Přeskočit na obsah
Co vidět Bosna a Hercegovina 8 min čtení

Co vidět v Bosně a Hercegovině? Mám pro tebe 9 tipů

Článek pro tebe napsal Jan Brunato · Aktualizováno 5. 9. 2026 · Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina
VE ZKRATCE
  • Nejvíc stojí za to: Sarajevo, Mostar, Blagaj, Vodopády Kravice, Višegrad
  • Nejlepší doba na cestu: květen až září
  • Denní rozpočet od 700 Kč
Jan Brunato
Jan Brunato alias Lowkosťák můj komentář

Bosnu a Hercegovinu beru jako dvě nálady, chladnější hornaté vnitrozemí kolem Sarajeva se silnou válečnou i osmanskou historií a slunnou, středomořsky laděnou Hercegovinu na jihu kolem Mostaru. Já bych spojil pár dní v Sarajevu s výlety do hor a pak sjel na jih k Mostaru, Blagaji a vodopádům Kravice.

Sarajevo, kde se potkává východ se západem

Sarajevo

Sarajevo je jediné evropské hlavní město, kde ve starém jádru stojí pár kroků od sebe mešita, katolická katedrála, pravoslavný chrám i synagoga, odtud přezdívka evropský Jeruzalém. Srdcem je osmanská čtvrť Baščaršija, kterou v roce 1462 založil Isa-beg Isaković, a dominuje jí Gazi Husrev-begova mešita dokončená v roce 1531. Uprostřed bazaru stojí dřevěná fontána Sebilj z roku 1753, po požáru v roce 1852 znovu postavená v dnešní podobě v roce 1891. Kousek dál začíná rakousko-uherská část s pěší zónou Ferhadija a u Latinského mostu, kde 28. června 1914 padly výstřely na Františka Ferdinanda, máš pocit, že jsi přešel z Orientu do střední Evropy. Město se mačká v úzkém údolí ve výšce kolem 550 m, v roce 1984 tu proběhly zimní olympijské hry a dodnes se celé centrum pohodlně obejde pěšky. Káva, čevapi i pivo jsou tu levnější než kdekoli na chorvatském pobřeží, proto je Sarajevo ideální základna na první i poslední noc.

Kdy tam jít: duben až říjen, v zimě je chladno a možný sníh

Tunel naděje a válečná historie

Tunel naděje byl po 1425 dní obléhání Sarajeva jedinou spojnicí města se světem, ručně vykopaný pod letištní plochou, kterou držely jednotky OSN. Kopalo se od 1. března do 30. června 1993 z obou stran naráz, celá trasa i s krytými zákopy měřila 840 m, byla 1,6 až 1,8 m vysoká a sotva metr široká. Denně jím prošlo 3 000 až 4 000 lidí a proteklo kolem 30 tun zboží, od mouky přes palivo až po zbraně. Dnes je zachovaný asi dvacetimetrový úsek u domu rodiny Kolarů, kterým projdeš, a k tomu vnitřní i venkovní expozice s vozíky a dobovými záběry. Ve městě na to navazuje Muzeum válečného dětství, otevřené v roce 2017, které za sbírku přes 5 000 osobních předmětů z 16 konfliktů dostalo v roce 2018 cenu Rady Evropy. Je to náročné téma, ale bez něj ti Bosna i dnešní Balkán zůstanou napůl nepochopené.

