Co vidět na Palau? Mám pro tebe 8 tipů

Koror

Koror je jediné skutečné město Palau, žije v něm kolem 12 700 lidí, tedy zhruba polovina obyvatel celé země, a seženeš tu hotely, restaurace, supermarkety i všechny dive shopy. Odtud vyráží drtivá většina lodních výletů do laguny, takže tu strávíš aspoň pár nocí, i když samotné město není žádná krása. Zajdi do Belau National Museum, založeného v roce 1955 a nejstaršího nepřetržitě fungujícího muzea v Mikronésii, a do Etpison Museum otevřeného v roce 1999, kde pochopíš historii i kulturu ostrovů. Hned po příletu si tu vyřiď permity, vstup do Rock Islands stojí 50 USD na deset dní a v kombinaci s Jellyfish Lake 100 USD, bez nich tě na výlet nevezmou. Environmentální poplatek 100 USD, kterým Palau od 1. ledna 2018 platí ochranu přírody, řešit nemusíš, je napevno zahrnutý v ceně každé mezinárodní letenky a na místě se nedoplácí. Večer zapadni do některé z místních restaurací na čerstvé ryby, ceny jsou ale kvůli dovozu všeho ostatního vysoké.

Kdy tam jít: kdykoli jako základna, ideálně jako první a poslední zastávka cesty

Rock Islands Southern Lagoon

Rock Islands je zhruba dvě až tři stovky zelených vápencových ostrůvků ve tvaru hřibů, které plují v neuvěřitelně modré laguně jižně od Kororu. Souostroví zabírá kolem 42 km2 a od roku 2012 je na seznamu světového dědictví UNESCO, a to jak pro přírodu, tak pro stopy dávného osídlení a desítky mořských jezer. Hřibovitý tvar ostrovů vznikl tím, že mořští živočichové po tisíce let okusovali vápenec v úrovni přílivu, takže mají těsně nad hladinou hlubokou rýhu. Projedeš je na celodenním výletu lodí z Kororu, který obvykle spojuje šnorchlování, pláže a zastávku u Jellyfish Lake nebo Milky Way. Pro vstup potřebuješ desetidenní permit od Koror State za 50 USD, s Jellyfish Lake pak za 100 USD. Nejbližší ostrůvky začínají asi 5 km od Kororu, takže i půldenní výlet dává smysl.

Kdy tam jít: prosinec až duben za klidné laguny a nejlepší viditelnosti

Jellyfish Lake

Jellyfish Lake, místně Ongeim’l Tketau, je slané jezero na ostrově Eil Malk asi 45 minut plavby z Kororu, dlouhé 460 m, široké 160 m a v průměru 30 m hluboké. Vzniklo zhruba před 12 000 lety a díky izolaci od moře tu zlaté medúzy ztratily prakticky veškerou žahavost, takže se mezi nimi dá bezpečně šnorchlovat. Jejich počet ale prudce kolísá, ve špičce roku 2005 jich tu bylo kolem 30 milionů, po velkém suchu v roce 2016 se jezero na dva roky zavřelo a na začátku roku 2025 jich napočítali jen kolem 5 600. Jezero zůstává otevřené a i ve slabých letech tu plavou medúzy měsíčnice, ale před cestou se u dive shopu ptej, jak to zrovna vypadá. Do jezera se smí jen se šnorchlem, potápění s bombami je zakázané, protože bubliny medúzám škodí a v hloubce se drží vrstva vody se sirovodíkem. Pořád je to zážitek trochu mimo realitu, jen s ním nepočítej jako s jistotou.

Kdy tam jít: prosinec až duben, kdy bývá populace medúz nejsilnější

Blue Corner

Blue Corner je nejslavnější potápěčská lokalita celého Palau a pravidelně se objevuje v žebříčcích nejlepších dive spotů světa. Je to podmořský výběžek stěny, jehož terasa leží zhruba v 15 až 20 m a jehož hrana padá kolem 30 m rovnou do modré hloubky. Kvůli silnému proudu se tu potápěči zaklesnou háčkem, takzvaným reef hookem, do mrtvého korálu a sledují divadlo přímo před sebou, aniž by museli plavat. Kolem táhnou hejna barakud, žraloci šedí a bělocípí, karety, napoleoni a za správného přílivu i manty. Proud tu umí bez varování změnit směr, i nahoru a dolů, takže je to spot spíš pro zkušenější potápěče. Zážitek z toho množství života tě ale dostane i po letech potápění.

