Co vidět na Ukrajině? Mám pro tebe 8 tipů

Lvov, brána do země

Lvov je pro většinu příchozích z Evropy první ukrajinské město, leží asi 70 km od polské hranice a je nejdostupnějším bodem země, protože vzdušný prostor je od roku 2022 zavřený a dovnitř se jede vlakem z Přemyšlu, autobusem nebo autem. Historické jádro je od roku 1998 zapsané v UNESCO a prochodíš ho pěšky za den, Rynok s radniční věží, Dominikánský kostel, pražírny kávy a Lyčakivský hřbitov. Město žije, restaurace i muzea fungují, jízdenka v tramvaji stojí od 16. května 2026 třicet hřiven v hotovosti, dvacet šest bankovní kartou a dvacet tři přes aplikaci LeoCard. Bezpečné zázemí to ale není, 24. března 2026 zasáhly drony přímo historické centrum, hořel komplex Bernardinského kláštera s kostelem svatého Ondřeje a v kraji se ten den zranilo 32 lidí. Ve Lvovské oblasti platí zákaz vycházení od půlnoci do 5:00, takže si hned po příjezdu zjisti, kde je nejbližší kryt.

Kdy tam jít: květen až září, v zimě hrozí výpadky proudu po útocích na energetiku

Kyjev za válečného stavu

Kyjev funguje i za válečného stavu, metro jezdí, kavárny mají otevřeno a divadla hrají, jen je hlavní město pravidelným terčem raketových a dronových útoků. Podívej se na Kyjevskopečerskou lávru s podzemními chodbami a na chrám svaté Sofie, obě památky jsou v UNESCO od roku 1990, a projdi si Andrejevský sestup. Jízdné v metru i v povrchové dopravě zdražilo 15. července 2026 z osmi na třicet hřiven, při nákupu balíčku padesáti cest přes dopravní kartu vyjde jedna jízda na dvacet pět hřiven. Od půlnoci do 5:00 platí zákaz vycházení, takže poslední spoje jedou dřív, než bys čekal, a stanice metra slouží jako kryty. Podle britského FCDO odpálilo Rusko jen v červenci 2026 kolem 150 balistických raket a měsíční počty obětí přesahovaly dva tisíce, aplikaci na vzdušný poplach typu Tryvoga proto doporučuje i české MZV jako povinnou výbavu.

Kdy tam jít: květen až září, mimo zimní vlnu útoků na energetiku

Užhorod a Zakarpatí, nejklidnější kout

Zakarpatí je jediná ukrajinská oblast, kde od začátku plné invaze v roce 2022 nikdy nezavedli zákaz vycházení, a to po čtyřech letech války něco vypovídá. Užhorod má hrad nad řekou Už, skanzen dřevěné architektury a lipovou alej dlouhou 2,2 km, kterou tu v roce 1928 vysadili čeští botanici a která platí za nejdelší v Evropě. Okrasné sakury přivezli do města z Vídně už v roce 1923 a kvetou od konce dubna do začátku května, tehdy je nábřeží nejhezčí v celém roce. Kraj je hodně smíšený, potkáš tu Rusíny, Maďary i Slováky a spousta Čechů sem jezdí kvůli meziválečné historii, kdy Podkarpatská Rus patřila k Československu. Na slovenskou hranici je to pár kilometrů, což z Užhorodu dělá nejsnazší vstupní bod do země, i sem ale FCDO nedoporučuje jiné než nezbytné cesty.

Kdy tam jít: duben až říjen, sakury kvetou od konce dubna

Karpaty a Ivano-Frankivsk

Ukrajinské Karpaty jsou nejdál od fronty, jak se v zemi dá, zelené hory s huculskými vesnicemi, dřevěnými kostely a levným ubytováním v horských chatách. Nejvyšší je Hoverla s 2 061 metry nad mořem, výstup z Kozmeščyku zvládneš za den, počítej s pěti až šesti hodinami tam a zpět. Základnou je Ivano-Frankivsk s rakouským centrem, kde jízdenka stojí 25 hřiven v hotovosti a 15 hřiven kartou Halka, nebo Jaremče a Vorochta, kam dojedeš vlakem ze Lvova. V zimě se lyžuje v Bukovelu, největším ukrajinském středisku, provoz ale závisí na dodávkách proudu a útoky na energetiku v zimě 2026 opakovaně shodily celé kraje. Klasický turistický region to není, značení i horská služba fungují omezeně a v Ivano-Frankivské oblasti platí zákaz vycházení od půlnoci do 5:00.

