Co vidět v Estonsku? Mám pro tebe 8 tipů

Tallinn a středověké staré město

Tallinnské staré město je od roku 1997 na seznamu UNESCO a je to nejzachovalejší středověké jádro celé severní Evropy. Z původního opevnění stojí dodnes zhruba 1,85 km hradeb a 26 z původních zhruba 45 věží, takže se dá obejít skoro celé město po jeho středověké linii. Radnice na Raekoja plats je dokončená v roce 1404 a je nejstarší dochovanou radnicí severní Evropy, o kus výš na kopci Toompea stojí pravoslavná katedrála Alexandra Něvského z roku 1900 a vyhlídkové terasy Kohtuotsa a Patkuli. Dole v dolním městě jsou kupecké domy, úzké uličky a pivnice, kde zaplatíš zlomek toho co ve Skandinávii přes záliv. Nevynech ani bývalou tovární čtvrť Telliskivi s bary, streetartem a sobotním trhem, kde tepe současný Tallinn.

Kdy tam jít: Květen až září, staré město ideálně ráno, než dorazí davy z výletních lodí

Tartu, studentské srdce jihu

Tartu je druhé největší město Estonska s necelými 100 000 obyvateli a sídlí tu univerzita, kterou v roce 1632 založil švédský král Gustav II. Adolf. Každý pátý obyvatel je student, takže kolem klasicistní radnice a nakloněného Šikmého domu najdeš víc levných hospod a kaváren než v celém zbytku jižního Estonska. Estonské národní muzeum na okraji města je otevřené od úterý do neděle od 10 do 18 hodin a celodenní vstupenka pro dospělého stojí 16 eur, v pondělí je zavřeno. Na kopci Toomemägi si projdeš park s ruinami katedrály, starou observatoří a mosty nad cestami. Tartu bylo v roce 2024 Evropským hlavním městem kultury a tu uvolněnou a nápaditou atmosféru si drží dodnes.

Kdy tam jít: Květen až září, během školního roku je město nejživější

Saaremaa a hrad Kuressaare

Saaremaa je s plochou 2673 km2 největší estonský ostrov a symbol pomalejšího života s větrnými mlýny, jalovcem a domácími pálenkami. V Kuressaare stojí nejlépe zachovaný středověký biskupský hrad v Pobaltí, obklopený vodním příkopem a parkem, otevřeno má denně od 10 do 18 hodin s posledním vstupem v 17.30. Za pozornost stojí i meteoritický kráter Kaali, jehož hlavní jáma má 110 m v průměru a 22 m hloubky, a kolem něj leží osm menších kráterů. Přidej majáky na mysu Sõrve a pláže, kde často potkáš víc ptáků než lidí. Na ostrov se dostaneš trajektem z Virtsu do Kuivastu, plavba trvá zhruba 27 minut a v sezóně vyplouvá i devatenáct spojů denně.

Kdy tam jít: Červen až srpen na koupání a dlouhé dny, jaro kvůli tahu ptáků

Národní park Lahemaa

Lahemaa je se 747 km2 největší národní park Estonska a od Tallinnu ho dělí jen asi hodina jízdy na východ, takže je z něj ideální celodenní výlet. Vyhlásili ho 1. července 1971 jako vůbec první národní park v celém tehdejším Sovětském svazu. Střídají se tu rašeliniště s dřevěnými chodníky, borové lesy, žulové balvany a členité pobřeží s rybářskými vesnicemi Altja a Käsmu. Nejznámější je naučná stezka přes bažinu Viru, která měří 3,5 km, v okružní variantě 5,5 km, a vede po povalovém chodníku nad rašeliništěm. Nechybí ani panská sídla, nejhezčí je bílý zámek Palmse s parkem a jezírky, kde se dá zaparkovat a vyrazit dál pěšky.

Kdy tam jít: Květen až září, bažinaté stezky nejlépe za sucha

Pärnu a pobřeží Baltu

Pärnu je letní a lázeňské město Estonska na jihozápadním pobřeží, kterému se doma neřekne jinak než letní hlavní město. Od Tallinnu leží 128 km na jih, žije tu kolem 41 000 lidí a v létě se ten počet násobí. Táhne se tu široká, mělká písečná pláž dlouhá zhruba 3 km, s promenádou, parky a lázeňskými domy, kam Estonci jezdí za koupáním a wellness. Staré centrum má secesní vily, dřevěné domy a klidné kavárny, kde se dá strávit líné odpoledne bez plánu. Baltské moře je tu mělké a rychle se prohřeje, takže Středomoří to není, ale v červenci a srpnu se vykoupeš úplně v pohodě.

Kdy tam jít: Červen až srpen na koupání a lázně

Soomaa a pátá roční doba

Soomaa je 390 km2 velký národní park rašelinišť, mokřadů a lužních lesů na jihozápadě země a jeho jméno znamená doslova Země bažin. Národním parkem je od roku 1993 a proslavila ho takzvaná pátá roční doba, jarní záplavy na konci března a začátku dubna, kdy se pod vodou ocitne až 17 500 hektarů luk, lesů a silnic. V té době vede jediná cesta na kánoi nebo na tradiční vydlabané kanoe a místní průvodci tě po zatopeném lese svezou. I mimo záplavy se dá projít obří rašeliniště po dřevěných chodnících a zažít úplné ticho estonské divočiny. Vyzkoušet si můžeš i bog shoes, sněžnice na chůzi po měkkém rašeliništi, které se sem hodí líp než turistické boty.

Kdy tam jít: Konec března a duben na jarní záplavy a kánoe, jinak květen až září

Narva a východní hranice

Narva je nejvýchodnější estonské město, žije v něm kolem 53 000 lidí a mluví se tu z drtivé většiny rusky. Dominantou je Hermannův hrad z 13. století s věží Dlouhý Hermann vysokou 51 m, která stojí tváří v tvář ruské pevnosti Ivangorod na druhém břehu, jde o jeden z nejfotogeničtějších pohraničních výhledů v Evropě. Ta dvě opevnění od sebe dělí jen šířka řeky, takže z hradeb koukáš doslova do jiného státu. Sovětská minulost je tu cítit na každém kroku, což z Narvy dělá syrový kontrast k pohádkovému Tallinnu. Zhruba 14 km na sever leží lázeňské Narva-Jõesuu s dlouhou písečnou pláží, takže se dá spojit historie i moře.

Kdy tam jít: Květen až září, mimo letní vedra je tu příjemně

Hiiumaa a klidné ostrovy

Hiiumaa je s 989 km2 druhý největší estonský ostrov a ještě klidnější a odlehlejší sourozenec Saaremaa. Vládne tu pomalé tempo, borové lesy, opuštěné pláže a jeden z nejstarších dodnes funkčních majáků na světě, Kõpu z roku 1531, který měří necelých 38 m a stojí na kopci Tornimägi vysokém 68 m. Ostrov má svůj vlastní svérázný humor a tradice a zástupy turistů tu nepotkáš ani v srpnu. Je to ideální místo na pár dní úplného vypnutí, cyklovýlety mezi vesnicemi a večery v sauně u moře. Trajekt sem jezdí z přístavu Rohuküla u Haapsalu, takže se dá Hiiumaa dobře navázat na cestu po západním pobřeží.

Kdy tam jít: Červen až srpen kvůli dlouhým dnům a hustšímu jízdnímu řádu přívozů