Co vidět v Portoriku? Mám pro tebe 7 tipů

San Juan a Old San Juan

Staré San Juan je jediná část Portorika, kde chodíš po dlážděných uličkách mezi pastelovými koloniálními domy a hradbami, na kterých Španělé pracovali víc než dvě stě let. Pevnost Castillo San Felipe del Morro začali stavět v roce 1539, má šest podlaží a tyčí se 43 m nad hladinou, druhá pevnost San Cristóbal vznikala mezi lety 1634 a 1790 a kryla město ze souše. Obě dnes spravuje americká národní parková služba, jeden lístek za 10 USD platí na obě a 24 hodin, děti do patnácti let mají vstup zdarma a platí se výhradně kartou, hotovost tu neberou. Otevřeno je denně od 9:00 do 17:00 kromě Díkůvzdání, Vánoc a Nového roku, celý opevněný komplex je od roku 1983 na seznamu UNESCO. Večer to žije v barech a restauracích kolem Calle San Sebastián, kde ochutnáš mofongo i místní rum, a kousek za hradbami leží pláže Condado a Ocean Park s beach bary.

Kdy tam jít: celoročně, nejpříjemněji od prosince do dubna

El Yunque, deštný prales

El Yunque je jediný tropický deštný prales v celém systému amerických národních lesů a od San Juanu je to sem autem asi hodinu na východ. Na necelých 29 000 akrech, tedy zhruba 11 300 hektarech, spadne přes 5 000 mm srážek ročně, takže prší skoro každý den a nejsušší část dne je brzy ráno. Stezky vedou k vodopádům La Mina a Juan Diego a k přírodním koupacím bazénům, z betonové rozhledny Yokahú ve výšce 480 m nad mořem dohlédneš až k pobřeží. Časová rezervace, která se sem od roku 2021 kupovala na Recreation.gov, byla zrušená i s dvoudolarovým poplatkem a do rekreačního koridoru na silnici PR-191 se dnes jezdí bez objednání. Háček je v kapacitě, ráno pustí dovnitř zhruba 200 aut a další jen po jednom, jak se vyprazdňuje parkoviště, oblast La Mina má otevřeno od 8:00 do 17:00 a v pět musí být všichni venku.

Kdy tam jít: ráno celoročně, nejsušeji leden až duben

Bioluminiscenční zátoky

Portoriko má hned tři bioluminiscenční zátoky, ve kterých se voda při každém pohybu rozsvítí do neonové modři, a takovou trojici pohromadě nenajdeš nikde jinde na světě. Rekordmankou je Mosquito Bay na ostrově Vieques, kterou Guinnessova kniha rekordů zapsala v roce 2006 jako nejjasnější bioluminiscenční zátoku planety, protože v jednom galonu vody, tedy asi 4,5 litru, plave až 700 000 dinoflagelátů. Ti při doteku bliknou modrozeleným světlem zhruba na desetinu vteřiny, takže za pádlem necháváš svítící stopu. Nejsnáz dostupná je ale Laguna Grande u Fajarda, kam tě vezmou na kajaku mangrovovým tunelem, výlet stojí kolem 55 USD a s odvozem ze San Juanu zhruba 80 USD. Jeď za novoluní a pod jasnou oblohou, za úplňku efekt skoro zmizí, a počítej s tím, že koupat se ve vodě nesmíš kvůli ochraně organismů.

Kdy tam jít: za novoluní, celoročně

Culebra a Flamenco Beach

Culebra je malý ostrov asi 27 km východně od hlavního Portorika a jezdí se sem kvůli jediné pláži, která se pravidelně objevuje v žebříčcích nejkrásnějších na světě. Flamenco Beach je podkovovitá zátoka dlouhá zhruba 1,6 km s pudrově bílým pískem a klidnou tyrkysovou vodou, kterou chrání korálový útes. V písku trčí dva zrezivělé tanky Sherman, které tu nechalo americké námořnictvo, když v roce 1975 po víc než třiceti letech cvičné střelby ostrov opustilo. Trajekt z přístavu Ceiba je nejlevnější doprava, jízdenka pro dospělého stojí 2,25 USD jedním směrem plus 2 USD ekologický poplatek pro nerezidenty a plavba trvá kolem hodiny. Kapacita je omezená a v sezoně se rychle plní, tak si lístek kup online pár dní dopředu a na terminál dojeď hodinu před odplutím.

Kdy tam jít: prosinec až duben, moře nejklidnější v zimě

Ponce, Perla jihu

Ponce mělo při sčítání v roce 2020 celkem 137 491 obyvatel, je to čtvrtá největší obec ostrova a působí úplně jinak než San Juan, klidněji a elegantněji. Ikonou je Parque de Bombas na náměstí Plaza Las Delicias, červenočerně pruhovaná stavba z roku 1882, ve které fungovala vůbec první hasičská zbrojnice na ostrově a od roku 1990 je z ní muzeum. Slavné Museo de Arte de Ponce ale nečekej, po zemětřeseních se pustilo do přestavby za 30 milionů dolarů, kterou zahájilo v květnu 2026, a hlavní budova je zavřená bez ohlášeného termínu otevření. Zajeď radši kousek za město do archeologického areálu Tibes, který odkryl až hurikán Eloise v roce 1975 a kde je sedm kamenných hřišť na míčovou hru a přes 186 nalezených hrobů. Jih ostrova je sušší a slunečnější než deštivý sever, takže se sem vyplatí zajet i za lepším počasím.

Kdy tam jít: celoročně, jih je nejsušší část ostrova

Rincón a západní pobřeží

Rincón na západním cípu je surfařská metropole Karibiku a jediné místo v Portoriku, kde se v zimě lámou vlny světové úrovně. Nejlepší spot Tres Palmas je od roku 2004 chráněnou mořskou rezervací o rozloze 1 400 akrů, tedy zhruba 5,7 km2, a ukrývá jednu z nejzachovalejších populací korálu jelení paroh v Karibiku spolu s víc než devadesáti druhy ryb. Mimo sezonu je z Rincónu ospalé plážové městečko se skvělými západy slunce a majákem Punta Higüera, který Španělé postavili v roce 1892 a po zemětřesení roku 1918 museli přestavět. Od ledna do března sem připlouvají keporkaci rodit mláďata a pozorovat je můžeš rovnou z útesu u majáku, takže na velryby nemusíš platit loď. Kdo nesurfuje, ocení klidnější atmosféru než na přeplněném severu a znatelně levnější ubytování.

Kdy tam jít: listopad až duben na surf, velryby leden až březen

Cabo Rojo

Jihozápadní cíp Cabo Rojo je nejfotogeničtější kus ostrova, kde růžové solné pánve končí bílým majákem na hraně vápencového útesu. Faro Los Morrillos postavili Španělé v roce 1882 a stojí zhruba 60 m nad mořem, takže je od něj vidět na obě strany pobřeží. Pod majákem leží divoká pláž Playa Sucia, které místní říkají Playuela, obklopená skalami a s klidnou vodou vhodnou ke koupání, o kousek dál je rodinná pláž Combate s mělčinou a beach bary. Sůl se tu těží od doby, kdy španělská koruna povolila její vývoz na začátku šestnáctého století, a je to tak nejstarší průmysl v dějinách Portorika. Celá oblast patří k rezervaci Cabo Rojo National Wildlife Refuge, která vznikla v roce 1974 na 1 856 akrech a přezimuje v ní kolem 40 000 stěhovavých ptáků, tak si vezmi i dalekohled.

Kdy tam jít: celoročně, nejsušeji leden až duben