Co vidět v Maďarsku? Mám pro tebe 9 tipů

Budapešť, perla na Dunaji

Budapešť je jediné evropské hlavní město, kde ráno vylezeš na hradní vrch a odpoledne se koupeš v termální vodě z vlastního vrtu pod městem. Dunaj ji dělí na kopcovitou Budu a rovnou Pešť, na budínské straně vystoupej k Hradnímu vrchu a k Rybářské baště, kterou v letech 1895 až 1902 postavil Frigyes Schulek a jejíchž sedm věží připomíná sedm kmenových vůdců z roku 895. Královský palác se od roku 2019 přestavuje v rámci Hauszmannova programu naplánovaného až do roku 2030, takže část areálu je pořád v lešení a expozice se stěhují, ověř si předem, co je zrovna otevřené. Na pešťské straně nevynech baziliku svatého Štěpána vysokou 96 m, třídu Andrássy s Operou a velkou tržnici, kde ochutnáš klobásu a paprikáš. Večer zajdi do ruin baru Szimpla Kert v židovské čtvrti, jednotlivá jízdenka na MHD stojí 350 HUF, tedy asi 23 Kč, takže se po městě jezdí levně.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen, mimo největší letní vedra

Termální lázně Budapešti

Széchenyiho lázně jsou největší léčebné lázně v Evropě a od roku 1913 se v nich koupeš ve vodě ze dvou vrtů hlubokých 975 a 1 256 m, která vyvěrá o teplotě 74 až 77 °C. Komplex má 18 bazénů, z toho tři venkovní o teplotě 27 až 38 °C, takže se tu lidé koupou i v zimě mezi párou a sněhem. Celodenní vstupenka se skříňkou vyjde v roce 2026 na 13 200 HUF ve všední den a kolem 15 800 HUF o víkendu, tedy zhruba 870 až 1 050 Kč, ranní vstup do 9 hodin ve všední den stojí jen 10 500 HUF. Slavné secesní lázně Gellért jsou od 1. října 2025 zavřené kvůli rekonstrukci za zhruba 51 milionů eur a mají se otevřít až v roce 2028, zavřená je i Király, takže z klasické nabídky zbývají hlavně Széchenyi, turecké Rudas s bazénem na střeše a klidnější Lukács. Vezmi si vlastní plavky, žabky a ručník, ušetříš za půjčovné, které se v každých lázních platí zvlášť.

Kdy tam jít: celoročně, v zimě je koupání venku obzvlášť magické

Balaton, maďarské moře

Balaton je s rozlohou 592 km čtverečních největší jezero střední Evropy a táhne se v délce 77 km od Keszthely po Siófok. Voda je mělká, průměrná hloubka je jen kolem tří metrů, takže se rychle ohřeje, v srpnu 2026 naměřili v Siófoku 26,8 °C a v Tihanyi 26,3 °C a v červenci vylezla teplota u hladiny až na 29,5 °C. Platí ale i opačná zpráva, hladina jezera je od jara 2026 výrazně pod dlouhodobým průměrem a sucho se tu řeší opakovaně. Jižní břeh kolem Siófoku je mělký a plný podniků, severní břeh je vinařský a klidnější, nevynech poloostrov Tihany s benediktinským opatstvím a levandulovými poli, kam se dostaneš přívozem z Balatonfüredu za deset až patnáct minut. Kolem jezera vede oblíbená cyklostezka, takže si klidně půjč kolo a objížděj vinice i pláže.

Kdy tam jít: červen až září na koupání, jaro a podzim na cyklistiku

Eger a údolí Krásných paní

Eger leží asi 130 km severovýchodně od Budapešti a vlakem tam dojedeš za hodinu a půl, takže je to nejsnadnější celodenní výlet z hlavního města. Mohutný hrad nad městem ubránil na podzim 1552 kapitán István Dobó proti mnohonásobné osmanské přesile a je to jeden ze zakládajících příběhů maďarských dějin. Ve městě stojí i 40 m vysoký minaret, nejsevernější dochovaná osmanská stavba svého druhu v Evropě, na jejíž ochoz se leze úzkým točitým schodištěm. Hlavní lákadlo je ale vinařské údolí Krásných paní na okraji města, řada sklípků vytesaných do skály, kde ochutnáš červené Egri Bikavér, tedy legendární Býčí krev. Sklenka ve sklípku vyjde běžně na pár set forintů, tedy na pár desítek korun, a atmosféra je uvolněná a přátelská.

