Co vidět na Lanzarote? Mám pro tebe 7 tipů

Národní park Timanfaya

Timanfaya, místními zvaný Montañas del Fuego neboli Ohnivé hory, je surová krajina ztuhlé lávy z obřích sopečných erupcí let 1730 až 1736. U vstupu ti rangeři předvedou geotermální ukázky, kdy pár metrů pod povrchem sálá takové teplo, že zapálí suché roští a nalitá voda vystřelí jako gejzír. Přímo tady stojí restaurace El Diablo od Césara Manriqueho, kde ti maso ugrilují na roštu nad přírodním sopečným otvorem. Krajinou samotnou se nesmí chodit pěšky, projedeš ji panoramatickým autobusem po takzvané Ruta de los Volcanes, který je v ceně vstupu.

Kdy tam jít: celoročně, přijeď hned po otevření kvůli frontám a autobusu

Jameos del Agua a Cueva de los Verdes

Na severovýchodě ostrova se táhne dlouhý lávový tunel, který vznikl při erupci sopky Corona a dnes ukrývá dvě z nejslavnějších míst ostrova. Jameos del Agua je Manriqueho arcidílo, galerie, restaurace a koncertní sál zabudované do zborcené jeskyně s podzemním jezírkem, ve kterém žijí drobní slepí albínští krabi endemičtí právě sem. Kousek dál pokračuje jeskyně Cueva de los Verdes, kterou projdeš po značené trase a na jejímž konci tě čeká optický trik, který ti nebudu prozrazovat. Obě místa se dají snadno spojit do jednoho dopoledne a patří k tomu nejlepšímu, co Lanzarote nabízí.

Kdy tam jít: celoročně, na Jameos del Agua zkus i večerní program

Mirador del Río a sever ostrova

Nejsevernější cíp Lanzarote je hornatý a divoký, korunovaný vyhlídkou Mirador del Río, kterou César Manrique geniálně schoval do útesu tak, že zvenčí skoro splývá se skalou. Zevnitř se pak otevře ohromující výhled přes úžinu El Río na sousední ostrov La Graciosa a další ostrůvky souostroví Chinijo. Cestou nahoru projedeš klidnými bílými vesničkami a kolem solných polí, sever je mnohem méně turistický než jižní letoviska. Odsud se dá pokračovat dolů do rybářské vesnice Órzola, odkud vyplouvají trajekty na La Graciosu.

Kdy tam jít: za jasného počasí kvůli výhledu, ráno bývá bez oparu

La Geria a víno v lávě

La Geria je jedno z nejfotogeničtějších vinařství světa a nikde jinde takovou krajinu neuvidíš. Po erupcích zůstala země pokrytá vrstvou černého sopečného popela zvaného picón, a tak místní révu sázejí do jednotlivých kruhových jamek vyhloubených v popelu, každou chráněnou nízkou půlkruhovou zídkou z lávových kamenů proti větru. Výsledkem jsou tisíce černých důlků s jedním keřem uprostřed, které se táhnou po svazích jako měsíční krajina. Zastav se v některé z bodeg podél silnice LZ-30, ochutnej suché bílé z odrůdy malvasía a dej si k tomu místní kozí sýr.

Kdy tam jít: celoročně, sklizeň tradičně v srpnu

Pláže Papagayo a jižní cíp

Nejhezčí pláže ostrova najdeš na jižním cípu v chráněné oblasti Los Ajaches kousek za letoviskem Playa Blanca. Playas de Papagayo je řada zlatavých zátok schovaných pod nízkými skalami s průzračnou tyrkysovou vodou, kde je klid a téměř žádná zástavba. Vede sem prašná cesta, za vjezd do chráněné oblasti se platí pár eur a některé zátoky jsou přístupné jen pěšky nebo lodí. Samotná Playa Blanca je klidné letovisko s pěknou promenádou a odplouvají odsud i trajekty na sousední ostrov Fuerteventura.

Kdy tam jít: duben až listopad na koupání, přijeď brzy kvůli parkování

Teguise a Jardín de Cactus

Teguise je bývalé hlavní město ostrova, klidné historické městečko s bílými domy, kostelem a dlážděnými uličkami, které v neděli ožívá jedním z největších trhů na Kanárech. Nedaleko odtud stojí Jardín de Cactus, poslední velké dílo Césara Manriqueho, kaktusová zahrada vytvořená ve staré jámě po těžbě popela s více než tisícovkou druhů kaktusů a starým větrným mlýnem nad ní. V okolí se vyplatí zajet i k Fundación César Manrique v Tahíche, což je jeho bývalý dům postavený z části v lávových bublinách. Dohromady ti tyhle zastávky ukážou, jak jeden člověk dokázal dát celému ostrovu jednotný ráz.

Kdy tam jít: trh v Teguise v neděli dopoledne, zahrada celoročně

El Golfo, Los Hervideros a jižní pobřeží

Západní pobřeží u obce Yaiza patří k nejdivočejším koutům ostrova. U rybářské vesničky El Golfo leží zelené jezírko Charco de los Clicos, poloviční kráter zaříznutý do moře, jehož voda dostává barvu od zvláštních řas a minerálů. Kousek dál se o černé útesy tříští oceán v Los Hervideros, kde vlny burácí v lávových jeskyních a vystřikují skalními otvory. Cestou mineš i rozlehlá solná pole Salinas de Janubio, největší na Kanárech, a celý úsek je nádherná projížďka autem podél sopečného pobřeží.

Kdy tam jít: za silnějšího moře jsou Los Hervideros nejdramatičtější