Co vidět na Papui-Nové Guineji? Mám pro tebe 8 tipů

Port Moresby

Port Moresby je jediné místo v zemi, kam vede pravidelná mezinárodní linka, takže přes něj projde skoro každý, kdo na Papuu-Novou Guineu míří. Nejlepší zastávka je Port Moresby Nature Park s rajskými ptáky, kasuáry a klokany stromovými, otevřeno má denně od 9 do 16 hodin a vstup pro dospělého návštěvníka ze zahraničí stojí 22 kina. Přidej Národní muzeum a galerii a budovu parlamentu, jejíž průčelí kopíruje tvar duchovního domu haus tambaran. Bezpečnost tady ber vážně: britské FCDO mluví o vysokém riziku závažné kriminality v Port Moresby, Lae a Mount Hagenu a zvlášť varuje před okolím parlamentu ve čtvrti Waigani mimo pracovní dobu, v lednu 2024 navíc protest policistů kvůli výplatám přerostl v rabování, při kterém ve městě zemřelo nejméně 15 lidí. Přesouvej se hotelovým transferem nebo s místním řidičem, po setmění nikam pěšky a Moresby ber spíš jako přestupní bod než jako cíl.

Kdy tam jít: celoročně jako přestup, ideálně v suchém období květen až říjen

Kokoda Track

Kokoda Track je 96 km dlouhá stezka přes pohoří Owen Stanley a nejde po ní jít na vlastní pěst, povolení vydává Kokoda Track Authority a trek musí ve všech případech zařídit licencovaný operátor. Trekové povolení stojí 350 kina pro cizince a 175 kina pro obyvatele Papuy, charitativní výpravy platí paušál 2000 kina. Většina skupin trasu ujde za šest až deset dní a je to fyzicky nejtěžší věc, kterou v zemi zvládneš, čeká tě bahno, vlhké horko a stoupání, která se sčítají do tisíců metrů převýšení. Stezka připomíná krutou kampaň mezi australskými a japonskými vojáky v roce 1942 a u Isuravy stojí památník padlým se čtyřmi kamennými deskami. Nosiči z místních vesnic ti odnesou část výbavy a jsou zároveň nejlepším zdrojem toho, co se tady tehdy dělo a co to pro jejich rodiny znamenalo.

Kdy tam jít: suché období duben až září, mimo nejmokřejší měsíce

Vysočina a festivaly sing-sing

Centrální vysočina okolo Goroky a Mount Hagenu je místo, kde se konají největší sing-singy, tedy setkání, na kterých se skupiny navzájem představují tancem, zpěvem a slavnostní výzdobou. Goroka Show se koná 18. až 20. září 2026, letos slaví 70. ročník a sjíždí se na něj přes sto skupin z celé země, což z něj dělá nejdéle běžící kulturní slavnost Papuy. Mount Hagen Show se pořádá v Queen’s Parku od roku 1961 a jeho ročník 2026 proběhl 14. až 16. srpna, takže nejbližší termín vychází až na srpen 2027. Není to show objednaná pro cizince, ale příležitost, kdy se skupiny prezentují navzájem, takže se před fotkou zeptej, respektuj odmítnutí a neplet se tanečníkům do prostoru. Ubytování v Goroce i v Hagenu se na termín slavností vyprodává měsíce dopředu a vnitrostátní letenky v těch dnech výrazně zdraží.

Kdy tam jít: polovina září kvůli Goroka Show, srpen kvůli Mount Hagen Show

Řeka Sepik

Sepik je s 1 126 km nejdelší řekou ostrova Nová Guinea a na celé délce ji nepřekračuje jediný most, takže se tu cestuje výhradně po vodě motorovým člunem. Pramení v pohoří Victor Emanuel ve výšce 2 170 m a jeho povodí přesahuje 80 000 km2, přičemž horní tok je od roku 2006 na indikativním seznamu UNESCO jako smíšená přírodní a kulturní lokalita. Ve vesnicích podél řeky žijí řezbáři, jejichž masky, štíty a krokodýlí figury patří k nejsbíranějšímu domorodému umění světa a končí ve sbírkách muzeí po celé Evropě. Srdcem vesnice bývá duchovní dům haus tambaran s vysokým zdobeným štítem, kam mají tradičně přístup jen muži, a i dnes se do něj vstupuje jen na pozvání. Spí se v jednoduchých vesnických ubytováních bez elektřiny, program určuje hladina řeky a ne jízdní řád, a právě proto je Sepik nejsilnější ponor, jaký v zemi zažiješ.