Kdy tam jít: květen až říjen, vinobraní vrcholí v září

Tokaj, kraj sladkého vína

Tokajská vinařská oblast je od roku 2002 zapsaná v UNESCO a královský dekret z roku 1737 z ní udělal patrně nejstarší uzavřenou vinařskou apelaci na světě. Tvoří ji 28 vesnic a zhruba 11 100 hektarů vymezených viničních poloh, z nichž je dnes osázená asi polovina, a hospodaří tu kolem šesti set vinařství, většina z nich vznikla až po roce 1990. Proslavilo ji sladké Tokaji Aszú z hroznů napadených ušlechtilou plísní, jehož sladkost se dodnes udává na stupnici puttonyos od tří do šesti. Ve stejnojmenném městečku i ve vesnicích Mád a Tarcal navštívíš sklepy vytesané do sopečné skály, kde víno zraje v tichu a v plísni na stěnách. Ochutnávky bývají dražší než jinde v zemi, ale zážitek za to stojí, hlavně na podzim během sklizně, kdy jsou vinice zbarvené do zlata.

Kdy tam jít: září až říjen v době sklizně a barevných vinic

Pécs, slunečné jižní město

Pécs je páté největší město Maďarska a jediné, kde na hlavním náměstí stojí osmanská mešita přeměněná na katolický kostel. Mešitu paši Gázi Kászima postavili v letech 1543 až 1546 z kamene gotické katedrály svatého Bartoloměje a je to nejlépe dochovaná turecká stavba v zemi. Pod městem leží raně křesťanská nekropole ze 4. století, zapsaná do UNESCO v roce 2000, kde sestoupíš přímo do hrobek s dochovanými freskami. Nevynech ani čtvrť a manufakturu keramiky Zsolnay s charakteristickou duhovou glazurou eozin, kterou poznáš na střechách po celém Maďarsku. Město leží asi 200 km jižně od Budapešti, v roce 2010 bylo Evropským hlavním městem kultury a díky poloze u chorvatských hranic ho snadno spojíš s cestou k moři.

Kdy tam jít: duben až červen a září až říjen

Szentendre a Dunajský oblouk

Szentendre je barevné barokní městečko galerií, kostelíků a kaváren a dostaneš se do něj z Budapešti příměstským vláčkem HÉV linky H5 z Batthyányho náměstí zhruba za 40 minut. Kromě běžné jízdenky za 350 HUF potřebuješ ještě příplatek 310 HUF za úsek za hranicí města, dohromady tedy asi 44 Kč. Kousek dál po proudu leží Visegrád s citadelou vysoko nad ohybem Dunaje, otevřenou od dubna do září denně od 9 do 18 hodin a v zimních měsících kratší dobu. Ještě dál stojí Ostřihom s bazilikou, největším kostelem v Maďarsku, který je 118 m dlouhý a 100 m vysoký a stavěl se od roku 1822 do roku 1869. Odtud vede přes Dunaj most Marie Valerie rovnou do slovenského Štúrova, takže celý oblouk projedeš za jeden nabitý den nebo ho pomalu ochutnáš za dva.

Kdy tam jít: duben až říjen, ideálně za jasného dne kvůli výhledům

Hortobágy, nekonečná puszta

Hortobágy je největší souvislá polopřirozená step v Evropě a zároveň nejstarší maďarský národní park, vyhlášený v roce 1973. Chrání 800 km čtverečních rovné pusty na východě země a od roku 1999 je zapsaný na seznamu UNESCO právě pro pasteveckou tradici starou přes čtyři tisíce let. Napočítali tu 342 druhů ptáků, na podzim sem táhnou desetitisíce jeřábů a mezi stády uvidíš šedý maďarský skot a kudrnaté ovce racka s dlouhými rohy. Pastevci zvaní csikós tu předvádějí jezdecké show s bičem a ovládají koně z plného trysku, což je z celé oblasti ten nejsilnější zážitek. Symbolem parku je Devítiobloukový most z první poloviny 19. století, nejdelší kamenný silniční most staré Evropy, a přespat můžeš v tradiční pastevecké čardě s guláčem a domácím vínem.

Kdy tam jít: květen až září, tah jeřábů vrcholí v říjnu

Hévíz a termální jezera

Hévíz je největší biologicky aktivní termální jezero na světě, má hladinu o rozloze 4,4 hektaru a mohutný pramen ji celou vymění zhruba za tři dny. Podle provozovatele neklesá teplota vody ani v zimě pod 22 °C a v létě se dostává na 35 až 38 °C, takže se tu plave v páře pod otevřeným nebem celý rok. Tříhodinový vstup stojí v roce 2026 4 500 HUF a celodenní 7 500 HUF, tedy zhruba 300 a 500 Kč, plovací kruh si půjčíš za 700 HUF a vratnou zálohu 2 000 HUF. Počítej s tím, že hlavní lázeňská budova je kvůli přestavbě zavřená a od 30. března 2026 se koupe jen venku, což na tomhle jezeře stejně dává největší smysl. Jižně od Budapešti láká ještě lázeňské město Gyula s renesančním hradem a rodinnými bazény, kde je vstupné výrazně nižší než v hlavním městě.

Kdy tam jít: celoročně, léčebné jezero Hévíz je teplé i v zimě