Co vidět na Pobřeží slonoviny? Mám pro tebe 8 tipů

Abidžan, mrakodrapy nad lagunou

Abidžan je největší město země a vypadá jinak, než čekáš od západní Afriky, čtvrť Plateau má skutečné mrakodrapy a přezdívá se jí manhattan Afriky. Dominantou je katedrála svatého Pavla, betonová stavba, která vypadá jako obr táhnoucí za sebou plášť ze skleněných vitráží. Přes laguny jezdí levné trajekty do čtvrti Treichville, kde je velká tržnice a nejlepší street food ve městě. Na kus přírody přímo v metropoli zajdi do národního parku Banco s pralesem a proslulou pračkou prádla pod širým nebem.

Kdy tam jít: prosinec až únor, kdy nejmíň prší

Grand-Bassam, koloniální duch u moře

Grand-Bassam bylo v letech 1893 až 1900 francouzským koloniálním hlavním městem a jeho historické jádro je od roku 2012 na seznamu UNESCO. Ve čtvrti Ancien Bassam stojí polorozpadlé i opravené koloniální domy, katedrála a bývalý guvernérský palác, ve kterém je dnes muzeum kostýmů. Vedle koloniálního města leží tradiční vesnice lidu Nzema, právě ta kombinace je důvodem zápisu do UNESCO. Je to nejsnazší celodenní výlet z Abidžanu, ale v moři si dej pozor na silné zpětné proudy.

Kdy tam jít: celoročně, na koupání prosinec až březen

Yamoussoukro a největší kostel světa

Yamoussoukro je oficiální hlavní město, i když skutečný život se odehrává v Abidžanu, a stojí tu jedna z nejbizarnějších staveb Afriky. Bazilika Panny Marie Královny míru vznikla v letech 1986 až 1989 v rodišti prezidenta Houphouëta-Boignyho a Guinnessova kniha ji vede jako největší kostel světa. Má plochu kolem 30 000 metrů čtverečních, výšku asi 158 metrů a vejde se do ní osmnáct tisíc lidí, přičemž na esplanádu před ní dalších tři sta tisíc. Papež Jan Pavel II. ji vysvětil v roce 1990 a dodnes působí naprosto surreálně uprostřed africké buše.

Kdy tam jít: prosinec až únor, prohlídky dopoledne

Assinie a pláže u ghanské hranice

Assinie je pás písku, palem a lagun asi devadesát kilometrů východně od Abidžanu a je to hlavní víkendová destinace bohatších Abidžanců. Najdeš tu vodní sporty, plážové hotely i jednoduché ubytování a v neděli hlasitou zábavu, přes týden je naopak klid. Nejhezčí je úzká šíje mezi lagunou a oceánem, kde máš vodu z obou stran. Do oceánu lez opatrně, atlantické proudy jsou tady zrádné a záchranáři nejsou samozřejmostí.

Kdy tam jít: prosinec až březen, mimo velkou sezónu dešťů

Národní park Taï, opravdový prales

Taï na jihozápadě u liberijské hranice chrání zhruba 3 300 kilometrů čtverečních posledního velkého souvislého deštného pralesa západní Afriky a na seznamu UNESCO je od roku 1982. Žijí tu západní šimpanzi proslulí tím, že rozbíjejí ořechy kameny, tedy jedno z nejlepších doložených použití nástrojů u zvířat. Dál tu přežívá vzácný hrošík liberijský, leopardi a chocholatky, a v okolí funguje ekomuzeum a komunitní turistika. Počítej ale s tím, že z Abidžanu sem jedeš asi deset hodin autem a návštěvu musíš domluvit dopředu.

Kdy tam jít: prosinec až únor, v době dešťů je cesta těžká

Man a hory na západě

Okolí města Man je zelený hornatý kout země s vodopády Cascade de Man, horou Tonkoui a proslulými visutými mosty upletenými z lián. Mosty udržují místní komunity podle staré tradice a přechod přes ně nad řekou je zážitek, který nikde jinde v regionu nemáš. Kraj je etnicky pestrý a najdeš tu i tradiční tanečníky na chůdách. Ověř si ale předem aktuální bezpečnostní situaci, britské úřady nedoporučují cesty do pásu 20 kilometrů od liberijské hranice kvůli místním milicím a samotný Man leží od hranice jen kousek dál.

Kdy tam jít: listopad až únor, kdy jsou cesty sjízdné

Národní park Comoé na severovýchodě

Comoé je s plochou kolem 11 500 kilometrů čtverečních největší chráněné území západní Afriky a patří do UNESCO i mezi biosférické rezervace. Krajina přechází od vlhké guinejské savany po suchou súdánskou zónu a najdeš tu galeriové lesy podél řeky Comoé, hrochy, antilopy a hodně ptáků. Po letech pytláctví se stavy zvěře pomalu zvedají a park se otevírá řízené turistice. Leží ovšem na severovýchodě u burkinské hranice a britské ministerstvo zahraničí v září 2026 nedoporučuje veškeré cesty přímo do parku Comoé i do celého pásu do 40 kilometrů od hranic s Burkinou Faso a Mali, takže návštěvu ber jako reálně nedostupnou.

Kdy tam jít: prosinec až duben v suchém období

Korhogo a kultura Senufo

Sever kolem Korhoga je úplně jiná země než tropický jih, je tu savana, sucho a v zimě fouká prašný harmattan ze Sahary. Žije tu lid Senufo proslulý řezbami, tkaním a hlavně malovanými látkami korhogo, které se dodnes barví bahnem a rostlinnými barvivy. V okolí najdeš tkalcovské vesnice a v širším regionu i hliněné mešity v súdánském stylu zapsané v UNESCO. Zároveň platí, že severní pomezí u Mali a Burkiny Faso je nejrizikovější částí země a cestu sem si musíš opravdu dobře rozmyslet.

Kdy tam jít: listopad až únor, mimo největší vedra