Co vidět v Polsku? Mám pro tebe 8 tipů

Krakov, královské srdce Polska

Krakov je jediná velká polská metropole, kterou druhá světová válka nesrovnala se zemí, takže tu chodíš po originálech, ne po rekonstrukcích. Rynek Główny má 3,79 hektaru a patří k největším středověkým náměstím Evropy, dnešní půdorys dostal při obnově v roce 1257, tedy šestnáct let po tom, co město vypálili Mongolové. Uprostřed stojí tržnice Sukiennice, po požáru přestavěná v roce 1555 do renesanční podoby, a z vyšší věže Mariánského kostela, který je 80 m vysoký, zaznívá každou celou hodinu přerušovaná trubka zvaná hejnał. Nad Vislou se tyčí hradní komplex Wawel s katedrálou, kde jsou pohřbení polští králové, a pod kopcem u řeky stojí kovový drak, který každých pár minut plivne oheň. Nevynech bývalou židovskou čtvrť Kazimierz, od Rynku ji máš za 15 minut chůze a je plná kaváren, barů a street foodu, přičemž jídlo i pivo tě vyjdou na zlomek českých cen.

Kdy tam jít: duben až červen a září, mimo největší letní davy

Osvětim a solný důl Wieliczka

Z Krakova se dají udělat dva zcela odlišné výlety, oba stihneš za jediný den. Asi hodinu západně leží památník Auschwitz-Birkenau, kde je vstup na areál pořád zdarma, ale od 1. března 2026 se všechny vstupní karty rezervují výhradně online na visit.auschwitz.org a na místě se už neprodávají. Muzeum otevírá celoročně v 7:30 a poslední vstup je podle měsíce mezi 14 a 19 hodinou, uvnitř pak můžeš zůstat ještě 90 minut, takže si na to nech klidně půl dne a přijeď s pokorou. Na opačné straně Krakova sfáráš v solném dole Wieliczka, který je na seznamu UNESCO už od roku 1978, až do 135 m pod povrch, turistická trasa měří 3,5 km, čeká tě přes 800 schodů a projdeš ji za 2 až 3 hodiny. Otevřeno má od 7:30 do 18:30, vstupné začíná na 131 zlotých a pod zemí je celoročně 17 až 18 °C, takže si vezmi mikinu i v srpnu.

Kdy tam jít: celoročně, Osvětim rezervuj předem online, jinak se dovnitř nedostaneš

Varšava, znovuzrozená metropole

Varšava byla za války srovnaná se zemí a její Staré Město je tak věrná rekonstrukce, že se v roce 1980 dostalo na seznam UNESCO právě za to obnovné úsilí. Dominantou centra je Palác kultury a vědy, Stalinův dar Polsku, který se stavěl od 2. května 1952 do 22. července 1955, měří i s věží 237 m a skrývá 42 pater a 3 288 místností. Vyhlídková terasa je ve 30. patře ve výšce 114 m a je to nejlepší panorama ve městě, mimo jiné proto, že odtud ten palác není vidět. Silný zážitek nabízí Muzeum Varšavského povstání a Muzeum dějin polských Židů POLIN, obě vyprávějí těžké kapitoly 20. století srozumitelně a bez patosu. Odpočineš si v rozlehlém parku Łazienki s palácem na vodě a pávy, a i když je Varšava dražší než zbytek země, pořád vyjde levněji než západní metropole.

Kdy tam jít: květen až září, kdy jsou parky nejhezčí

Trojměstí a Baltské pobřeží

Na severu u Baltu leží Trojměstí, splynulá trojice měst Gdaňsk, Sopoty a Gdyně, každé s jinou náladou. Gdaňsk okouzlí hanzovními domy podél Královské cesty a hlavně jeřábem Żuraw z let 1442 až 1444, největším přístavním jeřábem středověké Evropy, který je 30 m vysoký a po rekonstrukci trvající od roku 2020 se 30. dubna 2024 znovu otevřel veřejnosti. Druhá světová válka začala pár kilometrů odsud na poloostrově Westerplatte 1. září 1939, kde dnes stojí památník a rozstřílené kasárny, ne u jeřábu, jak se často píše. Lázeňské Sopoty lákají na nejdelší dřevěné molo v Evropě, měří 511,5 m a dnešní délku má od roku 1928, i když se začalo stavět už v roce 1827. Moderní Gdyně je přístavní město s loděmi k prohlídce a výletními čluny na poloostrov Hel s divokými plážemi, baltská voda je studená, ale v létě se v ní koupat dá.

