Co vidět v Chorvatsku? Mám pro tebe 8 tipů

Dubrovník, perla Jadranu

Dubrovník je jediné chorvatské město, kde obejdeš celé staré jádro po souvislém okruhu hradeb dlouhém 1 940 m a ani jednou z nich nesestoupíš. Zeď je na pevninské straně 4 až 6 m silná, na nejvyšších místech měří 25 m a cestou minete šestnáct věží, tři pevnosti a šest bastionů. Okruh se v klidu projde za hodinu a půl až dvě hodiny, vstupenka pro dospělého stojí v hlavní sezoně 40 eur a v zimě 15 eur, v ceně je i pevnost Lovrijenac. Historické jádro je na seznamu UNESCO od roku 1979 a v létě se na hradby vstupuje už od 8 ráno, což je jediná rozumná doba, než dorazí davy z výletních lodí. Bránou Pile vejdeš na vyleštěný vápencový Stradun a odtud se stačí zabočit do libovolné boční uličky se schody, aby tě turisté přestali zajímat.

Kdy tam jít: květen, červen a září, přes léto je tu vedro a přeplněno

Split a Diokleciánův palác

Split je jediné město na světě, kde se pořád bydlí a vaří uvnitř zdí římského císařského paláce. Diokleciánův palác vznikal mezi lety 295 a 305 našeho letopočtu, zabírá přes 30 000 m² a dnes v jeho antických zdech najdeš byty, kavárny i bary. Katedrála svatého Domnia je přestavěné Diokleciánovo mauzoleum a její zvonice měří 57 m, nahoru vedou strmé kamenné schody a výhled na přístav ten výšlap vyváží. Celý komplex zapsalo UNESCO na seznam v roce 1979, takže se procházíš památkou stejné váhy jako Dubrovník. Split je zároveň nejlepší základna na ostrovy, trajekt Jadrolinije do Supetaru na Brači jede zhruba 50 minut a na Hvar a Vis se pluje katamaránem. Ráno si dej kafe na Peristylu mezi sloupy, než se náměstí zaplní, a odpoledne vypadni na nábřeží Riva.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen, kdy je příjemně na chození i moře

Plitvická jezera

Plitvická jezera jsou nejstarší chorvatský národní park, vyhlášený 8. dubna 1949, a šestnáct jezer v něm padá jedno do druhého soustavou pěnovcových kaskád. Nejvyšší vodopád Veliki slap má 78 m a celý park zabírá bezmála 300 km² lesů, jezer a kaňonů. Chodí se po dřevěných chodnících postavených těsně nad hladinou a v ceně vstupenky je i elektrická loďka přes jezero Kozjak a panoramatický vláček mezi vzdálenými vchody. Vstupné pro dospělého vyjde podle oficiálního ceníku na rok 2026 od června do září na 40 eur, v dubnu, květnu a říjnu na 23 eur a od listopadu do března jen na 10 eur, po 16. hodině v létě platíš 25 eur. Lístek si kup online předem na konkrétní hodinu vstupu, kapacita je omezená a ranní termíny bývají v sezoně vyprodané. UNESCO zapsalo jezera na seznam 26. října 1979 a od té doby je to nejnavštěvovanější místo chorvatského vnitrozemí.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen, na podzim s barevným listím je to nejhezčí

Krka a vodopády

Krka je klidnější a levnější alternativa Plitvic a hlavní důvod, proč sem jet, je Skradinski buk, poslední ze sedmi vodopádů na řece Krce. Voda tu padá přes sedmnáct stupňů rozložených na 800 m délky s celkovým převýšením 45,7 m a kaskády jsou široké 200 až 400 m. Koupání přímo pod vodopádem je od roku 2021 zakázané kvůli ochraně pěnovcových bariér, plavat se dá jen na vyhrazených místech u Roškého slapu, tak s tím počítej. Vstupné pro dospělého stojí podle ceníku parku na rok 2026 mimo sezonu 7 eur a v dubnu, květnu a říjnu 20 eur, v hlavní sezoně se po 15. hodině snižuje na 30 eur. V ceně lístku je od 1. dubna do 31. října lodní přívoz ze Skradinu a autobus z Lozovacu, takže sem dojedeš i bez auta. Park chrání zhruba 109 km² kaňonu a od moře je to ideální jednodenní výlet.

