Co vidět v Libyi? Mám pro tebe 9 tipů

Tripolis, medina a Rudý zámek

Tripolis je největší město země a jediné, kde strávíš víc než jednu noc. Stará medina za hradbami je pořád živá, uličky s osmanskými domy, mešitami a tržišti se dají projít za půl dne a uprostřed stojí římský oblouk Marka Aurelia ze 2. století. Nad přístavem se tyčí Rudý zámek As-Sarája al-Hamrá, v němž sídlí národní muzeum, jeho otevírací doba je ale nestálá a část sbírky byla po roce 2011 přesunuta. Pohyb po městě je možný jen s doprovodem, což platí i pro procházku medinou, a fotit se nesmí vojáci, kontrolní stanoviště ani vládní budovy.

Kdy tam jít: březen až duben a říjen až listopad, v létě je vedro

Leptis Magna, nejlépe zachovaná římská metropole

Leptis Magna leží asi 120 km východně od Tripolisu u města Al Chums a je to hlavní důvod, proč do Libye lidé vůbec jezdí. Rodné město císaře Septimia Severa se pod pískem dochovalo v takovém stavu, jaký v Itálii ani Tunisku neuvidíš, stojí tu vítězný oblouk, obří lázně, tržiště, bazilika, divadlo i závodiště u moře. Areál je rozlehlý, na prohlídku počítej klidně půl dne a vem si klobouk, stínu je tu minimum. Místo je zapsané v UNESCO a spolu s ostatními libyjskými památkami je od roku 2016 stále na seznamu ohrožených, pro organizované skupiny je ale běžně přístupné a téměř prázdné.

Kdy tam jít: ráno nebo pozdní odpoledne, ideálně na jaře a na podzim

Sabratha a divadlo nad mořem

Sabratha je druhé velké antické město, leží asi 70 km západně od Tripolisu na pobřeží a původně šlo o fénický přístav, který přerostl v římské město. Nejsilnější dojem dělá trojpodlažní divadlo s dochovanou kamennou scénou přímo nad Středozemním mořem, jedno z nejzachovalejších v celé severní Africe. Kolem se rozkládají chrámy, lázně s mozaikami a fórum, celé to jde projít za dvě až tři hodiny. Oblast kolem Sabrathy byla po roce 2011 dlouho nestabilní, dnes ji agentury zařazují běžně, ale trasa se řeší podle aktuální situace.

Kdy tam jít: březen až duben a říjen až listopad, dopoledne

Ghadámes, perla pouště

Ghadámes je oáza na trojmezí s Alžírskem a Tuniskem asi 600 km jihozápadně od Tripolisu a je to úplně jiný svět než pobřeží. Staré město je celé z hlíny a vápna, přízemí tvoří krytý bludiště chodeb, kde je i v létě příjemný chládek, a nahoře jsou bílé terasy, po kterých se dřív pohybovaly ženy. Obyvatelé se odtud v osmdesátých letech přestěhovali do nového města, ale řada rodin se do starých domů vrací a část je otevřená návštěvníkům. Ghadámes je v UNESCO a je pravidelnou součástí okruhů, cesta z Tripolisu ale zabere celý den a jede se v konvoji.

Kdy tam jít: listopad až březen, v létě je v poušti extrémní vedro

Jebel Nafusa, berberské hory

Pohoří Nafusa se zvedá jižně od pobřežní roviny a je domovem berberských komunit, které tu mají vlastní jazyk i architekturu. V Gharjánu najdeš podzemní domy vyhloubené kolem kruhového dvora pod úrovní terénu, v Nalutu a Kabáu opevněné sýpky kasr s desítkami komůrek nad sebou. Krajina je kamenitá a suchá, ale výhledy z hrany hor do pouštní pláně stojí za zastávku. Region se běžně projíždí cestou do Ghadámes a je z hlediska bezpečnosti hodnocený jako jedna ze stabilnějších částí země.

Kdy tam jít: březen až květen a říjen až listopad

Misráta a pobřeží na východ od Tripolisu

Misráta leží asi 200 km východně od Tripolisu, je to velké přístavní a obchodní město a jedna z nejlépe fungujících částí západní Libye. Turisticky toho moc nenabízí, ale zajímavé je muzeum války v ulici Tripoli Street a přístav, kde je vidět, jak se země obchodně drží nad vodou. Zdejší letiště sloužilo v letech, kdy byla Mitiga zavřená, jako hlavní vstupní bod do země. Do okruhů se Misráta zařazuje spíš jako přenocování na cestě mezi západem a východem.

Kdy tam jít: celoročně, v létě je dusno

Kyréna a Apollonia na východě

Ve východní Libyi, v oblasti zvané Kyrenaika, leží Kyréna, jedno z nejvýznamnějších řeckých měst severní Afriky, dnes u vesnice Šahhát. Rozlehlý areál s chrámem Dia, agorou, divadlem a nekropolí se rozkládá na svahu nad pobřežím a je zapsaný v UNESCO. Kousek dál na pobřeží stojí Apollonia, přístav Kyrény s částečně zatopenými ruinami, a kolem se zvedají zelené hory Džabal al Achdar. Východ Libye se pro organizované skupiny otevřel teprve v posledních letech a někdy vyžaduje zvláštní povolení navíc, u Benghází se uvádí poplatek ve stovkách dolarů.

Kdy tam jít: březen až květen, kdy je Kyrenaika zelená

Benghází a Derna

Benghází je druhé největší město Libye a hlavní centrum východu, po letech bojů se z velké části znovu staví a centrum je dnes klidnější, než jaké má pověst. Pro turisty je to hlavně logistický uzel pro cestu do Kyrény a na pobřeží Kyrenaiky. Dál na východ leží Derna, kterou v roce 2023 zasáhly ničivé povodně po protržení přehrad, a obnova města stále probíhá. Cesty sem vyžadují zvláštní povolení a agentury je zařazují jen na vybraných termínech, britské FCDO u těchto měst i nadále doporučuje jen nezbytné cesty.

Kdy tam jít: březen až květen a říjen až listopad

Pohoří Akákus a jižní Sahara, dnes mimo dosah

Tadrart Akákus na jihozápadě u alžírské hranice patří k nejúžasnějším saharským místům vůbec, ve skalních věžích a kaňonech jsou malby a rytiny staré až dvanáct tisíc let a je to lokalita UNESCO. Stejně tak jezera Ubari, písečné moře Murzúq nebo město Ghát mají v cestovatelských seznamech pevné místo. Realita je ale taková, že celý jih země, tedy Fezzán, zůstává mimo trasy organizovaných výprav, oblast je hodnocená jako nebezpečná a specializovaní operátoři ji vynechávají. Pokud ti někdo nabízí cestu do Akákusu, ověřuj to velmi opatrně, protože jde o oblast, kam se dnes standardně nejezdí.

Kdy tam jít: aktuálně nedostupné, situaci ověřuj u agentury