod celé země i vrchol největší ze tří štítových sopek, ze kterých se Bioko skládá. Naposledy vybuchla v roce 1923, dnes na vrcholu stojí vysílače televize a mikrovlnné relé. Na kopec vede asfaltová silnice z Malaba, jenže na výjezd potřebuješ povolení a doprovod, protože je to zároveň strategické místo. Odměnou je pohled na celý ostrov a za dobrého počasí i na pobřeží Kamerunu, které je odsud jen asi 32 kilometrů daleko.

Kdy tam jít: prosinec až únor, kdy je nejmenší oblačnost

Moka a kráterové jezero Biao

Vesnice Moka leží v jižní části Bioka ve výšce, kde je konečně chladno a vlhko a rostou tu pralesy stromových kapradin. Je to výchozí bod pro treky k jezeru Biao v sopečném kráteru a pro výpravy do vnitrozemí ostrova. Odsud pracuje Bioko Biodiversity Protection Program, který chrání zdejší opice, včetně kriticky ohroženého guerézy Pennantovy, jež nikde jinde na světě nežije. Chce to pevné boty a připravenost na to, že tu prší skoro pořád.

Kdy tam jít: prosinec až únor, jindy je cesta rozbahněná

Ureca, želvy a nejdeštivější místo Afriky

Ureca na jižním cípu Bioka drží nelichotivý rekord, spadne tu přes 10 000 milimetrů srážek ročně, což je jedna z nejvyšších hodnot naměřených v Africe. Právě sem ale připlouvají mořské želvy klást vejce na černé sopečné pláže a hlavní sezóna vrcholí kolem Vánoc a Nového roku. Nad plážemi se zvedá Gran Caldera de Luba, obří sopečný kotel s vodopády a pralesem, do kterého se dostaneš jen pěšky s průvodcem. Je to nejdivočejší kus země, počítej s několikadenním trekem a bahnem po kolena.

Kdy tam jít: prosinec až únor, kdy kladou želvy

Luba a pláž Arena Blanca

Luba je druhé největší město na Bioku, ospalý přístav na jihozápadním pobřeží asi hodinu jízdy z Malaba. Kousek od něj leží Arena Blanca, bílá písečná pláž, kterou si o víkendu vyhlédnou expati z ropných firem a jinak tam nikdo není. Voda má kolem 27 °C celý rok, takže koupání je příjemné i v období dešťů. Silnice sem je dobrá, jenže i na tenhle výlet je lepší mít doklady po ruce, policejní kontroly na Bioku jsou běžné.

Kdy tam jít: prosinec až únor, kdy nejmíň prší

Bata a pevninské Río Muni

Bata je největší město země a leží na pevnině, kterou od Bioka dělí přes 200 kilometrů oceánu. Široké bulváry, promenáda u moře a věž Torre de la Libertad dávají městu atmosféru, která připomíná spíš Havanu než sousední Kamerun. Večer se tu chodí na grilované ryby ke stánkům u pobřeží a je tu znatelně živěji než v Malabu. Bata je zároveň výchozím bodem pro cesty do vnitrozemí, na které ale MZV doporučuje mít písemný souhlas policie.

Kdy tam jít: červen až srpen, kdy je na pevnině nejsušeji

Národní park Monte Alén

Monte Alén je největší chráněné území na pevnině a zároveň jediné místo v zemi, kde máš reálnou šanci potkat gorily nížinné, šimpanze a pralesní slony. Prales je hustý a mokrý, chodí se po blátivých stezkách s místním průvodcem a nocuje v jednoduchých chatkách. Nečekej infrastrukturu jako v Ugandě, návštěvnost je tu minimální a všechno se domlouvá dopředu přes agenturu v Batě. Právě proto ale máš prales celý pro sebe.

Kdy tam jít: červen až srpen, kdy jsou stezky nejsjízdnější

Ciudad de la Paz a Annobón

Ciudad de la Paz, dřív známé jako Oyala nebo Djibloho, je uměle postavené město uprostřed pralesa mezi Batou a Mongomem, které prezidentský dekret z ledna 2026 povýšil na hlavní město místo Malaba. Je naplánované na 160 000 až 200 000 obyvatel, jenže zatím v něm žijí spíš tisíce lidí, takže působí jako kulisa. Úplně opačným extrémem je Annobón, sopečný ostrov stovky kilometrů jižně v Guinejském zálivu s kráterovým jezerem a pár vesnicemi. Na Annobón se létá jen občas z Malaba a je to jedna z nejizolovanějších obydlených lokalit Afriky.

Kdy tam jít: prosinec až únor kvůli letům na Annobón