Kdy tam jít: celoročně, tunel je vnitřní i venkovní expozice

Mám pro tebe 50 % slevu na cestovní pojištění
Ať tvoje cesty nejen v Bosně a Hercegovině jsou po celou dobu bez starostí.
Chci 50% slevu

Mostar a Stari Most

Mostar

Stari Most v Mostaru je kamenný oblouk, který přes smaragdovou Neretvu drží bez jediného pilíře, a stal se symbolem celé země. Osmanský stavitel Mimar Hayruddin ho dokončil v roce 1566 po devíti letech práce, oblouk má rozpětí 28,7 m, most je 4 m široký a stojí asi 24 m nad hladinou. Dělostřelba ho 9. listopadu 1993 svrhla do řeky, obnova za 15,5 milionu dolarů skončila 23. července 2004 a od roku 2005 je most na seznamu UNESCO. Z vrcholu skáčou do ledové vody místní z klubu Mostari, oficiální soutěž se tu koná od roku 1968 a od roku 2015 sem jezdí i seriál Red Bull Cliff Diving. Kolem se vine dlážděná ulička Kujundžiluk s bazarem, měděnými výrobky a kavárnami s výhledem na most. Vstávej brzy nebo zůstaň do večera, přes den se sem valí davy výletníků z chorvatského pobřeží.

Kdy tam jít: květen až září, brzy ráno nebo večer kvůli davům

Blagaj a dervišská tekija

Blagaj

Blagajská tekija je bílý dervišský klášter přilepený přímo ke skalní stěně 12 km jihovýchodně od Mostaru, přesně tam, kde zpod útesu vytéká celá řeka Buna. Súfijové ji tu postavili nejpozději kolem roku 1520, krátce po příchodu Osmanů do Hercegoviny, a dnes si ji prohlédneš i zevnitř. Pramen Vrelo Bune patří k nejvydatnějším v Evropě, z jeskyně se valí kolem třiceti kubíků vody za sekundu a i v létě je ledová. Samotná Buna měří jen 9 km a hned se vlévá do Neretvy, takže patří k nejkratším řekám v zemi. Do tekije se chodí ve skromném oblečení, ženy dostanou u vstupu šátek, a hned pod ní se dá posedět v restauracích nad vodou. Půlden z Mostaru bohatě stačí, klidně to spoj s vodopády Kravice.

Kdy tam jít: duben až říjen, ráno kvůli klidu a světlu

Vodopády Kravice

Vodopády Kravice

Kravice jsou 25 m vysoký a zhruba sto metrů široký půlkruh vodopádů na řece Trebižat, kterému se přezdívá malé Niagary Balkánu. Voda padá přes travertinový stupeň do velkého tyrkysového jezera, ve kterém se od června do září dá koupat, teplota vody se drží kolem 16 až 20 °C. Od Mostaru je to asi 45 km po silnici M17, autem něco přes půl hodiny, takže se to hezky spojí s cestou k chorvatskému moři. Od dubna do října se platí vstup 20 KM, tedy zhruba 10 EUR, v zimních měsících je areál zdarma a v létě otevírá už v 7 hodin ráno. Kolem jsou lávky, kavárny, převlékárny i půjčovny šlapadel a kajaků, takže se tu dá vydržet celý den. Nejvíc vody teče na jaře po tání, v létě je proud klidnější a voda příjemnější na plavání.

Kdy tam jít: květen až září na koupání, jaro na největší průtok

Višegrad a most na Drině

Višegrad

Ve Višegradu stojí most Mehmed paši Sokoloviče, jedenáctiobloukové osmanské dílo přes zelenou Drinu, které do světové literatury dostal Ivo Andrić románem Most na Drině. Stavěl se v letech 1571 až 1577 podle návrhu Mimara Sinana, měří 179,5 m a jeho oblouky mají rozpětí 11 až 15 m. Andrić za svoje dílo dostal v roce 1961 Nobelovu cenu za literaturu a most se v roce 2007 dostal na seznam UNESCO. Nad městem vyrostl Andrićgrad, kamenné městečko režiséra Emira Kusturici, jehož stavba začala 28. června 2011 a otevřelo se přesně o tři roky později. Okolní kaňon Driny je nádherný na plavbu lodí i na výhledy z okolních kopců. Je to trochu z ruky, ale pro milovníky literatury a klidnějších míst mimo hlavní trasu ideál.

