Co vidět v Lotyšsku? Mám pro tebe 8 tipů

Riga, staré město a UNESCO

Vecrīga, historické jádro Rigy, je na seznamu UNESCO od roku 1997 a je zdaleka největším souborem staré zástavby v Pobaltí. Město založil biskup Albert v roce 1201 a s téměř 589 000 obyvateli je Riga dodnes největší v celém Pobaltí. Kostel svatého Petra se v listinách objevuje už v roce 1209 a výtah tě v jeho věži vyveze na vyhlídkovou galerii ve výšce 72 m. Uličkami dojdeš od gotického Dómu k Domu černohlavců na Radničním náměstí, ke Švédské bráně, Prašné věži i ke Třem bratrům, nejstarším obytným domům ve městě. Staré město je malé a pěšky ho projdeš za půl dne, ale kavárny a hospůdky svádějí zdržet se déle.

Kdy tam jít: květen až září, staré město je nejhezčí za dlouhých letních večerů

Riga, secesní čtvrť

Riga má nejvyšší koncentraci secesní architektury na světě, secesní domy tvoří asi třetinu veškeré zástavby v centru města. Většina z nich vznikla v letech 1904 až 1914 a jen mezi roky 1910 a 1913 tu přibývalo 300 až 500 nových domů ročně. Nejhustší přehlídku najdeš v ulici Alberta iela, kde stojí řada domů od architekta Michaila Eisensteina s maskami, lvy a bujnými ornamenty. V bývalém domě architekta Konstantīna Pēkšēnse na Alberta iela 12 sídlí od roku 2009 Muzeum secese s dobovým bytem a slavným točitým schodištěm. Projít tuhle čtvrť s foťákem je zážitek sám o sobě a je to úplně jiná Riga než středověká Vecrīga.

Kdy tam jít: celoročně, za denního světla kvůli detailům fasád

Jūrmala, baltské lázně

Jūrmala je lázeňské a plážové město 25 km západně od Rigy, kde se podél Rižského zálivu táhne 33 km dlouhá pláž bílého křemenného písku. Pozor na jednu věc, vjezd autem do zpoplatněné zóny stojí od 1. ledna 2026 celkem 5 EUR na den, do konce roku 2025 to byla 3 EUR. Automat u vjezdu bere jen karty, hotově zaplatíš na radnici v ulici Jomas 1/5, a povolenka platí do 23.59 téhož dne s neomezeným počtem vjezdů. Vlakem z Rigy sem přijedeš za necelou půlhodinu a žádný poplatek neřešíš, deset zastávek leží v docházkové vzdálenosti od pláže. Město má na seznamu 414 chráněných historických budov a stojí v něm přes 4 000 dřevěných staveb, mezi nimi vily z přelomu století kolem pěší ulice Jomas. Baltská voda je i v létě spíš svěží, ale na procházku bosky po pláži nebo na cyklovýlet je Jūrmala ideální.

Kdy tam jít: červen až srpen na koupání, jaro a podzim na klidné procházky

Sigulda a národní park Gauja

Sigulda leží v národním parku Gauja, který vyhlásili v roce 1973 jako vůbec první v Lotyšsku a který má 917,87 km2. Lesy pokrývají 47 % jeho plochy, roste tu přes 900 druhů rostlin a najdeš v něm víc než 500 kulturně historických památek. Přes údolí vede nejstarší lanovka v Pobaltí, dlouhá 1 020 m a zavěšená 43 m nad hladinou Gauji, jednosměrná jízdenka stojí 9 EUR a zpáteční 14 EUR. Adrenalinoví si tu vyzkoušejí olympijskou bobovou dráhu nebo bungee, klidnější dojdou ke Gūtmaņově jeskyni, největší v Pobaltí, hluboké 18,8 m, široké 12 m a vysoké 10 m. Nad městem stojí zřícenina řádového hradu i novější zámek a údolí lemují pískovcové skály a lesy. Na podzim je celé údolí v ohnivých barvách a patří k nejhezčím výletům z Rigy.

