Co vidět na Zakynthosu? Mám pro tebe 7 tipů

Pláž Navagio, vrak mezi útesy

Navagio, česky pláž vraku, je do 31. října 2026 úředně uzavřená a na písek se legálně nedostaneš, ani lodí. Společné rozhodnutí ministerstev zveřejněné ve věstníku zakazuje vstup do zakázané i do kontrolované zóny, koupání v celé zátoce a připlutí lodí blíž než 50 m od břehu, dodržování hlídá pobřežní stráž a policie a za porušení dostaneš pokutu. Důvodem jsou sesuvy vápencových útesů nad pláží, v roce 2018 tu padající kameny zranily výletníky a v roce 2022 zátoku zavřeli po zemětřesení. Uprostřed pláže dál rezaví trup pašeráckého člunu Panagiotis, který tu uvízl na začátku osmdesátých let, a právě on udělal ze zátoky nejfotografovanější místo Řecka. Když si přesto koupíš lodní výlet, ber to jako zastávku na focení z vody, ne jako koupačku na písku.

Kdy tam jít: brzy ráno na klidné moře, na pláž samotnou do 31. října 2026 nesmíš

Vyhlídka na Navagio shora

Vyhlídková plošina nad zátokou u vesnice Anafonitria je po uzavírce jediné místo, odkud se na Navagio smíš dívat, a rozhodnutí z roku 2026 to říká výslovně. Z okraje útesu máš celou pláž s vrakem pod sebou a je to jeden z nejlepších fotografických výhledů v celém Řecku, jenže zábradlí tu není pro ozdobu. Právě pád amerického turisty z útesu a jeho vážné zranění byly jedním z důvodů, proč Řecko v roce 2026 pravidla utáhlo, takže se drž za bariérou a nefoť se na kraji. Skály jsou nezpevněné a pláž je pod zámkem s přestávkami už od roku 2022, kolem plošiny se teprve doplňuje oplocení a další ochranné prvky. Nahoru vyjedeš autem nebo skútrem po klikaté horské silnici a ta jízda vnitrozemím stojí za to i sama o sobě.

Kdy tam jít: podvečer na měkké světlo, nebo ráno kvůli menšímu provozu na silnici

Modré jeskyně a maják Skinari

Modré jeskyně u mysu Skinari na severním cípu ostrova jsou velká atrakce Zakynthosu, které se uzavírka Navagia vůbec netýká. Jde o systém skalních oblouků a dutin vymletých mořem do vápence, kde se sluneční světlo odráží ode dna a barví vodu do zářivě modré, do map je v roce 1897 zanesl Antonios Komoutos. Vyplouvá se sem na malých člunech z přístaviště pod majákem Skinari nebo z přístavu Agios Nikolaos, jen za jeskyněmi jsi zpátky za 1 až 2 hodiny. Delší okruhy kolem severního pobřeží trvají zhruba 3 hodiny a od roku 2026 končí u Navagia jen zastávkou na focení z bezpečné vzdálenosti. Voda uvnitř je průzračná a dá se v ní plavat, nejsytější modrou uvidíš dopoledne, kdy slunce svítí přímo do otvorů.

Kdy tam jít: dopoledne, kdy slunce prosvítí vodu do nejsytější modré

Zátoka Laganas a mořský národní park

Zátoka Laganas je jádrem Národního mořského parku Zakynthos, který v roce 1999 vznikl jako vůbec první park ve Středomoří určený na ochranu mořských želv. Park chrání 135 km² moře a pobřeží a v něm šest hnízdních pláží, Gerakas, Dafni, Sekania, Kalamaki, východní Laganas a ostrůvek Marathonisi, dohromady jen asi 5 km písku. Hnízdí tu 900 až 2 000 snůšek karety obecné ročně, což je zhruba 80 % všech snůšek středomořské populace, v roce 2025 jich sčítači napočítali 2 155 a rok předtím 2 470. Samičky lezou klást vejce v noci od května do srpna, proto na hnízdních plážích platí zákaz nočního vstupu, omezení rychlosti lodí i zákaz zapichování slunečníků. U západního pobřeží ostrova žije navíc malá populace kriticky ohroženého tuleně středomořského. Na pozorování vyraž s certifikovaným provozovatelem, který drží odstup a nehoní želvy kvůli fotce.

Kdy tam jít: červen až srpen v hlavní hnízdní sezóně, brzy ráno za klidné vody

Marathonisi, ostrůvek jako želva

Marathonisi je neobydlený ostrůvek uprostřed Laganaské zátoky, kterému se pro obrys připomínající krunýř říká Želví ostrov. Jeho pláž je jednou ze šesti chráněných hnízdních pláží mořského parku, které dohromady měří jen asi 5 km, takže tu platí zákaz nočního pobytu a pohyb je omezený na vyznačený pruh písku u vody. Na ostrůvku není voda, stín ani obchod, tak si vem všechno s sebou včetně pití. Dostaneš se sem výletní lodí nebo vodním taxíkem z Laganasu a z Limni Keri, plavba trvá jen pár minut a často se kombinuje s vyjížďkou za želvami po mělké zátoce. V roce 2025 napočítali v celé zátoce 2 155 snůšek, takže pravděpodobnost, že cestou nějakou želvu uvidíš, je docela slušná.

Kdy tam jít: dopoledne mimo největší nápor lodí, ideálně v červnu nebo v září

Porto Limnionas a skalnatý západ

Porto Limnionas na západním pobřeží není pláž, ale úzký skalní fjord s hlubokou průzračnou vodou, do které se skáče přímo z plochých kamenů a betonových plošinek. Není tu písek, sprchy ani lehátka, takže si vem vlastní ručník, vodu a hlavně boty do vody, mokré skály pořádně kloužou. Voda je tak čistá, že vidíš kamínky na dně ještě 10 m pod hladinou, a je to jedno z nejlepších míst na ostrově na šnorchlování. Dojedeš sem autem nebo skútrem od vesnice Agios Leon po horské silnici, z města Zakynthos to je asi 40 minut jízdy přes hřeben ostrova s nejvyšším vrcholem Vrachionas ve výšce 758 m. Nad zátokou stojí jediná taverna s výhledem, kde si dáš oběd skoro nad vodou, a protože je to trochu z ruky, bývá tu klidněji než na hlavních plážích.

Kdy tam jít: poledne až odpoledne, kdy je voda nejvíc prosvětlená, mimo vlnobití

Keri, sirné pláže a jižní útesy

Keri je horská vesnice 15 km jihozápadně od města Zakynthos, kde při sčítání v roce 2021 žilo 728 lidí, a odsud se otevírá nejdivočejší část ostrova. Útesy pod vsí spadají do Iónského moře z výšky přes 300 m a stojí na nich maják z roku 1925 vysoký jen 7 m, u kterého se schází půlka ostrova na západ slunce. Pod útesy trčí z moře dvě skalní jehly Mizithres a z přístaviště v Limni Keri vyplouvají menší lodě k jižním jeskyním, k Mizithres i na Marathonisi. Sirná pláž Xigia, kterou průvodci často zmiňují jedním dechem s Keri, ale leží úplně jinde, asi 23 km severně od města Zakynthos na severovýchodním pobřeží, takže na jeden den se ty dvě zastávky nehodí. Celá jižní část ostrova je zelenější a klidnější než nabité Laganas, jen počítej s tím, že po zemětřesení o síle 7,3 stupně v roce 1953 tu z původní zástavby skoro nic nezůstalo.

Kdy tam jít: celé léto, sirné pláže nejlíp za klidného moře bez vln