Kdy tam jít: prosinec až duben pro nejlepší viditelnost, ponor plánuj podle přílivu

German Channel a Blue Holes

German Channel je umělý kanál prostřílený a prokopaný v bariérovém útesu v roce 1908, ještě za německé správy Palau, aby se z ostrovů dal vyvážet fosfát. Dnes je z něj jedna z nejlepších čisticích stanic pro obří manty, které tu za správného přílivu krouží nad korálovými balvany a nechávají se čistit menšími rybkami. Asi 300 m severně od Blue Corner najdeš Blue Holes, soustavu čtyř svislých komínů, které se otvírají v mělkém útesu jen metr až dva pod hladinou. Komíny ústí do obří jeskyně, jejíž okno do modré začíná zhruba ve 26 m a klesá až ke 42 m, takže se propadneš do katedrály plné šikmého světla. Obě místa leží blízko sebe na jihozápadním okraji laguny, dají se spojit do jednoho potápěčského dne a často z něj bývá nejhezčí den celého pobytu.

Kdy tam jít: prosinec až duben, manty se objevují hlavně za přílivu

Vraky 2. světové války

Laguna kolem Kororu je jedno velké podvodní muzeum druhé světové války, protože při americké operaci Desecrate One 30. a 31. března 1944 tu bylo potopeno nebo poškozeno 36 japonských lodí. Největším vrakem je tanker Iro Maru, dlouhý 143 m, který šel ke dnu 31. března 1944 po přímém zásahu do strojovny západně od Kororu. Kousek dál leží nákladní Chuyo Maru a řada dalších lodí, dnes zarostlých korálovými zahradami plnými ryb, k mělčím kusům se dostaneš i jen se šnorchlem. Kromě lodí najdeš na dně sestřelená letadla a na souši na Peleliu a Angauru zbytky tanků a děl. Je to spojení historie a přírody, které z Palau dělá cíl nejen pro potápěče, ale i pro fanoušky válečné historie.

Kdy tam jít: celoročně, nejlepší viditelnost v suché sezoně prosinec až duben

Peleliu

Peleliu je klidný ostrov o rozloze asi 16 km2 na jihu Palau, na kterém se od 15. září do 27. listopadu 1944 odehrála jedna z nejkrvavějších bitev pacifické války. Padlo tu přes 12 000 japonských a kolem 2 000 amerických vojáků, Japonci se přitom bránili z pěti stovek vápencových jeskyní propojených tunely na hřebeni Umurbrogol, kterému Američané říkali Bloody Nose Ridge. Dnes je z ostrova muzeum pod širým nebem, v džungli rezaví tanky, děla a vraky letadel a do bunkrů i jeskyní se dá vlézt. Kromě historie tu najdeš i liduprázdné pláže s bílým pískem a skvělé potápění na okolních útesech, takže se dá spojit obojí. Dostaneš se sem lodí nebo malým letadlem z Kororu, ideálně s místním průvodcem, který ti bojiště vysvětlí.

Kdy tam jít: prosinec až duben na sušší počasí a klidné moře na přejezd

Babeldaob

Babeldaob je s 331 km2 s odstupem největší ostrov Palau a zabírá přes 70 procent rozlohy celé země, přesto na něm žije jen kolem 6 000 lidí. Zůstává divoký, zelený a turisty skoro nedotčený, i když je na něm letiště Airai i nové hlavní město Ngerulmud, kam se úřady přestěhovaly v roce 2006. Nejde sem za potápěním, ale za přírodou a historií, čeká tě tu nejvyšší vodopád země Ngardmau, ke kterému vede stezka džunglí, a starobylé kamenné monolity Badrulchau na severním konci ostrova. Ostrov obkružuje asfaltová Compact Road, takže se dá pohodlně projet půjčeným autem za jeden den, a z Kororu na něj vede most. Nejvyšší bod ostrova, hora Ngerchelchuus s 242 m, je zároveň nejvyšším bodem celého Palau. Je to skvělý kontrast k životu na vodě, když si chceš od potápění na den nebo dva odpočinout.

Kdy tam jít: prosinec až duben, kdy jsou stezky méně blátivé