Kdy tam jít: květen až říjen

NP Sutjeska, prales Perućica a Maglić

Sutjeska je nejstarší národní park Bosny a Hercegoviny, vyhlášený v roce 1962 na ploše zhruba 160 km2 při hranici s Černou Horou. Chrání prales Perućica o rozloze kolem 1 400 hektarů, jeden z posledních v Evropě, kde jedle rostou do výšky přes 50 m a kam se smí jen s průvodcem. Uprostřed pralesa padá vodopád Skakavac z výšky asi 75 m a nad vším se tyčí nejvyšší hora země Maglić s 2 386 m. Z vyhlídky Prijevor je vidět dolů na ledovcové Trnovačko jezero ve výšce kolem 1 500 m, které leží už na černohorské straně hranice. V údolí Tjentište stojí mohutný památník bitvy na Sutjesce, která se tu odehrála od 15. května do 16. června 1943. Je to ráj na treky, ale počítej s odlehlostí, vlastní dopravou a proměnlivým horským počasím.

Kdy tam jít: červen až září, kdy jsou hory bez sněhu

Jajce, město s vodopádem

Jajce je jediné bosenské město, kde se 22 m vysoký vodopád řítí přímo v centru, tam kde se řeka Pliva vlévá do Vrbasu. Nad ním stojí pevnost posledních bosenských králů, kteří tu vládli až do osmanského dobytí v roce 1463, a z hradeb je výhled na střechy i na padající vodu. Ve skále pod městem najdeš katakomby vytesané kolem roku 1400 jako hrobka vévody Hrvoje Vukčiće a kousek dál Mithrův chrám ze 3. až 4. století, objevený při vykopávkách v roce 1931. Asi 2 km od centra směrem na Banja Luku leží jezera Pliva s dřevěnými vodními mlýnky, kde se dá koupat a projít se v přírodě. K samotnému vodopádu se chodí přes vyhlídkovou plošinu a po schodech až dolů k patě stupně. Jajce se dobře zařadí na cestu mezi Sarajevem a severem země.

Kdy tam jít: duben až říjen

Trebinje, slunná perla jihu

Trebinje je nejjižnější bosenské město, leží jen asi 30 km po silnici od Dubrovníku a dýchá spíš středomořskou než balkánskou atmosférou. Staré město ve výšce 275 m obtéká řeka Trebišnjica a žije tu kolem 31 000 lidí, takže je to klidná a levná alternativa k přeplněnému chorvatskému pobřeží. Na hlavním náměstí se rozkládají platany staré přes sto let, pod kterými se dobře popíjí káva a hercegovské víno. Na kopci nad městem stojí pravoslavný klášter Hercegovačka Gračanica, dostavěný v roce 2000 jako kopie té kosovské, s výhledem na celé údolí. Kamenný Arslanagićův most z roku 1574 měl v roce 1965 zmizet pod vodou přehrady, tak ho rozebrali a v roce 1970 znovu složili asi 10 km po proudu skoro v centru města. Snadno se sem dojede na výlet z Dubrovníku nebo cestou do Černé Hory.

Kdy tam jít: duben až říjen

Zdroje (6)
nechce se ti plánovat dovolenou do Bosny a Hercegoviny?

Naplánujeme ti dovolenou na míru

Řekni nám termín a rozpočet a připravíme letenky, ubytování i celou trasu do Bosny a Hercegoviny. Ty si jen užiješ dovolenou.

Chci naplánovat Bosnu a Hercegovinu
Jan Brunato
Tento článek pro tebe sepsal
Jan Brunato alias Lowkosťák

Jsem zakladatel Lowkosťáka. Už 8 let žiju na cestách a pracuju online. Od roku 2015 denně koukám po levných letenkách a ubytování, a proto jsem se rozhodl vytvořit místo, kde se s tebou budu moct dělit o své úlovky a zkušenosti.

Víc o mně →

Chceš do Bosny a Hercegoviny?

v této chvíli nemáme žádné aktuální tipy do Bosny a Hercegoviny, ale můžeš se podívat na jiné levné tipy na letenky a ubytování ↓