Co vidět na Fuerteventuře? Mám pro tebe 7 tipů

Přírodní park a duny Corralejo

Duny u Corraleja jsou největší pole písečných dun na Kanárských ostrovech a spadají rovnou do tyrkysového moře. Pás dun je zhruba 10,5 km dlouhý a 2,5 km široký a zabírá přes 2 600 hektarů na severovýchodním cípu ostrova. Chráněné území tu vzniklo už v roce 1982, v roce 1994 bylo překlasifikováno na přírodní park a vstup je volný a zdarma. Písek přitom není sopečný, vznikl rozdrcením mušlí a schránek mořských organismů, proto je tak světlý. Podél silnice FV-1 najdeš odstavná místa a odtud jdeš na Grandes Playas pěšky, skoro pořád tu fouká, tak si vezmi šátek a něco proti větru. Na severním okraji parku leží rušné letovisko Corralejo s trajektem na ostrov Lobos, ideální základna pro první dny na ostrově.

Kdy tam jít: celoročně, na focení dun brzy ráno nebo k večeru

El Cotillo a jeho laguny

El Cotillo je rybářská vesnice na severozápadním cípu Fuerteventury, kde ještě v roce 2015 žilo jen kolem 1 289 lidí a velké hotely sem nedorazily. Severně od vsi najdeš řetěz mělkých tyrkysových lagun chráněných skalami, Los Lagos a Playa de la Concha, kde je voda klidná a teplejší, ideál na koupání s dětmi i pro ty, co nemají rádi vlny. Naopak jižně leží divoká Piedra Playa neboli Playa del Castillo s vlnami, kam míří surfaři. Nad ní stojí kruhová strážní věž Torre del Tostón postavená v roce 1700 podle plánů inženýra Claudia de l’Isle, která měla třemi železnými děly odrážet pirátské nájezdy. Chráněnou památkou je od roku 1949 a znovu byla vyhlášena 12. července 1993. Zajdi si sem na západ slunce a k tomu na čerstvé ryby do některé z hospůdek v přístavu.

Kdy tam jít: laguny za odlivu, na surf a západ slunce podvečer

Cofete a poloostrov Jandía

Cofete je pláž bílého písku dlouhá 14 km pod horským hřebenem Jandía, na kterou se dostaneš jen po prašné klikaté cestě z Morro Jable. Leží uvnitř přírodního parku Jandía, který má 14 318 hektarů a chráněný je od roku 1987, a nad ní se zvedá Pico de la Zarza, nejvyšší bod Fuerteventury s 807 m. Je nádherně opuštěná a fotogenická, kvůli silným proudům a větru se tu ale nedoporučuje koupat, jeď sem spíš na procházku a ten pocit konce světa. V osadě Casas de Cofete žije asi 25 lidí a kousek od pláže stojí malý hřbitov. Nad pláží se tyčí záhadná Villa Winter, dům německého inženýra Gustava Wintera stavěný mezi lety 1946 a 1954 a opředený legendami o německých ponorkách. Na cestu do Cofete si půjč terénnější auto nebo vezmi organizovaný výlet, běžné půjčovny sem vjezd neradi vidí.

Kdy tam jít: za sucha a klidnějšího počasí, počítej s prašnou cestou

Sotavento a kitesurf na jihu

Playa de Sotavento u Costa Calma je jeden z nejslavnějších spotů světa na windsurfing a kitesurf, protože za odlivu tu vzniká obrovská mělká laguna. Světový pohár se tady jezdí od roku 1986, kdy ho založil René Egli, a ročník 2026 je v pořadí osmatřicátý. Koná se od 17. července do 1. srpna 2026, windsurfing má program do 26. července a pak navazuje wingfoil. Voda v laguně je mělká a bezpečná na učení, kousek dál pak fouká pro pokročilé jezdce a i jako začátečník tu najdeš školy, kde si půjčíš vybavení a vezmeš první lekci. Když nejezdíš na prkně, stačí přijít koukat, barvy laguny a plachet za větrného dne jsou samy o sobě zážitek.

Kdy tam jít: vítr nejsilnější v létě, laguna nejhezčí za odlivu

Isla de Lobos

Isla de Lobos je neobydlený ostrůvek jen 2 km od Corraleja, na který tě bez rezervace předem vůbec nepustí. Má rozlohu asi 6 km², pobřeží dlouhé 13,7 km a nejvyšší bod tvoří erodovaný sopečný kužel Montaña La Caldera se 127 m. Přírodním parkem je od roku 1982 a od zavedení systému LobosPass sem smí denně jen 400 lidí, povolení je bezplatné a rezervuješ si ho online na dopolední nebo odpolední blok. Trajekt z Corraleja jezdí několikrát denně a cesta trvá 15 až 20 minut. Na ostrově si dáš okruh k majáku Punta Martiño, který se poprvé rozsvítil 30. července 1865, vylezeš na La Calderu a vykoupeš se v klidné laguně El Puertito. Vezmi si vodu a jídlo s sebou, na ostrově je jen jedna malá restaurace a žádné obchody.

Kdy tam jít: celoročně, povolení LobosPass i trajekt rezervuj předem online

Betancuria a vnitrozemí

Betancuria založil v roce 1404 normanský dobyvatel Jean de Béthencourt a od roku 1405 až do roku 1834 to bylo hlavní město Fuerteventury. Leží v horách ve výšce 395 m, schovaná před piráty, a podle údajů z roku 2025 v ní žije jen 801 obyvatel, je to nejmenší obec ostrova. Kolem se rozkládá venkovský park Betancuria se 16 544 hektary, chráněný už od roku 1987, s vyhlídkou Mirador Morro Velosa a obřími sochami králů Guise a Ayose nad údolím. Srdcem vesnice je bílý kostel Santa María, který museli přestavět po berberském nájezdu z roku 1593, kolem jsou uličky s galeriemi, muzejíčky a kavárnami. Dej si tu kozí sýr majorero, na který je ostrov pyšný, a spoj to s návštěvou muzea sýra Museo del Queso Majorero u La Antigua, kde uvidíš i typické větrné mlýny.

Kdy tam jít: celoročně, ráno než dorazí zájezdy

Jeskyně Ajuy

Cuevas de Ajuy jsou mořské jeskyně vytesané do útesů u vesničky Ajuy, kde jsou odkryté nejstarší horniny celých Kanárských ostrovů, dávné oceánské sedimenty s mořskými zkamenělinami. Právě kvůli nim je Ajuy od 19. prosince 1994 vyhlášené přírodní památkou. Od černé sopečné pláže, která měří asi 270 m na délku a 30 m na šířku, vede vyhlídková stezka nad srázy a po chvíli chůze sejdeš schody přímo k jeskyním. Cesta je fotogenická a zdarma, jen pozor za vysokých vln a při dešti bývá kluzko, vezmi si boty s dobrou podrážkou. Ve vsi žije sotva 80 lidí a pláž kdysi sloužila jako přístav, odkud se vozilo obilí a dobytek. Kdo má chuť pokračovat, může přidat okruh k oblouku Las Peñitas a dát si k tomu čerstvé ryby v přístavní restauraci.

Kdy tam jít: za klidného moře a sucha, boty s dobrou podrážkou