Kdy tam jít: červen až září na pěší túry, prosinec až březen na lyže

Černovice a rakouská Bukovina

Černovice na jihozápadě u rumunské hranice patřily k Rakousku a je to na nich vidět na každém rohu. Rezidence bukovinských a dalmatských metropolitů je od roku 2011 zapsaná v UNESCO a vypadá spíš jako maurský palác než jako univerzita, kterou dnes je. Projdi si pěší Kobyljanské ulici, náměstí s radnicí a arménský kostel, město je kompaktní a obejdeš ho pěšky, jízdenka v trolejbusu stojí šestnáct hřiven a v autobuse dvacet. Bukovina patří k nejklidnějším koutům země, je daleko od fronty a s rychlým únikem přes rumunskou hranici, vlakem ze Lvova jedeš zhruba pět hodin. Zákaz vycházení tu začíná o půlnoci a končí ve 4:00, mimo obce platí už od 23:00, takže noční přesuny plánovat nemá smysl.

Kdy tam jít: květen až září

Kamenec Podolský a kaňon Dněstru

Kamenec Podolský je klasický obrázek ukrajinské pevnosti, hrad s jedenácti věžemi stojí na skalnatém ostrohu obtočeném kaňonem řeky Smotryč, přes který vede Novoplánivský most. Muzeum Stará pevnost má otevřeno v pondělí od 9:00 do 16:00 a od úterý do neděle od 9:00 do 17:00, dospělá vstupenka vyjde na 100 hřiven, tedy zhruba padesát korun, dětská na polovinu. Staré město je obehnané hradbami a míchá se tu polská, arménská, turecká a ukrajinská stopa včetně minaretu s Pannou Marií na špici. Kousek na jih leží Národní park Podolské Tovtry a kaňon Dněstru s Bakotou, zatopenou vesnicí s jeskynním klášterem, dostaneš se sem marškrutkou z Chmelnyckého nebo Černovic. Region je daleko od fronty a mimo hlavní terče útoků, i tak tu ale v roce 2026 platí zákaz vycházení od půlnoci do 5:00.

Kdy tam jít: květen až září

Oděsa a Černé moře, ale opatrně

Oděsa je jiná Ukrajina, přístavní, jižní a nespoutaná, s Potěmkinovými schody, operou a čtvrtí Moldavanka, dnes je z ní ale hlavně cíl. Historické centrum je od roku 2023 na seznamu UNESCO a zároveň na seznamu památek v ohrožení, na kterém je i v roce 2026. Při útoku 9. srpna 2026 poškodily zásahy šest historických budov přímo uvnitř chráněné zóny, mimo jiné dům Brandta a Schulze, Sturdzův dům a Rossiho činžák. Koupat se dá jen na oficiálně prověřených plážích, k 6. červenci 2026 jich bylo v Oděse otevřených 35 ze 48 a mimo ně hrozí miny, které se po bouřce posunou. Do Oděsy jezdí lidé pracovně a za rodinou, jako dovolenková destinace v roce 2026 nefunguje.

Kdy tam jít: nejezdí se sem na dovolenou, útoky celoročně

Kam se nejezdí vůbec

Okupovaná území, tedy Krym, většina Doněcké a Luhanské oblasti a části Chersonské a Záporožské, jsou pro cizince mimo hru a MZV ČR tam otevřeně přiznává, že konzulární pomoc poskytnout nedokáže. Vstup na Krym z ruské strany je podle ukrajinského práva nelegální a znamená zákaz vstupu na Ukrajinu i trestní stíhání. Britské FCDO ve verzi ze 14. srpna 2026 nedoporučuje žádné cesty na Krym, do pásma 50 km od běloruské hranice ani do zbytku země kromě pěti západních oblastí, kam nedoporučuje jiné než nezbytné cesty. Přifrontové Charkovsko, Sumsko, Doněcko, Záporožsko a Chersonsko jsou pod pravidelným ostřelováním a v Derhačivské a Lypecké hromadě na Charkovsku platí zákaz vycházení od 17:00 do 9:00, tedy šestnáct hodin denně. Do Černobylské zóny se od roku 2022 běžné turistické prohlídky nekonají, je to uzavřené území s kontrolními body a povolení dnes dostávají hlavně Ukrajinci starší 18 let po registraci pět až sedm dní předem.

Kdy tam jít: nepřístupné, bez ohledu na sezónu