Co vidět v Casablance? Mám pro tebe 7 tipů

Mešita Hassana II.

Mešita Hassana II. je jediná mešita v Maroku, kam se dostaneš, i když nejsi muslim, a zároveň ta s nejvyšším minaretem na světě. Stojí zpola nad Atlantikem, minaret měří 210 m a dovnitř se vejde 25 000 lidí, na nádvoří dalších 80 000. Stavěla se od 12. července 1986 do 30. srpna 1993 podle návrhu francouzského architekta Michela Pinseaua. Vstupné pro cizince je 140 dirhamů, tedy asi 320 Kč, a v ceně máš povinnou prohlídku s průvodcem, která trvá zhruba 45 až 60 minut a vede modlitebním sálem, pod cedrový strop i do podzemního hammamu. Prohlídky startují několikrát denně, obvykle už od 9:00, v pátek jich je kvůli polední modlitbě míň, tak dojdi dopoledne a se zakrytými rameny i koleny.

Kdy tam jít: dopoledne, mimo páteční polední modlitbu

Corniche a Ain Diab

Corniche v Ain Diabu je místo, kde Casablanca odloží byznys a jde k oceánu běhat, sedět v kavárně a večeřet skoro s nohama v písku. Promenáda začíná u mešity Hassana II. a asi po 2 km míjí maják El Hank, nejvyšší v Maroku, postavený v roce 1916, vysoký 51 m a s 256 schody na vrchol. Dál na západ ji lemují plážové kluby s bazény, kam se za vstupné dostane kdokoli, a restaurace s čerstvými rybami. Na konci promenády stojí Morocco Mall, největší obchoďák v Africe, otevřený v roce 2011, s akváriem o objemu jednoho milionu litrů a víc než 350 obchody. Nejhezčí je dojít sem k večeru, kdy slunce padá do Atlantiku a celá promenáda ožívá.

Kdy tam jít: pozdní odpoledne a večer

Stará medina

Stará medina v Casablance není žádný Fés ani Marrákeš, zato je to jediná část města, kde se nakupuje kvůli životu, ne kvůli turistům. Vyrostla poté, co zemětřesení v roce 1755 srovnalo se zemí starou Anfu, a hlídá ji dělová bašta Sqala, kterou dal sultán Sidi Mohammed ben Abdallah postavit v roce 1769. Vstup je zdarma a na okruh úzkými uličkami mezi kořením, oblečením a domácími potřebami ti bohatě stačí 60 minut. Hned vedle stojí Ústřední tržnice z roku 1917 v novomaurském stylu, kterou v roce 1953 poškodil atentát odbojáře Muhammada Zarqtouniho, dnes si tu vybereš rybu a naproti ti ji rovnou usmaží. Smlouvá se tu mnohem míň agresivně než v turistických medinách jinde v zemi, takže je to slušný trénink před Marrákešem.

Kdy tam jít: dopoledne, kdy je trh nejživější

Náměstí Mohammeda V.

Náměstí Mohammeda V. je ukázka toho, jak si Francouzi představovali moderní Casablanku, vzniklo v roce 1916 podle plánů architektů Henriho Prosta a Josepha Marrasta. Kolem velké fontány, která večer hraje se světly a hudbou, stojí Grande Poste z roku 1918, Palác spravedlnosti z roku 1925 a bývalá prefektura Wilaya z roku 1930 s hranatou hodinovou věží. Postavené jsou ve stylu Mauresque, tedy mixu art deca a marockých prvků, a když si všímáš detailů portálů a mříží, obejdeš náměstí klidně půl hodiny. Neplatí se tu nic a odsud se dá pokračovat pěšky dál do art deco centra kolem bulváru Mohammeda V. Je to zároveň nejlepší místo, kde si sednout na lavičku a chvíli koukat, jak město funguje.

Kdy tam jít: kdykoli přes den

Katedrála Sacré-Coeur

Bílá Sacré-Coeur je nejfotogeničtější stavba Casablanky a zároveň připomínka, jak rychle se tady střídaly epochy. Postavil ji v roce 1930 francouzský architekt Paul Tournon v art deco s prvky neogotiky a betonové oblouky s vysokými okny uvnitř působí skoro futuristicky. Od roku 1956, kdy Maroko získalo nezávislost, tu neproběhla jediná bohoslužba a z kostela je kulturní prostor s výstavami. Stojí na západním okraji parku Arabské ligy, největšího městského parku v Casablance, takže se návštěva dobře spojí s procházkou ve stínu palem. Otevírá se nepravidelně podle toho, co se zrovna koná, tak počítej i s tím, že narazíš na zavřeno a zbyde ti fotka zvenku.

Kdy tam jít: přes den, ideálně za jasného počasí

Rick's Café

Rick’s Café je pocta filmu, který se v Casablance nikdy nenatáčel, celou Casablancu z roku 1942 totiž zvládli v hollywoodském ateliéru. Podnik otevřela 1. března 2004 bývalá americká diplomatka Kathy Kriger, a to v měšťanském domě s vnitřním nádvořím z roku 1930, který stojí přímo u hradeb staré mediny na adrese 248 Bd Sour Jdid. Uvnitř najdeš vitráže, klenuté oblouky, svíčky na stolech a večer živý klavír, takže atmosféra filmu sedí líp, než bys čekal. Ceny jsou vyšší než jinde ve městě, saláty stojí 130 až 145 dirhamů a ústřice se šampaňským 185 dirhamů, platíš hlavně za zážitek. Obědvá se od 12:00 do 15:00 a večeří od 18:30 do 01:00, na večer si rezervuj stůl předem a nechoď v kraťasech, drží tu dress code.

Kdy tam jít: večer, ideálně s rezervací

Výlet do Rabatu

Když máš v Casablance den navíc, nasedni na rychlovlak Al Boraq a jeď do Rabatu, hlavní město je zelenější, klidnější a míň turistické než zbytek země. Vlaky jezdí od 15. listopadu 2018, na trati mezi Tangerem a Kenitrou zvládnou 320 km/h a z nádraží Casa Voyageurs do stanice Rabat Agdal se dostaneš zhruba za hodinu a dvacet minut. Jízdenka ve druhé třídě stojí podle předstihu a poptávky 89 až 172 dirhamů, takže se vyplatí koupit ji pár dní dopředu. V Rabatu projdeš modrobílou kasbu Udayas nad ústím řeky Bou Regreg a nedokončenou věž Hassan, která má 44 m místo plánovaných nejméně 64 m, protože stavbu v roce 1199 zastavila smrt sultána Jákuba al-Mansúra. Vedle ní stojí mauzoleum Mohammeda V. dokončené v roce 1971 a historický Rabat je od roku 2012 na seznamu UNESCO, celý výlet zvládneš za den a večer jsi zpátky.

Kdy tam jít: celoročně, jako celodenní výlet