Co vidět v Litvě? Mám pro tebe 8 tipů

Vilnius a staré město

Vilniuské staré město je jedno z největších dochovaných středověkých jader v Evropě a na seznam UNESCO se dostalo v roce 1994, chráněná zóna má 352 ha a 1 487 budov. Barokní kostely, gotický kostel svaté Anny a nádvoří univerzity obejdeš pěšky za jediný den, protože všechno leží v okruhu pár set metrů. Na hrad Gediminas vyjdeš po schodech nebo lanovkou a shora uvidíš celé to moře červených střech. Za říčkou Vilnia leží Užupis, umělecká čtvrť, která si 1. dubna 1997 vyhlásila vlastní republiku a jejíž ústava o 38 článcích visí na zdi v Paupio ulici ve 23 jazycích. Káva i pivo tu vyjdou levněji než v západních metropolích, takže se dá celý den jen chodit a posedávat po kavárnách.

Kdy tam jít: květen až září, kdy jsou dlouhé dny a zahrádky v provozu

Trakai a vodní hrad

Trakai je jediné místo v Litvě, kde se cihlový gotický hrad zvedá přímo z ostrova uprostřed jezera a k pevnině vedou jen dřevěné lávky. Jezero Galvė má 361 ha, maximální hloubku 46,7 m a 21 ostrovů, takže obeplout hrad na loďce nebo šlapadle je stejně dobrý zážitek jako prohlídka zevnitř. Hlavní palác stál hotový už kolem roku 1409, v roce 1430 tu zemřel Vytautas Veliký a dnes je uvnitř muzeum litevského velkoknížectví. Vstupné pro dospělé je od května do září 12 EUR a od října do dubna 10 EUR, studenti a senioři platí polovinu. Z Vilniusu je to 27 km a autobusy vyrážejí z hlavního nádraží zhruba padesátkrát denně, takže výlet zvládneš i bez plánování.

Kdy tam jít: květen až září, ideálně dopoledne kvůli davům

Kaunas, meziválečná moderna

Kaunas byl mezi válkami dočasným hlavním městem Litvy a právě z té doby pochází vrstva modernistické architektury, kvůli které ho UNESCO zapsalo v roce 2023 pod názvem Modernistický Kaunas, architektura optimismu 1919 až 1939. Pěší třída Laisvės alėja měří 1,6 km, platí za nejdelší pěší zónu ve východní Evropě a vede od starého města až ke kostelu svatého Michaela Archanděla. Devátý fort na okraji města začali stavět v roce 1902, za nacistické okupace tu bylo zavražděno 45 000 až 50 000 lidí a od roku 1984 nad ním stojí betonový památník vysoký 32 m. Ve městě dnes žije zhruba 304 000 lidí a díky univerzitám je pořád mladé, levné a polepené street artem. V roce 2022 byl Kaunas Evropským hlavním městem kultury a hodně z toho, co tehdy vzniklo, funguje dodnes.

Kdy tam jít: duben až září, mimo nejchladnější zimní měsíce

Kurská kosa a Nida

Kurská kosa je 98 km dlouhý písečný poloostrov mezi Baltem a lagunou, v roce 2000 se dostal na seznam UNESCO a Litvě z něj patří severních 52 km. Šířka kolísá od 400 m po nejširších 3 800 m a celý ten pás drží pohromadě jen borovice, které sem vysadili, aby písek nezasypal vesnice. Nad Nidou se zvedá Parnidiská duna do 52 m nad mořem a na jejím vrcholu stojí od roku 1995 žulové sluneční hodiny vysoké 13,8 m. V samotné Nidě si projdeš barevné rybářské domky, jantar a letní dům Thomase Manna, kde spisovatel pobýval v letech 1930 až 1932. Nejlepší je projet kosu na kole po lesních cyklostezkách, mezi dunami a lagunou je to pohodová a skoro rovná jízda.

