Co vidět v Zimbabwe? Mám pro tebe 8 tipů

Viktoriiny vodopády

Viktoriiny vodopády jsou 1 708 m široká clona vody padající z výšky až 108 m a zimbabwská strana ti z nich ukáže tu delší polovinu, přímo naproti hlavnímu proudu. Na seznamu UNESCO jsou od roku 1989 společně se zambijskou stranou, do zimbabwského Rainforestu se chodí hlavní branou a otevřeno je denně od 06:00 do 18:00. Vstup pro cizince ZimParks v únoru 2026 zvedl na 58 USD, což je oproti 10 USD za zambijskou Mosi-oa-Tunya pořádný rozdíl, ale výhledy naproti cloně vody to vyváží. Od února do května zmokneš skrz naskrz i v pláštěnce, protože z propasti stoupá tříšť, kterou vidíš na kilometry daleko. Ďáblův bazének se plave jen ze zambijské strany od Livingstonova ostrova, zhruba od poloviny srpna do poloviny ledna, takže kvůli němu musíš přes hraniční most. Rafting s peřejemi pátého stupně jede v soutěskách pod vodopády taky za nízké vody, tedy od srpna do ledna.

Kdy tam jít: únor až květen pro nejvíc vody, srpen až leden pro rafting a Ďáblův bazének

Národní park Hwange

Hwange je s rozlohou 14 650 km² největší národní park Zimbabwe a jeho stáda slonů patří k nejpočetnějším v Africe. Park vyhlásili v roce 1929 a nemá stálou řeku, takže se voda do desítek napajedel žene čerpadly a právě u nich se v suchu shromažďuje zvěř. Stačí si sednout k jednomu napajedlu a čekat, během pár hodin ti projdou kolem sloni, buvoli, žirafy i lvi. Vstup pro cizince vychází v roce 2026 na 24 USD za den, místní platí 5 USD a v ceně je i 15,5% DPH. Leží u hlavní silnice mezi Bulawayem a vodopády, takže ho do okruhu zařadíš bez velkých zajížděk.

Kdy tam jít: červenec až říjen, kdy se zvěř drží u napajedel

Mana Pools

Mana Pools je 219 600 hektarů divočiny na břehu Zambezi a jeden z mála afrických parků, kde se smí na safari i pěšky bez auta. Na seznam UNESCO se dostal už v roce 1984, a to společně se safari oblastmi Sapi a Chewore, dohromady 6 766 km² chráněného území. Kolem tůní a lužních lesů se pasou sloni, buvoli i antilopy, v řece leží hroši a krokodýli a napočítáno tu bylo přes 350 druhů ptáků. Konzervační poplatek pro cizince je podle tarifu ZimParks na rok 2026 24 USD na den. Populární je i safari na kánoi, kdy sjíždíš Zambezi a míjíš zvěř na břehu, jenže tyhle programy jedou jen v suché sezoně, protože v období dešťů bývají hliněné cesty do parku neprůjezdné.

Kdy tam jít: červen až říjen, pěší safari a kánoe jen v suché sezoně

Great Zimbabwe

Great Zimbabwe jsou ruiny středověkého kamenného města, po kterém nese jméno celá země, a leží asi 30 km jihovýchodně od Masvinga. Oválná Velká ohrada má zeď 255 m v obvodu, místy 10 m vysokou a 5 m silnou, a je to největší jednotlivá starověká stavba v subsaharské Africe. Uvnitř stojí kuželová věž vysoká 11 m, poskládaná ze žulových kvádrů úplně bez malty a dodnes se přesně neví, k čemu sloužila. Město vzkvétalo mezi jedenáctým a patnáctým stoletím, do seznamu UNESCO ho zapsali v roce 1986 a vstupné pro dospělého bývá kolem 15 USD. Nech si na to celé dopoledne, samotný výstup na opevněný komplex na kopci je po kamenné cestě mezi balvany a chce klid.

Kdy tam jít: duben až září kvůli příjemnějším teplotám na chození

Matobo Hills

Matobo Hills je krajina žulových balvanů a hladkých kopulí na ploše zhruba 3 100 km², asi 35 km jižně od Bulawaye. Na seznamu UNESCO je od roku 2003 hlavně kvůli skalnímu umění, evidovaných je tu přes 3 000 lokalit s malbami dávných lovců a sběračů. V národním parku žije jedna z nejpřísněji hlídaných populací nosorožců v zemi, takže má smysl vyrazit na pěší dohledávání s průvodcem a jen se dívat z povzdálí. Na kopci Malindidzimu, kterému se říká World’s View, je od roku 1902 hrob Cecila Rhodese a rozhled na celé moře balvanů. Nejlíp to vyjde pozdě odpoledne, kdy žula zčervená a kameny vrhají dlouhé stíny.

Kdy tam jít: duben až říjen, na malby a nosorožce za chladnějšího počasí

Jezero Kariba

Kariba je 280 km dlouhé a v nejširším místě 40 km široké přehradní jezero na Zambezi a s plochou 5 580 km² patří mezi největší umělá jezera světa. Hráz dokončili v roce 1959 a napouštění trvalo do roku 1963, proto z hladiny dodnes trčí kostry utopených stromů. Klasickým zážitkem je pár dní na houseboatu, odkud rybaříš, pozoruješ slony a hrochy na březích a večer chytáš jedny z nejhezčích západů slunce v Africe. Na jižním břehu leží národní park Matusadona, kam se jezdí na safari po vodě i po souši. Voda vypadá lákavě, ale koupat se tu nedá, jezero je plné krokodýlů.

Kdy tam jít: květen až říjen, na houseboat a pozorování zvěře u vody

Harare

Harare leží v nadmořské výšce kolem 1 480 m, a proto je tu snesitelněji než v nížinách u Zambezi, což z něj dělá příjemný start i konec cesty. Centrum obejdeš za půl dne, zajdi do Národní galerie Zimbabwe, která funguje od roku 1957, a na trh Mbare Musika, kde ucítíš tep běžného života. Ve čtvrti Avondale a okolních kavárnách se dobře najíš, chytneš wi-fi a seženeš místní SIM kartu, což se hodí, než vyrazíš do parků bez signálu. Za městem stojí za výlet balancující skály v Epworthu asi 13 km jihovýchodně od centra, areál bývá otevřený denně od 10:00 do 17:00. Zdobily i staré zimbabwské bankovky, takže je nejspíš znáš z fotek dřív, než tam dorazíš.

Kdy tam jít: kdykoli, ideálně první a poslední den cesty

Bulawayo

Bulawayo je druhé největší město země, leží asi 440 km jihozápadně od Harare a tempo je tu znatelně pomalejší, s širokými bulváry a koloniální architekturou. Nejlepší muzeum v zemi, Muzeum přírodní historie, má devět výstavních sálů a otevřeno denně od 09:00 do 17:00, cizinci platí kolem 10 USD. Hvězdou sbírky je slon z Doddieburnu, druhý největší vypreparovaný slon na světě, měří 3,52 m v kohoutku a vážil 5,5 tuny. Milovníky staré techniky potěší železniční muzeum založené v roce 1972, kde stojí i osobní vagon Cecila Rhodese. Hlavně je ale Bulawayo ideální základnou pro Matobo Hills, které máš 35 km na jih.

Kdy tam jít: duben až září pro příjemnější teploty