Co vidět v Mikronésii? Mám pro tebe 9 tipů

Laguna Chuuk, největší podvodní hřbitov světa

Laguna Chuuk, za války známá jako Truk, byla hlavní kotvištěm japonského císařského loďstva v centrálním Pacifiku a 17. února 1944 na ni Američané udeřili operací Hailstone. Během dvou dnů poslali ke dnu přes padesát lodí a stovky letadel a laguna se tím proměnila v největší koncentraci válečných vraků na světě. Mořští archeologové jich dnes mají zaměřeno kolem čtyřiceti a odhaduje se, že jich tu leží až pětašedesát, od nákladních lodí typu Fujikawa Maru a Shinkoku Maru po ponorku a rozstřílená letadla. Většina leží v hloubkách zhruba 30 až 40 metrů, laguna je chráněná a bez silných proudů, takže se na ně dostane i běžný rekreační potápěč. Na potápění potřebuješ povolení státu Chuuk, které stojí kolem 50 dolarů a platíš ho na místě.

Kdy tam jít: leden až duben, kdy je nejlepší viditelnost a nejmíň srážek

Weno, základna pro vraky

Weno je hlavní ostrov Chuuku a jediné místo, kde seženeš ubytování, letiště i potápěčské centrum. Krásné to tu není, je to prašné a rozpadající se městečko, ale nikdo sem nejezdí kvůli výhledům z hotelového balkonu. Nejstarší a největší základnou je Blue Lagoon Dive Shop, který funguje od roku 1973, má přes deset lodí a jezdí zhruba na dvacet nejlepších vraků v laguně. Ubytování se tu rezervuje e-mailem napřímo, běžné portály tady většinou nefungují, takže piš dopředu. Po setmění se ven moc nechodí a s fotografováním lidí a vesnic buď opatrný, ptej se předem.

Kdy tam jít: kdykoli, ale ubytování i lodě rezervuj s velkým předstihem

Nan Madol, kamenné město na vodě

Nan Madol je asi devadesát umělých ostrůvků postavených z obrovských čedičových sloupů u jihovýchodního pobřeží Pohnpei, sídlo dynastie Saudeleur zhruba mezi 12. a 17. stoletím. Sloupy vážící i několik tun sem přivezli z druhého konce ostrova a poskládali je do zdí vysokých přes pět metrů, přičemž dodnes nikdo přesně neví jak. UNESCO ho zapsalo v roce 2016 a zároveň rovnou na seznam památek v ohrožení, protože kanály zanáší bahno a mangrovy rozebírají zdivo. K ruinám se dostaneš jen s místním průvodcem, potřebuješ povolení od majitelů pozemků a platíš pár dolarů za průchod, ideálně jdeš za odlivu.

Kdy tam jít: za odlivu, ideálně v suchých měsících leden až duben

Pohnpei a Kolonia

Pohnpei je nejlidnatější ostrov země a jeden z nejdeštivějších míst na planetě, ročně tu spadne kolem 4 700 milimetrů srážek, takže vnitrozemí je hustý pralesní svah. Kolonia je zároveň hlavní přestupní bod země, malé město s německou hodinovou věží, španělskou zdí a několika hotely, kde strávíš pár hodin. Večer se stav v některé z barmí, kde se pije sakau, místní obdoba kavy, kterou tu tlučou na kamenech a pijí z kokosové skořápky, chuť je zvláštní a účinek pomalý. Do samotného Palikiru, což je oficiální hlavní město, se dá zajet za dvacet minut, ale kromě vládních budov tam nic není.

Kdy tam jít: celoročně, únor bývá nejsušší

Sokehs Rock a vodopád Kepirohi

Sokehs Rock je stometrový čedičový suk trčící přímo nad Kolonií a nejnápadnější věc na celém ostrově, výstup nahoru je krátký, prudký a v mokru pěkně kluzký. Nahoře se ti otevře výhled na lagunu, korálový lem a při dobré viditelnosti i na vzdálené atoly. Kepirohi je nejfotografovanější vodopád Pohnpei, dvacet metrů vysoká a třicet metrů široká clona vody padající po čedičové stěně do mělké tůně, kde se dá vykoupat. Leží kousek od Nan Madolu, takže se obojí dá spojit do jednoho dne, cesta od parkoviště k vodopádu je rovná a krátká.

Kdy tam jít: ráno, dokud neprší, odpolední přeháňky jsou tu pravidlem

Ant Atoll

Ant Atoll je neobydlený atol asi dvě až tři hodiny lodí od Pohnpei a patří rodině tradičního náčelníka, takže se tam jezdí jen s licencovaným operátorem. Vnější stěna atolu má jedny z nejzdravějších porostů tvrdých korálů v celém Pacifiku a viditelnost pod vodou je tady úplně jiná liga než v laguně u Kolonie. Potápí se i šnorchluje hlavně venku před lagunou, uvnitř je voda kalnější. Výlet se domlouvá přes hotel nebo dive shop v Kolonii a je závislý na počasí, počítej s tím, že se může na poslední chvíli zrušit.

Kdy tam jít: leden až duben, kdy je moře nejklidnější

Yap a kamenné peníze rai

Yap je nejtradičnější stát federace a jediné místo na světě, kde se dodnes používají kamenné peníze rai, vápencové disky s dírou uprostřed, největší mají v průměru přes tři metry. Kámen se vozil kánoemi až z Palau vzdáleného několik set kilometrů a hodnota disku závisí na tom, kolik lidí při jeho dopravě přišlo o život. Rai se dnes běžně nenosí, leží podél cest v takzvaných kamenných bankách, ale pořád se s nimi platí věno a pozemky. Ve vesnicích platí přísná pravidla chování, ženy si zakrývají stehna, do vesnice se nevstupuje bez pozvání a než něco vyfotíš, zeptej se. Kdo trefí přelom února a března, může zažít svátek Yap Day s tradičními tanci.

Kdy tam jít: prosinec až duben, Yap Day připadá na začátek března

Mi'l Channel a manty na Yapu

Yap je jedno z mála míst na světě, kde se dají manty vidět prakticky celoročně, protože tu mají stálou populaci a několik čisticích stanic. Nejlepší je zima, zhruba od prosince do konce dubna, kdy je období námluv a v kanálu Mi’l se dá zahlédnout i deset a víc mant v jedné řadě za sebou. Ponory jsou mělké a v proudu, takže se zaklesneš za korálový blok a jen čekáš, až připlují nad čisticí stanici. Kromě mant je tady i slušný počet žraloků a divoké stěny na severu ostrova. Ubytování a potápění se řeší přes resorty v Colonii, protože jinak se k lodím nedostaneš.

Kdy tam jít: prosinec až duben v období námluv mant

Kosrae, Lelu a Sleeping Lady

Kosrae je nejmenší a nejtišší stát federace, ostrov, kde se nikam nespěchá a turistů je za rok jen pár set. Pod vodou má jedno z nejvyšších naměřených pokrytí tvrdými korály na světě, potápí se na stěnách a driftech u Hiroshi Point, Shark Island nebo Yela a běžný dvouponorový výjezd stojí kolem 125 dolarů i s obědem. Na souši si projdi ruiny Lelu, sídlo místní královské dynastie od 13. století s hradbami z čedičových sloupů vysokými přes šest metrů. Přes Utwe a Walung vede první biosférická rezervace UNESCO v Pacifiku, kterou proplouváš na tradiční kánoi mangrovovými kanály. Kdo má sílu, vyleze na Mount Finkol, horu, jejíž silueta dala ostrovu přezdívku Spící dáma.

Kdy tam jít: leden až duben, kdy je nejmíň srážek