Kdy tam jít: červen až září na koupání i cyklistiku, nejhezčí za slunce

Klaipėda a Baltské pobřeží

Klaipėda je jediný litevský přístav a zároveň nejněmečtější město země, řádový Memelburg tu založili v roce 1252 a Litvě připadla až po povstání v lednu 1923. Dnes tu žije necelých 161 000 lidí a staré město kolem řeky Danė si drží hrázděné domy, jaké jinde v zemi nenajdeš. Odsud vyplouvají trajekty do Smiltynė na Kurské kose, takže je to hlavní brána na poloostrov. Litevské mořské muzeum sídlí v pevnosti v Kopgalis, po rekonstrukci se otevřelo v roce 2017 a má 24 akvárií a akrylový tunel dlouhý 18 m. Tamní delfinárium je jediné na východním pobřeží Baltu, s dětmi je to jistota, sám bych ale spíš vyrazil na dlouhé pláže, kde je i v létě dost místa.

Kdy tam jít: červen až srpen kvůli teplejšímu moři a plážím

Hora křížů u Šiauliai

Hora křížů je nenápadný kopeček 12 km severně od Šiauliai, na kterém dnes stojí přes sto tisíc křížů všech velikostí od metrových dřevěných až po malé růžence. Lidé je sem začali nosit po povstání v roce 1831 za příbuzné, jejichž těla se nikdy nenašla, v roce 1900 jich tu bylo 130 a v roce 1990 už kolem 55 000. Sovětské úřady kopec třikrát srovnaly buldozery a lidé kříže vždycky během pár nocí postavili znovu, proto je to pro Litevce symbol vzdoru. Papež Jan Pavel II. sem přijel 7. září 1993 a jen v roce 2019 dorazilo na kopec 324 357 návštěvníků. Vstup je zdarma a Šiauliai leží 210 km od Vilniusu, takže si zastávku nejlíp dej cestou k pobřeží.

Kdy tam jít: duben až říjen, klidně za zataženého počasí kvůli atmosféře

Palanga a Druskininkai

Palanga je největší litevské letovisko, trvale tu žije jen 18 551 lidí, ale v létě se sem sjede celá země za pláží dlouhou 18 km a místy až 300 m širokou. Dřevěné molo, po kterém se chodí na západy slunce, měří asi 470 m a korzuje se po něm už od roku 1892. V zámku Tiškevičiových z roku 1897 uprostřed parku sídlí Jantarové muzeum, které vypráví o baltském zlatu, jak se jantaru přezdívá. Druskininkai na opačném konci země dostaly status lázní už v roce 1837 a k minerálním pramenům dnes přibyl aquapark z roku 2006 a Snow Arena otevřená v roce 2011 s krytým svahem dlouhým 460 m. Obojí ukazuje uvolněnou tvář Litvy, kam se nejezdí za památkami, ale za odpočinkem.

Kdy tam jít: Palanga červen až srpen, Druskininkai celoročně díky lázním

Národní parky a jezera

Nejhezčí litevskou přírodu schovávají národní parky a ten nejstarší, Aukštaitija na severovýchodě, vznikl už v roce 1974. Na ploše 410 km2 tu leží 126 jezer propojených říčkami, přes 70 % území pokrývá les a některé borovice mají kolem 200 let. Je tu i nejhlubší litevské jezero Tauragnas se 60,5 m, takže kánoe, houbaření a spaní v dřevěných vesnicích je přesně ten program, kvůli kterému sem jezdit. Na západě leží Žemaitija z roku 1991 s jezerem Plateliai o rozloze 12 km2 a hloubce 47 m. V jeho lesích se schovává bývalá sovětská raketová základna Plokštinė, kde v šachtách hlubokých 27 až 34 m stály rakety R-12 s doletem necelých 2 500 km, a z jedné z nich je od roku 2012 muzeum studené války.

Kdy tam jít: červen až září na vodu a lesy, září také kvůli houbám