Kdy tam jít: suché období květen až říjen, kdy je řeka lépe splavná

Rabaul a Kokopo

Rabaul bývalo nejhezčím městem země, dokud ho 19. září 1994 nezasypal popel ze současné erupce sopek Tavurvur a Vulcan. Erupční sloup vystoupal až do 18 km výšky, pod tíhou popela se ve městě zbortila většina střech a správa provincie se pak přestěhovala do sousedního Kokopa. Tavurvur je pořád činná, dá se na ni vyjít za časného rána nebo ji obeplout člunem, výstup se ale domlouvá přímo s majiteli pozemku, ne přes agenturu. V Kokopu najdeš válečné muzeum s japonskou technikou a tunely v kopcích, kde se za druhé světové války schovávaly čluny a zásoby. Nad zálivem Simpson Harbour, což je zatopená kaldera, se otevírá jeden z nejdramatičtějších výhledů v celém Pacifiku.

Kdy tam jít: suché měsíce květen až říjen, sopku brzy ráno

Kimbe Bay a potápění

Kimbe Bay v Západní Nové Británii je zátoka, ve které bylo zaznamenáno přes 400 druhů korálů a víc než 860 druhů útesových ryb, což je na jediné moře výjimečné číslo. Základnou je Walindi Plantation Resort asi 60 minut jízdy z letiště Hoskins, odkud se vyplouvá na podmořské hory, jejichž vrcholy vystupují z hloubky skoro k hladině. Vedle resortu funguje výzkumné a vzdělávací centrum Mahonia Na Dari, které učí místní děti o útesu a je hodně důvod, proč tu koráli nejsou vytěžení. Podobná liga je i Milne Bay a Tufi mezi tropickými fjordy, kde se potápí na vraky lodí a letadel z bojů v letech 1942 až 1945. Počítej ale s prémiovými cenami, sem se létá vnitrostátně a týdenní potápěčský balíček stojí víc než cesta do Asie.

Kdy tam jít: celoročně, nejlepší viditelnost v suchém období

Tari a Huli wigmen

V Jižní vysočině okolo Tari žijí Huli, muži zdejších rodů nosí slavnostní paruky vyrobené z vlastních vlasů a zdobené pery rajských ptáků. Papua-Nová Guinea hostí 38 ze 43 druhů rajek světa a okolí Tari patří k nejlepším místům planety, kde je vidět při toku za úsvitu. Lodge Ambua leží ve výšce zhruba 2 100 m pod vrcholy Doma Peaks, zaznamenaných tu bylo 217 druhů ptáků včetně 13 druhů rajek a elektřinu dodává vlastní malá vodní elektrárna 24 hodin denně. Chodí se odsud po udržovaných stezkách mlžným horským lesem ke skrytým vodopádům, kde je i v poledne vlhko a chladno, takže balíme vrstvy a nepromokavou bundu. Je to odlehlý region, létá se sem vnitrostátně přes Port Moresby a bez zkušeného místního průvodce sem nejezdi.

Kdy tam jít: suché období květen až září, ptáky za úsvitu

Ostrovy Nová Guinea a Tabar

Kromě pevniny má země rozeseté ostrovy jako Nové Irsko, Manus nebo Trobriandy, kde je život pomalejší a bezpečnější než ve velkých městech. Přes Nové Irsko vede Boluminski Highway, 193 km dlouhá pobřežní silnice z Kavieng do Namatanai, kterou se dá projet autem i na kole a cestou zastavovat na prázdných plážích. Trobriandy jsou známé slavnostmi sklizně ignamu Milamala, které se konají obvykle od června do srpna, takže ročník 2026 už skončil a další vyjde na léto 2027, přesný termín ale určuje místní náčelník a mění se rok od roku. Doprava sem je zdlouhavá a drahá, létá se malými letadly a spoje se ruší podle počasí, takže si nechávej v plánu rezervu. Pro cestovatele, kteří chtějí kulturu spojit s odlehlými plážemi, je to ale ta nejlepší třešnička na konec.

Kdy tam jít: suché období květen až říjen