Co vidět na Lanzarote? Mám pro tebe 7 tipů

Národní park Timanfaya

Timanfaya je jediné místo na Kanárských ostrovech, kde stojíš uprostřed lávy z erupcí let 1730 až 1736 a do samotné krajiny se pěšky nesmí vkročit. Národním parkem byl vyhlášen 9. srpna 1974 a chrání 5 107 hektarů ztuhlého sopečného pole, na kterém erupce vychrlily zhruba krychlový kilometr lávy. Vstupné do Montañas del Fuego stojí 30 EUR pro dospělého, děti do šesti let mají zdarma a otevřeno je denně od 9:30 do 15:45. V ceně máš geotermální ukázky i vyhlídkový autobus po Ruta de los Volcanes a celá návštěva ti zabere kolem 90 minut. Přímo tady vaří restaurace El Diablo od Césara Manriqueho, která maso griluje na roštu nad přírodním sopečným otvorem. Vstupenku si rezervuj online, jinak se ti může stát, že tvůj čas bude vyprodaný.

Kdy tam jít: celoročně, přijeď hned po otevření v 9:30 kvůli frontám na autobus

Jameos del Agua a Cueva de los Verdes

Jameos del Agua a Cueva de los Verdes jsou dvě části jednoho lávového tunelu sopky Corona, který měří přes 7 km a pokračuje pod hladinou oceánu jako Túnel de la Atlántida. Jameos del Agua je Manriqueho arcidílo, galerie, restaurace a koncertní sál zabudované do zborcené jeskyně s podzemním jezírkem, ve kterém žijí drobní slepí albínští krabi Munidopsis polymorpha endemičtí právě sem. Vstup stojí od 17 EUR, otevřeno je denně od 10:00 do 18:00 s posledním vstupem v 17:15 a v pátek se tu navíc konají večerní Noches de Jameos s koncertem u jezírka. Cueva de los Verdes vyjde také na 17 EUR, otevírá v 9:30 a zavírá v 16:45, projdeš ji po zhruba 1 km dlouhé trase za 50 minut. Na konci tě čeká optický trik, který ti nebudu prozrazovat. Obě místa se dají snadno spojit do jednoho dopoledne a patří k tomu nejlepšímu, co Lanzarote nabízí.

Kdy tam jít: celoročně, na Jameos del Agua zkus i páteční večerní program

Mirador del Río a sever ostrova

Mirador del Río je vyhlídka, kterou César Manrique vysekal přímo do útesu nad úžinou El Río, takže zvenčí ji od skály skoro nerozeznáš. Stavět se začalo v roce 1971, otevřela se v roce 1973 a dnes za vstup zaplatíš 9 EUR, otevřeno je od 10:00 do 17:00 s posledním vstupem v 16:40. Zevnitř se ti dvěma obloukovými okny otevře výhled přes úžinu na sousední ostrov La Graciosa a další ostrůvky souostroví Chinijo. Prohlídka ti zabere zhruba 45 minut i s kávou u okna. Cestou nahoru projedeš klidnými bílými vesničkami a kolem solných polí, sever je mnohem méně turistický než jižní letoviska. Odsud se dá pokračovat dolů do rybářské vesnice Órzola, odkud vyplouvají trajekty na La Graciosu.

Kdy tam jít: za jasného počasí kvůli výhledu, ráno bývá bez oparu

La Geria a víno v lávě

La Geria je vinařská krajina, kde réva neroste v řádcích, ale v tisících kuželovitých jamek vyhloubených do černého sopečného popela zvaného picón. Chráněná krajina má 5 255 hektarů, tedy přes 50 km² svahů, a zasahuje do pěti obcí od Yaizy přes Tías a Tinajo po San Bartolomé a Teguise. Některé jamky jsou přes 3 m hluboké a až 8 m široké, na jednom hektaru jich může být až 350 a každou chrání nízká půlkruhová zídka z lávových kamenů proti větru. Výsledkem jsou tisíce černých důlků s jedním keřem uprostřed, které se táhnou po svazích jako měsíční krajina. Nejrozšířenější odrůdou je malvasía a sklizeň tu začíná už koncem července, takže jde o vůbec nejčasnější vinobraní v Evropě. Zastav se v některé z bodeg podél silnice LZ-30, ochutnej suché bílé a dej si k tomu místní kozí sýr.

Kdy tam jít: celoročně, sklizeň od konce července do srpna

Pláže Papagayo a jižní cíp

Playas de Papagayo je řada zátok uvnitř přírodního monumentu Los Ajaches, kam autem projedeš jen přes placenou závoru. Vjezd stojí 3 EUR za auto a platí se výhradně kartou, hotovost tu neberou, pěšky a na kole je vstup zdarma. Los Ajaches je chráněný od roku 1994 a měří 3 009 hektarů, jeho sopečný masiv je starý zhruba 11 milionů let a eroze ho srovnala na dnešních necelých 400 m. Za závorou pokračuje prašná cesta k jednotlivým zlatavým zátokám s průzračnou tyrkysovou vodou, některé jsou přístupné jen pěšky nebo lodí. Samotná Playa Blanca je klidné letovisko s pěknou promenádou a odplouvají odsud i trajekty na sousední Fuerteventuru.

Kdy tam jít: duben až listopad na koupání, přijeď brzy kvůli parkování

Teguise a Jardín de Cactus

Teguise byla hlavním městem Lanzarote 434 let, než ji v roce 1852 vystřídalo přístavní Arrecife. Dodnes je to klidné historické městečko s bílými domy a dlážděnými uličkami, které v neděli dopoledne ožívá největším trhem na ostrově s víc než 400 stánky. Nedaleko odtud stojí Jardín de Cactus, poslední velké dílo Césara Manriqueho, kaktusová zahrada ve staré jámě po těžbě popela s bezmála 500 druhy kaktusů z pěti kontinentů. První kaktus se tu zasadil 18. ledna 1989 a nad terasami se točí jeden z posledních tradičních mlýnů na gofio. Vstup stojí 9 EUR, otevřeno je od 10:00 do 17:00 s posledním vstupem v 16:30 a prohlídka ti zabere asi 60 minut. V okolí se vyplatí zajet i k Fundación César Manrique v Tahíche, což je jeho bývalý dům postavený zčásti v lávových bublinách.

Kdy tam jít: trh v Teguise v neděli dopoledne, zahrada celoročně

El Golfo, Los Hervideros a jižní pobřeží

Charco de los Clicos u vesničky El Golfo je zelené jezírko dlouhé asi 100 m, ke kterému se dnes nesmí sestupovat a díváš se na něj jen z vyhlídky nad ním. Zelenou barvu mu dává řasa Ruppia maritima a síra ve vodě, plocha jezírka je jen kolem 7 100 metrů čtverečních a od černé pláže ho dělí pár desítek kroků. Vyhlídka je asi 50 m od parkoviště, takže se sem dostaneš i s malými dětmi. Kousek dál se o černé útesy tříští oceán v Los Hervideros, kde vlny burácí v lávových jeskyních a vystřikují skalními otvory. Cestou mineš i solná pole Salinas de Janubio, největší na Kanárech, která se začala budovat v roce 1895 a v nejlepších letech po roce 1953 se tu vytěžilo přes deset milionů kilo soli ročně.

Kdy tam jít: za silnějšího moře jsou Los Hervideros nejdramatičtější, na jezírko za slunce