Co vidět v Norsku? Mám pro tebe 9 tipů

Oslo, brána do Norska

Oslo je jediné evropské hlavní město, kde vyjdeš pěšky po střeše opery až nahoru a nikdo tě nezastaví. Budova z bílého carrarského mramoru se otevřela v dubnu 2008, má 49 000 m² a její šikmá střecha slouží jako veřejné náměstí. Vigelandův park zabírá 45 hektarů a stojí v něm 212 soch od jediného umělce, uprostřed monolit vysoký 14,12 m složený ze 121 propletených postav, vstup je zdarma a otevřeno nonstop. Nové muzeum MUNCH v Bjørvice otevřeli v říjnu 2021 a ukrývá se v něm asi 28 000 děl včetně Výkřiku. Ceny v Oslu bolí, ale k lesům Nordmarka i na pláže na ostrůvcích ve fjordu se dostaneš běžnou městskou jízdenkou, takže se tu dá udělat solidní den skoro zadarmo.

Kdy tam jít: květen až září, kdy jsou dlouhé dny a teplo na procházky

Bergen a domy Bryggen

Bergen je nejdeštivější město Evropy, spadne tu kolem 2 495 mm srážek ročně a asi 200 dní v roce prší, takže pláštěnka tady není doporučení, ale výbava. Hanzovní přístav Bryggen s křivými dřevěnými domy je na seznamu UNESCO od roku 1979 a nejlepší je zajít za fasády do úzkých dřevěných průchodů, kde vržou podlahy. Lanovka Fløibanen vyveze na kopec Fløyen nad městem, zpáteční jízdenka stojí 145 NOK od října do března a 200 až 220 NOK v hlavní sezóně od dubna do září, tedy zhruba 320 až 490 Kč, děti od 4 do 15 let platí zhruba polovinu. Pěšky nahoru vyšlapeš zdarma asi za hodinu po značené cestě hned z centra. Město bylo založené kolem roku 1070, dnes je s víc než 294 000 obyvateli druhé největší v Norsku a schované mezi sedmi horami.

Kdy tam jít: červen až srpen kvůli lodím na fjordy a nejmenšímu dešti

Geirangerfjord

Geirangerfjord je 15 km dlouhý a nejvýš 1,5 km široký fjord, který je spolu s Nærøyfjordem od roku 2005 na seznamu světového dědictví UNESCO. Ze stěn se do vody řítí vodopády Sedm sester a Nápadník, mezi kterými vede klasická vyhlídková plavba z vesnice Geiranger. Na vyhlídku Dalsnibba ve výšce 1 500 m se jede placenou silnicí s jedenácti serpentinami, mýto za auto vyjde na 380 NOK, tedy asi 845 Kč, za motorku 180 NOK, a silnice bývá otevřená od konce května do konce září. Od 1. ledna 2026 tu platí nová pravidla, výletní a turistické lodě do 10 000 tun musí do fjordů zapsaných na seznamu UNESCO vplouvat bez emisí, velké lodě nad tuhle hranici dostaly odklad do roku 2032. Ranní hodiny jsou pořád nejlepší, přes poledne se sem sjíždí většina zájezdů.

Kdy tam jít: červen až srpen, kdy jezdí lodě a jsou průsmyky bez sněhu

Sognefjord, Nærøyfjord a Flåm

Sognefjord je se svými 205 km nejdelší a s 1 308 m pode dnem nejhlubší norský fjord, stěny nad ním stoupají místy přes 1 000 m téměř kolmo z vody. Jeho úzký rukáv Nærøyfjord měří 18 km a v nejužším místě má jen 300 m, taky proto se v roce 2005 dostal na seznam UNESCO. Do vesnice Flåm dojedeš z Osla klasickou trasou Norsko v kostce a poslední úsek obstará dráha Flåmsbana, 20,2 km dlouhá trať klesající z 863 m téměř k hladině, jízda trvá 50 až 59 minut, projedeš dvacet tunelů a maximální sklon 5,5 % z ní dělá nejstrmější běžnou železnici v Evropě. Trať jezdí od roku 1941 a dnes je to čistě turistická linka, takže si na ni připlatíš. Z Flåmu pluje do Gudvangenu tichý elektrický katamarán, a kdo chce být na fjordu sám, půjčí si tady kajak.

Kdy tam jít: květen až září, kdy jezdí lodě i vlaky naplno

Lofoty

Lofoty jsou souostroví za polárním kruhem o rozloze 1 227 km², kde ostré žulové štíty vyrůstají přímo z moře nad bílými plážemi. Ve Svolværu slunce nezapadne od 25. května do 17. července a naopak od 4. prosince do 7. ledna vůbec nevyjde, takže se sem jezdí buď za světlem, nebo za tmou. Červené domky rorbuer na kůlech nad vodou v Reine, Hamnøy a Å původně patřily rybářům, kteří sem na treskový lov jezdili už přes tisíc let. Nejfotografovanější výhled je z Reinebringen, kam vede přes 1 500 kamenných schodů postavených nepálskými šerpy a výstup má kolem 450 m převýšení. Silnice E10 spojuje ostrovy mosty a podmořskými tunely s pevninou od 1. prosince 2007, ubytování je ale drahé a v sezóně rychle vyprodané, tak rezervuj dopředu nebo počítej s kempem.