Kdy tam jít: květen až říjen, na barvy listí je ideální konec září a začátek října

Turaida a Cēsis

Cihlový hrad Turaida s červenou vyhlídkovou věží nechal v roce 1214 postavit rižský biskup a stojí přesně naproti Siguldě přes údolí Gauji. Kolem se rozkládá muzejní rezervát se sochami a s hrobem Turaidské růže, ke které se váže smutná legenda, a archeologové tu pravidelně kopou od roku 1976. Dál na sever leží Cēsis, kde hrad založili v roce 1208 Livonští bratři meče a v roce 1237 ho převzal Livonský řád. Při obléhání vojsky Ivana Hrozného v roce 1577 zvolilo asi tři sta obránců raději hromadnou sebevraždu a odpálilo prachárnu. Zříceninu dnes projdeš se svíčkovou lucernou, což je zvyk zavedený v roce 1996, a ročně sem dorazí kolem 100 000 návštěvníků. Nové zámecké křídlo přistavěli v 60. letech 18. století a staré jádro Cēsisu s kostelem svatého Jana je ideální na klidnou procházku a kávu.

Kdy tam jít: květen až září, hrady bývají otevřené hlavně v teplé sezóně

Rundāle, barokní zámek

Rundāle je nejhonosnější zámek v Lotyšsku a nikoli náhodou se mu říká baltské Versailles. Postavil ho Bartolomeo Rastrelli, autor Zimního paláce v Petrohradu, ve dvou etapách v letech 1736 až 1740 a 1764 až 1768 jako letní sídlo kuronských vévodů. Restaurování běželo od roku 1972 a skončilo až na jaře 2015, celkem vyšlo na 8 420 495 eur. Vstup do hlavní expozice stojí 12 EUR, do francouzské zahrady 6 EUR a kombinovaná vstupenka 17 EUR, přes e-shop je to o 10 % levněji a děti do sedmi let neplatí nic. Od listopadu do března se lístek do zahrady ani kombinovaná vstupenka neprodávají, hlavní expozice je ale otevřená celoročně. Zámek leží 12 km západně od Bausky a zhruba 80 km jižně od Rigy, takže se sem nejlépe dostaneš autem nebo autobusem, klidně jako celodenní výlet.

Kdy tam jít: květen až září, kdy kvete zámecká růžová zahrada

Kuldīga a nejširší vodopád Evropy

Kuldīga je jediné lotyšské město kromě Rigy, jehož staré jádro je zapsané na seznamu UNESCO, dostalo se tam v roce 2023. Přímo pod městem se přes celou šířku řeky Venty valí Ventas rumba, s 249 m nejširší vodopád Evropy, při jarních povodních se rozšíří až na 275 m. Vysoký je jen 1,8 až 2,2 m, chráněnou přírodní památkou je od roku 1977 a ročně ho přijede vidět kolem 130 000 lidí. Přes řeku vede cihlový most z roku 1874, dlouhý 164 m, nejdelší funkční most svého druhu v Evropě. Město se poprvé připomíná v roce 1242, dnes v něm žije necelých 10 000 obyvatel a slouží i jako filmová kulisa. Staré uličky s dřevěnými domky, kavárny a klid dělají z Kuldīgy příjemnou zastávku na cestě k pobřeží.

Kdy tam jít: duben až červen, kdy má Venta hodně vody a ryby se pokoušejí vodopád překonat

Pobřeží a mys Kolka

Mys Kolka na severozápadě Kurzemě je místo, kde se otevřené Baltské moře potkává s Rižským zálivem a za bouřky sem narážejí vlny z obou stran. Leží v národním parku Slītere, vyhlášeném v roce 2000, který má 265 km2, z toho 101 km2 připadá na moře, a je nejmenším národním parkem v zemi. Proudy sem podél břehu každý rok naženou 700 000 až 800 000 kubíků písku, z čehož zhruba 90 % se usadí hned severně od mysu. Pobřežní písečná pláň se táhne asi 70 km podél západního pobřeží a místy je až 10 km široká. Cestou projedeš tichými livonskými rybářskými vesnicemi Vaide, Saunags, Pitrags, Košrags a Sīkrags, chráněnými jako území Livonského pobřeží, a v parku najdeš i Modré vrchy, dávný břeh Baltského ledovcového jezera. Na jihu stojí za zastávku přístavní Liepāja s koncertním sálem a plážemi, kterým se přezdívá město, kde se rodí vítr.

Kdy tam jít: červen až srpen na koupání a klidné moře, na bouřkovou atmosféru podzim