Kdy tam jít: červen až srpen na koupání, jaro a podzim na města

Vratislav a její trpaslíci

Wrocław, česky Vratislav, je jediné polské město, kde ti průvodcem po centru můžou být bronzoví trpaslíci vysocí sotva třicet centimetrů. První pětici vytvořil sochař Tomasz Moczek v srpnu 2005 a dnes jich je po městě přes tisíc, poslední počty mluví o zhruba 1 040 kusech, a jejich hledání se stalo oblíbenou hrou. Odkazují na hnutí Oranžová alternativa, které si z komunistického režimu dělalo legraci happeningy s trpasličími čepicemi a jehož pomník stojí na Świdnické ulici od roku 2001. Střed města tvoří barevné náměstí Rynek s gotickou radnicí, jedno z největších v Polsku, a Odra ho rozděluje na tucet ostrovů spojených stovkou mostů. Klidný Katedrální ostrov Ostrów Tumski se za soumraku rozzáří plynovými lampami, které lampář pořád rozsvěcí ručně.

Kdy tam jít: duben až září

Zakopane a Tatry

Zakopane je zimní hlavní město Polska a nejlepší základna pro polské Tatry, do kterých se odsud vejdou túry pro každou kondici. Nejoblíbenějším cílem je jezero Morskie Oko v 1 395 m nad mořem, hluboké 50,8 m a rozlehlé 0,35 km², ke kterému od nejbližší silnice vede asi dvouhodinová chůze, protože auta dál nesmí. Nad hladinou se štíty zvedají o dalších zhruba tisíc metrů, včetně Rysů, nejvyšší polské hory s vrcholem ve 2 499 m. Kdo nechce šlapat, vyjede lanovkou na Kasprowy Wierch v 1 987 m, jednou z nejstarších v Evropě, postavenou v letech 1935 a 1936 a znovu otevřenou po modernizaci v prosinci 2007. Hlavní tepnou města je pěší třída Krupówki se stánky s uzeným sýrem oscypek, jen počítej s tím, že v hlavní sezoně je tu narváno a stezka k Morskému oku bývá jedna dlouhá fronta.

Kdy tam jít: červen až září na treky, prosinec až březen na lyže

Mazurská jezera

Mazury na severovýchodě Polska jsou kraj tisíce jezer a to největší z nich, Śniardwy, měří 113,8 km² a je zároveň největším jezerem celého Polska. Je ale mělké, průměrně jen 6,5 m a v nejhlubším bodě 23 m, takže se v létě rychle ohřeje, a trčí z něj osm ostrovů. Jezera propojují kanály, takže se dá plout na plachetnici, motorové lodi nebo kajaku celé dny, základnami jsou přístavní městečka Giżycko, Mikołajki a Węgorzewo s půjčovnami lodí. V lesích u Kętrzyna se schovává temnější památka, Vlčí doupě, Hitlerův hlavní stan o rozloze 6,5 km² s bunkry se dvoumetrovými železobetonovými stěnami, kde vůdce mezi červnem 1941 a listopadem 1944 strávil přes 800 dní. Právě tady 20. července 1944 vybuchla Stauffenbergova bomba a v noci z 24. na 25. ledna 1945 Němci celý areál vyhodili do vzduchu, takže dnes chodíš mezi rozlámanými betonovými kolosy v lese.

Kdy tam jít: červen až srpen kvůli teplu a vodním sportům

Poznaň a Malbork

Poznaň je živé univerzitní město na půli cesty mezi Varšavou a Berlínem a jeho renesanční radnice má nejslavnější hodiny v zemi. Každý den v poledne se na věži otevřou dvířka, vyjedou dva mechaničtí kozlíci a dvanáctkrát se do sebe trknou, tradice sahá k hodinám, které tu v září 1551 sestrojil hodinář Bartłomiej Wolff z Gubinu, dnešní figurky jsou z roku 1993. Kousek od Gdaňsku pak stojí hrad Malbork, největší cihlový hrad světa a bývalé sídlo řádu německých rytířů, se stavbou se začalo v roce 1274 a dokončený byl kolem roku 1406. Areál uvnitř hradeb zabírá 21 hektarů, kdysi tu sídlilo asi 3 000 rytířů a na seznam UNESCO se hrad dostal v prosinci 1997. V roce 1945 skončila víc než polovina Malborku v troskách a systematická obnova začala až v roce 1962, takže velká část toho, co dnes obcházíš, je poctivá replika.

Kdy tam jít: duben až září, do Poznaně se trefit před polednem kvůli kozlíkům