Kdy tam jít: červen až srpen na treky a půlnoční slunce, únor až březen na polární záři

Tromsø a arktický sever

Tromsø leží na 69. rovnoběžce, víc než 300 km za polárním kruhem, a s bezmála 79 000 obyvateli je největším městem téhle části Arktidy. Polární noc tu trvá zhruba od 26. listopadu do 15. ledna a přesně do téhle části roku spadá sezóna honby za polární září i zimní pozorování velryb. Lanovka Fjellheisen vyveze z Tromsdalenu na Storsteinen do 421 m nad mořem za čtyři minuty, zpáteční jízdenka stojí 495 NOK pro dospělého a 280 NOK pro dítě od 3 do 15 let, tedy asi 1 100 a 620 Kč, a jede denně od 9 do 24 hodin. Arktická katedrála z roku 1965 stojí hned pod lanovkou na druhé straně mostu, takže se obojí dá spojit do jedné zastávky. V létě je to naopak, půlnoční slunce svítí zhruba od 18. května do 26. července a tma nepřijde vůbec.

Kdy tam jít: listopad až březen na polární záři, červen až červenec na půlnoční slunce

Preikestolen a Trolltunga, slavné treky

Preikestolen je plochá skála 604 m nad Lysefjordem s vrcholovou plošinou zhruba 25 krát 25 m, kam v roce 2024 vyšlo přes 300 000 lidí. Túra měří 3,8 km jedním směrem, stoupá 334 m a tam i zpátky ji dáš za tři až čtyři hodiny, parkoviště je otevřené nonstop a za stání delší než dvě hodiny zaplatíš 275 NOK, tedy asi 610 Kč, do dvou hodin jen 40 NOK. Trolltunga je o dvě třídy náročnější, z parkoviště P2 Skjeggedal je to 27 km tam a zpátky a 8 až 12 hodin chůze, z výš položeného P3 Mågelitopp 20 km a 7 až 10 hodin. Parkování se tady pořádně prodražilo, P2 stojí 550 NOK na den včetně mýta, P3 rovných 600 NOK, navíc má P3 v sezóně jen třicet míst a jde na něj zaparkovat pouze po rezervaci předem, takže spolehlivější je kyvadlový autobus z P2 nahoru za 100 NOK. Oba treky se dají jít jen v letní sezóně bez sněhu, vyraž brzy ráno a vezmi si vrstvy oblečení, jídlo a dost vody, počasí se v horách mění během chvíle.

Kdy tam jít: polovina června až polovina září, kdy jsou stezky bez sněhu

Atlantic Ocean Road a fjordové silnice

Atlantic Ocean Road je jen 8,3 km dlouhý úsek silnice, který po osmi mostech přeskakuje mezi ostrůvky nad otevřeným Atlantikem. Otevřeli ho 7. července 1989 po šesti letech stavby, během kterých se přes staveniště přehnalo dvanáct vichřic. Nejslavnější je zvlněný most Storseisundet, 260 m dlouhý a 23 m vysoký, který z určitého úhlu vypadá, jako by končil v prázdnu. Mýtné se tu platilo jen do června 1999, kdy byla stavba za 122 milionů norských korun splacená o šest let dřív, dnes je průjezd zdarma. Silnici nejlíp spojíš s návštěvou secesního přístavu Ålesund a s road tripem po západních fjordech, za bouřky sem lidé jezdí schválně koukat na vlny.

Kdy tam jít: květen až září, ideálně za jasného i bouřlivého počasí

Jotunheimen a norské hory

Jotunheimen je střecha Norska, stojí tu Galdhøpiggen s 2 469 m, nejvyšší hora země, i o kousek nižší Glittertind. Národní park vyhlásili v roce 1980 a zabírá 1 151 km², vede v něm přes padesát značených tras a chaty turistické organizace DNT nabízejí levnější nocleh i jídlo než hotely v údolí. Nejslavnější je hřebenovka Besseggen, dlouhá asi 14 km, s výstupem až do 1 100 m a s časem šest až osm hodin, klasicky se začíná lodí Gjendebåten z Gjendesheimu do Memurubu. Kouzlo trasy je v tom, že jdeš po úzkém hřebeni mezi zeleným jezerem Gjende a temně modrým Bessvatnet, které leží výš. Sezóna je krátká, loď jezdí zhruba od poloviny června do poloviny října a mimo léto bývají chaty zavřené a stezky pod sněhem.

Kdy tam jít: polovina června až září, kdy jsou otevřené chaty a stezky bez sněhu