Kdy tam jít: květen až červen a září, léto přes poledne bývá horké a plné lidí

Istrie, chorvatské Toskánsko

Istrie je zelený poloostrov na severu, kde kopce drží vinice, olivovníky a duby s lanýži, a k moři to má blíž než k dalmatské skále. V Pule stojí římský amfiteátr stavěný mezi rokem 27 před naším letopočtem a rokem 68 našeho letopočtu, je vysoký 32,45 m a řadí se mezi šest největších dochovaných na světě. Původně se do něj vešlo kolem dvaceti tisíc diváků, dnes se v něm promítá filmový festival a hrají koncerty. Rovinj je nejfotogeničtější městečko pobřeží, domy stoupají ke kostelu svaté Eufemie, jehož zvonice měří 61 m a dá se na ni vylézt po dřevěném schodišti. Motovun sedí na kopci ve výšce 277 m nad údolím řeky Mirny a je to nejlepší adresa na lanýžové těstoviny. Istrijské olivové oleje sbírají léta po sobě špičková hodnocení, tak si aspoň jednu láhev vezmi domů.

Kdy tam jít: květen až červen a září až říjen, na gastro i moře bez největšího horka

Zadar a mořské varhany

Zadar je jediné město na Jadranu, kde ti k západu slunce hraje samotné moře. Instalaci mořských varhan navrhl architekt Nikola Bašić a od roku 2005 tu vlny tlačí vzduch do pětatřiceti píšťal zabudovaných do zhruba 70 m dlouhého úseku nábřeží. Hned vedle svítí Pozdrav slunci z roku 2008, kruh o průměru 22 m ze tří set skleněných desek, které se přes den nabíjejí sluncem a večer se rozehrají barvami. Alfred Hitchcock označil zadarský západ slunce za nejkrásnější na světě už v roce 1964 a od té doby se sem na něj chodí jako do divadla. Ve starém městě stojí na římském fóru kruhový kostel svatého Donata z 9. století, dnes se v něm kvůli akustice pořádají koncerty. Odsud je to autem kousek na Plitvice, do Krky i do národních parků Paklenica a Kornati.

Kdy tam jít: květen až červen a září, kdy je klid a hezké večery

Ostrovy Hvar, Brač a Korčula

Chorvatské pobřeží lemuje 1 244 ostrovů, ostrůvků a útesů, ale trvale obydlených je jen několik desítek, a právě proto se tu pořád dá najít prázdná zátoka. Hvar je nejslunnější, podle chorvatského meteorologického ústavu má průměrně kolem 2 800 hodin slunce za rok, voní levandulí a večer žije bary v přístavu. Na Brači leží Zlatni rat u Bolu, oblázkový jazyk, který zasahuje až 500 m do moře a mění tvar podle větru a proudů. Korčula je zelená, opředená legendou o rodišti Marka Pola a proslulá bílým vínem z odrůd pošip a grk. Když chceš úplný klid, sjeď na Vis nebo na Mljet, kde národní park zabírá severozápadní třetinu ostrova a jezdí se po něm hlavně na kole.

Kdy tam jít: červen a září na koupání i klid, v srpnu je na ostrovech nejvíc lidí

Zagreb a vnitrozemí

Zagreb je jediné velké chorvatské město, kde v srpnu nestojíš frontu, protože ho většina lidí jen míjí cestou k moři. Horní město spojuje s dolním lanovka z roku 1890, dlouhá 66 m se sklonem 52 procent, jízda trvá 64 sekund a je to nejkratší veřejná lanovka na světě. Kostel svatého Marka dostal svou barevnou střechu v roce 1880, glazované tašky na ní skládají znaky Chorvatska, Dalmácie a Slavonie a vedle nich znak Zagrebu. Tržnici Dolac s červenými slunečníky otevřeli 1. září 1930 a pořád je to nejlepší místo ve městě na ovoce, sýry a olivový olej. Kavárny na Tkalčićově ulici vyjdou levněji než cokoliv u moře a advent v Zagrebu vyhrál anketu na nejlepší vánoční trh v Evropě třikrát po sobě v letech 2016 až 2018.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen, advent v Zagrebu patří k nejlepším v Evropě