Co vidět v Albánii? Mám pro tebe 9 tipů

Tirana, barevné hlavní město

Tirana je jediné albánské město, kde za jedno odpoledne projdeš od osmanské mešity přes protiatomový bunkr až do kavárny s vlastní pražírnou. Srdcem je náměstí Skanderbega s mešitou Et’hem Bey, kterou stavěli v letech 1789 až 1823, a s hodinovou věží vysokou 35 m, dokončenou v roce 1822. Kousek dál stojí pyramida, otevřená jako muzeum Envera Hoxhy v roce 1988 a po přestavbě znovu zpřístupněná v roce 2023. Muzeum Bunk’Art 1 sídlí v bunkru, který se hloubil v letech 1972 až 1978, má pět pater a 106 místností. Lanovka Dajti Ekspres tě z okraje města vyveze po 4,7 km dlouhé trase asi za 15 minut pod vrchol Dajti s 1 613 m. Kávu, jídlo i pivo tu pořídíš levněji než kdekoli na pobřeží, takže Tirana je ideální na první i poslední noc v zemi.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen, mimo největší letní vedra

Albánská riviéra a Ksamil

Albánská riviéra je pás jónského pobřeží mezi Vlorou a Sarandë, kde hory padají rovnou do tyrkysové vody a mezi nimi se drží kamenné vesnice. Nejfotogeničtější je Ksamil, postavený až v roce 1966, dnes s katastrem 12,39 km2 a 2 731 trvalými obyvateli podle sčítání z roku 2023. Před jeho plážemi leží čtyři skalnaté ostrůvky vzdálené jen 200 až 400 m od břehu, dopluješ k nim i na šlapadle. Do Sarandë je to z Ksamilu asi 17 km, takže se dá bydlet levněji ve městě a na pláž jen dojíždět. Cestou od severu tě čeká průsmyk Llogara ve výšce 1 027 m uprostřed stejnojmenného národního parku o rozloze 10,1 km2, odkud se sjíždí ke klidnějším plážím Dhërmi a Himarë. V srpnu je tu nabito a ceny lehátek letí nahoru, tak přijeď radši v červnu nebo v září.

Kdy tam jít: červen a září na koupání bez největších davů

Berat, město tisíce oken

Berat je jediné albánské město, kde se bílé osmanské domy skládají nad řekou tak hustě, že se jim začalo říkat tisíc oken. Nad čtvrtí Mangalem trůní pevnost Kala na skále ve výšce 214 m, postavená hlavně ve 13. století na základech ze 4. století před naším letopočtem, a dodnes v ní mezi byzantskými kostely bydlí lidé. Do čtvrti Gorica přejdeš po kamenném mostě Ahmeta Kurta Paši, který měří 129 m, je 5,3 m široký a stojí asi 10 m nad běžnou hladinou Osumu. Původní dřevěná konstrukce z roku 1780 se ve dvacátých letech nahradila kamenem a most má sedm oblouků. Historické centrum je od roku 2008 na seznamu UNESCO společně s Gjirokastrou, která tam přibyla už v roce 2005. Klidně tu vydrž celý den, ráno hrad, odpoledne uličky a večer víno z okolních vinic.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen

Gjirokastër, kamenné město

Gjirokastër poznáš podle střech, celé město je pokryté šedými kamennými deskami a právě proto mu Albánci říkají kamenné město. Nad údolím řeky Drino se ve výšce 336 m rozkládá hrad s dělostřeleckým muzeem a vrakem amerického průzkumného letounu, který tu režim vystavoval jako trofej. Nejtypičtější jsou dvoupatrové otomanské domy ze 17. století s vyřezávanými stropy, do některých se dá vejít jako do muzea. Ve starém bazaru s mešitou z 18. století koupíš ručně tkané koberce a stříbro levněji než v Tiraně. Město je rodištěm diktátora Envera Hoxhy, narozeného v roce 1908, i spisovatele Ismaila Kadareho z roku 1936. Historické centrum je na seznamu UNESCO od roku 2005 a Berat k němu přibyl v roce 2008.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen

Butrint, antika v laguně

Butrint je nejlépe zachovaná antická lokalita v Albánii a celý areál leží na poloostrově v laguně asi 18 km jižně od Sarandë. Projdeš tu vrstvami dějin od řeckého divadla přes římské lázně a raně křesťanské baptisterium až po benátskou pevnost nad kanálem Vivari. Na seznam UNESCO se lokalita dostala v roce 1992 a v roce 2000 kolem ní vznikl národní park o rozloze 94 km2. Od dubna do konce října se otevírá v 8:30 a poslední návštěvníky pouštějí kolem šesté večer, vstupné pro dospělého vyjde na 1 000 lek. Okruh po nalezišti zvládneš za dvě hodiny, takže se dá snadno spojit s dopoledním koupáním v Ksamilu. Vyraž sem po ránu, přes den je v laguně dusno a komáři to jen podtrhnou.

