Co vidět v Jemenu? Mám pro tebe 8 tipů

Sokotra, galapágy Indického oceánu

Sokotra leží asi 350 kilometrů od jemenské pevniny a díky dlouhé izolaci je přes třetina zdejších rostlin endemická, neroste nikde jinde na světě. Symbolem je dračinec rumělkový, deštníkovitý strom s rudou pryskyřicí, vedle něj lahvové stromy s růžovými květy a kadidlovníky. Celý ostrov je od roku 2008 zapsaný v UNESCO jako přírodní dědictví. Turistika tu funguje jen formou organizovaných výprav s kempováním, což je zároveň jediný legální a bezpečný způsob, jak Jemen navštívit.

Kdy tam jít: říjen až duben, mimo letní monzun

Hadibo, základna všech výprav

Hadibo je největší sídlo ostrova a působí spíš jako velká rybářská vesnice než hlavní město, elektřina vypadává a infrastruktura je minimální. Stráví se tu obvykle první a poslední noc, zbytek touru se spí ve stanech v přírodě. Na trhu stojí za to koupit místní med, který patří k nejceněnějším na Blízkém východě, a datle. Moc se tu nezdržuj, skutečná Sokotra začíná za hranicí města.

Kdy tam jít: celoročně, jen jako zastávka

Planina Dixam a les Firmihin

Náhorní plošina Dixam ve vnitrozemí je domovem největší souvislé populace dračinců na světě, les Firmihin vypadá jako kulisa z jiné planety. Plošinu protíná kaňon Wadi Dirhur s přírodními bazény, kde se dá zaplavat. Dračince rostou extrémně pomalu a mladé stromky kvůli kozám a suchu skoro nedorůstají, takže se možná díváš na krajinu, která za sto let nebude existovat. Západ slunce mezi dračinci je pro většinu lidí vrchol celé cesty.

Kdy tam jít: říjen až duben, v zimě chladnější večery

Detwah, laguna u Qalansiyah

Na západním cípu ostrova leží rybářská vesnice Qalansiyah a hned za ní bílá laguna Detwah, mělká tyrkysová voda s písečnými kosami. Z vyhlídky nad lagunou je jeden z nejikoničtějších pohledů Sokotry. V laguně se dá při odlivu brodit stovky metrů od břehu a pozorovat rejnoky nebo chobotnice. Většina tourů tady kempuje přímo na pláži, což je zážitek sám o sobě.

Kdy tam jít: říjen až duben

Pláž Šuab, jen lodí s delfíny

Šuab je odlehlá pláž na severozápadě, kam nevede žádná cesta, pluje se z Qalansiyah asi hodinu podél útesů. Lodě cestou skoro vždycky doprovázejí skupiny delfínů, kteří skáčou přímo před přídí. Samotná pláž je široký pás bílého písku s mělkou vodou a krabi poustevníčci tu mají velmoc. Výlet jde spojit s kempem u laguny Detwah, plavba se ale ruší při silném větru.

Kdy tam jít: říjen až duben, mimo větrné dny

Duny Arher a jeskyně Hoq

Na východě ostrova nasypal monzunový vítr obří bílé duny přímo na úpatí vápencových skal, kontrast zářivého písku a tmavé stěny je surreálný. Z dun se sjíždí rovnou k moři a u paty vyvěrá sladkovodní pramen. Nedaleko je jeskyně Hoq, zhruba tříkilometrová krápníková chodba s nálezy starověkých nápisů, nahoru se šlape asi hodinu a půl. Kemp pod dunami patří k nejhezčím nocím na ostrově.

Kdy tam jít: říjen až duben, výstup k jeskyni brzy ráno

Saná, nedostupný klenot pevniny

Staré město Saná s tisíci hliněných věžových domů zdobených bílým štukem patří k nejkrásnějším městským celkům islámského světa a je zapsané v UNESCO. Dnes je ale hlavní město pod kontrolou hnutí Hútíů, zastupitelské úřady zemí EU jsou zavřené a MZV ČR před cestou varuje a vyzývá k opuštění země. Cizinci tu čelí reálnému riziku zadržení a únosu. Píšu o něm proto, aby bylo jasné, co válka schovala před světem, na cestu sem zapomeň.

Kdy tam jít: turisticky nepřístupné

Šibám a Hadramaut, Manhattan pouště

Šibám v údolí Hadramaut je opevněné město hliněných domů o výšce až sedmi pater, kterému se přezdívá Manhattan pouště, a také patří do UNESCO. Údolí Hadramaut bylo dlouhá léta působištěm teroristických skupin a bezpečnostní situace na pevnině se stále mění podle front konfliktu. Organizovaná turistika sem prakticky neexistuje a pojištění tu neplatí. Stejně jako Saná je to dnes kapitola do budoucna, ne cíl cesty.

Kdy tam jít: turisticky nepřístupné