Kdy tam jít: duben až červen a září, ráno kvůli horku

Théth a Albánské Alpy

Théth je horská vesnice ve výšce 750 m uprostřed Prokletých hor, kterým se říká i Albánské Alpy, a je to nejsnazší vstup do nejdivočejší části země. Ze Shkodry je to sem asi 75 km po jednopruhé asfaltce, minibus jede kolem 2,5 hodiny a jízdenka vyjde zhruba na 16 EUR. Z návsi dojdeš asi za půl hodiny k vodopádu Grunas, který padá z výšky zhruba 25 m do ledového jezírka. Nejslavnějším zážitkem je celodenní trek do údolí Valbona přes sedlo Qafa e Valbonës ve výšce 1 795 m, dlouhý 15 až 17 km a se zastávkami na 6 až 9 hodin. Na zpáteční cestu se dá napojit trajekt po jezeře Koman, plavba mezi kolmými stěnami z Fierzë trvá kolem 2,5 hodiny. Sezóna trvá zhruba od června do konce září, mimo ni bývá sedlo pod sněhem a část penzionů zavírá.

Kdy tam jít: červen až září, kdy jsou průsmyky bez sněhu

Ohridské jezero a Pogradec

Pogradec je albánská strana Ohridského jezera, tedy nejtišší a nejlevnější způsob, jak vidět jedno z nejstarších jezer světa. Jezero má celkem 358 km2 a hloubku až 288 m, Albánii z toho patří zhruba 110 km2 podél západního břehu. Samotná obec Pogradec měla při sčítání v roce 2023 celkem 46 070 obyvatel a nabízí dlouhou promenádu s plážemi, kde se dá koupat i v září. Na jídelníčku se objevuje ohridský pstruh koran, endemit, který jinde na světě nežije. Asi 20 km na sever leží rybářská vesnice Lin na poloostrově se zbytky raně křesťanského kostela z poloviny 6. století a s mozaikami. Albánská část jezera je od roku 2019 zapsaná na seznamu UNESCO jako rozšíření makedonské lokality.

Kdy tam jít: květen až září kvůli koupání a mírnému počasí

Shkodra a brána do hor

Shkodra je čtvrté nejlidnatější město Albánie a přirozená brána do Prokletých hor i ke Skadarskému jezeru, největšímu jezeru jižní Evropy. Nad soutokem řek Buna, Drin a Kir se na kopci vysokém asi 130 m tyčí hrad Rozafa s legendou o ženě zazděné do hradeb. Město stojí na místě ilyrské Skodry ze 4. století před naším letopočtem a má za sebou zhruba 2 200 let doložených dějin. Do Théthu je to odsud asi 75 km po horské silnici a minibus tam jede kolem 2,5 hodiny, takže většina cestovatelů tudy jen projíždí. Vyplatí se ale zůstat, ve městě vládne uvolněná cyklistická atmosféra a pěší zóna s italsky laděnými kavárnami se objíždí nejlíp na půjčeném kole.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen

Krujë a hrad Skanderbega

Krujë je horské městečko jen 20 km severně od Tirany, odkud Skanderbeg čtvrt století držel Osmany dál od Albánie. Pevnost stojí ve výšce 557 m, základy má z 5. nebo 6. století a Skanderbeg ji získal zpět v roce 1443. Odolala třem velkým obléháním v letech 1450, 1466 a 1467 a padla až v roce 1478, deset let po jeho smrti. Uvnitř hradeb je Národní muzeum Gjergje Kastriotiho Skanderbega, otevřené 1. listopadu 1982, a menší etnografické muzeum v osmanském domě. Pod hradem se vine dřevěný bazar, jeden z nejhezčích v zemi, kde koupíš koberce, měděné nádobí i starožitnosti z komunistické éry. Z letiště v Tiraně je to sem asi 30 minut autem, takže Krujë je ideální zastávka na poslední půlden před odletem.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen